Evropská komise již před lety slíbila hlubší reformu zdejšího internetu (tzv. Digital Single Market) a letos na jaře ji rozepsala do šestnácti bodů, které by ráda prosadila v rámci unijního práva v nejbližších letech.
Jedním z nich bylo i zrušení geoblockingu – omezování dostupnosti služeb podle jednotlivých zemí. Právě ten by měl padnout mezi prvními, EK už má totiž hotový návrh, který bude muset ještě posvětit Evropský parlament.
Po pádu geoblockingu by český surfař nejspíše viděl stále stejnou hlášku, britský předplatitel by ale v České republice po přihlášení mohl používat svůj katalog i bez VPN. Podstata tedy spočívá v tom, že IP adresa by už nehrála roli. Roli by hrála adresa registrace uživatele.
Kvůli geoblockingu si například britský předplatitel Netflixu nemůže jednoduše spustit film během dovolené v Česku, protože jak všichni víme, Netflix u nás není k dispozici. Jediným řešením je pak použití nějakého proxy/VPN serveru s britskou IP adresou a sledovat video skrze něj.
Tento problém tedy odpadne a Brit bude moci Netflix sledovat i z Česka. Bohužel se tím ale mění jen ono pomyslné A nikoliv i B. Rozhodně to totiž automaticky neznamená, že bude Netflix a jemu podobní automaticky dostupní ve všech členských zemích pro každého – jen pro předplatitele.
Toto by měl vyřešit další bod, který počítá s panevropskou licencí a harmonizací autorského práva, které se přeci jen i v rámci EU trošku liší.
Výhledově bychom se však měli dočkat toho, že služba, kterou si může koupit zákazník z členské země A, si tím pádem bude moci koupit i zákazník z členské země B a to nehledě na to, jestli je lokalizovaná do místního jazyka.
Kdyby taková praxe fungovala už nyní, budeme si moci předplatit třeba britský Netflix. To sebou nese přirozeně některé zajímavé konsekvence. Katalogy obsahu v jednotlivých mutacích Netflixu by například nejspíše musely být pro celou Evropu stejné.
