Podnikatele a inovátora Elona Muska asi netřeba blíže představovat. Aktuálně je známý hlavně díky vedení technologických společností Tesla Motors a SpaceX, které vyrábí elektromobily a rakety pro převoz nákladu na oběžnou dráhu.
V případě elektromobilů už jsou na trhu modely S a X a na rok 2018 se chystá se Model 3 (finální design by měl být hotový do pěti týdnů). SpaceX se podařilo získat prvenství v řadě oblastí, v posledním případě šlo o přistání prvního stupně rakety Falcon 9 FT na pohyblivé platformě v Tichém oceánu.
Budoucnost obou společností je ale ještě zajímavější, což prozradil Elon Musk v nedávném rozhovoru pro web Recode.
První člověk na Marsu v roce 2025
SpaceX se sice nyní soustředí na dopravu satelitů a dalšího nákladu na oběžnou dráhu a ISS, optimalizuje ale to nejdůležitější – cenu. První část rakety, která se stará o dosažení únikové rychlosti a vrací se na plošinu, tvoří 70 % celkové ceny rakety a všech nákladů. Cena za tuto část je v rozmezí 30 až 35 milionů dolarů a jak Elon Musk popisuje, je hloupost takový balík peněz nechat shořet v atmosféře. Je mnohem efektivnější tuto drahou část získat zpátky.
Nejbližší důležitý milník zahrnuje Falcon Heavy, což bude nejvýkonnější raketa na světě. S testovacím vypuštěním se počítá koncem tohoto roku, start s nákladem bude až v roce 2017. V současnosti je čtvrtina letů na objednávku od NASA, tři čtvrtiny ale tvoří objednávky soukromých společností z oblasti komunikací a jiných zemí zaměřených většinou na vědu.
Nosná část rakety stojí kolem 35 milionů dolarů. A to je hodně peněz, které stojí za to získat v pořádku zpátky.
Příští rok bude SpaceX vypouštět i pilotovanou kosmickou loď Dragon V2, která pojme až sedm astronautů a bude mít přistávání pomocí osmi motorů SuperDraco. Klasické padáky jsou tak hlavně jako nouzová záchrana, pokud by došlo k selhání automatického přistávacího systému. Hlavním úkolem je doprava astronautů na ISS, ale lze ji použít i pro dopravu vědeckého nákladu kamkoli do vesmíru.
Dragon V2 bude sloužit pro dopravu lidí na ISS, ale poletí i na Mars s vědeckými přístroji
SpaceX bude posílat Dragon V2 na Mars v roce 2018. Délka letu se očekává kolem šesti měsíců a půjde pochopitelně o let bez lidí. Cílem je totiž v předstihu před misí s lidskou posádkou dopravit na vybrané místo na Marsu dostatek zásob pro přežití na delší období. Musk prozradil, že postupně půjde o miliony tun zásob, ale detailnější architekturu pro „kolonizaci Marsu“ představí na blížící se konferenci.
SpaceX Dragon v2: přeprava na ISS a zpět v úsporné kapsli
Je totiž nutné vyřešit nejen udržení, ale růst a ve výsledku vytvoření města přímo na Marsu. I kvůli tomu chce SpaceX využít každého časového období, které umožňuje let k Marsu pro vyslání zásob - opakuje se přibližně každých 26 měsíců (2018, 2020, 2022 a tak dále). V takové pravidelné periodě by mělo docházet k posílání zásob a později i lidí.
SpaceX bude vysílat zásoby na Mars každé dva roky, začne už v roce 2018
Musk odhaduje, že první let s lidskou posádkou bude probíhat v roce 2024 s tím, že přistání lidí na Marsu se očekává v roce 2025. V případě délky samotného letu, SpaceX plánuje, že bude schopné se dostat na 6 měsíců, později i na 3 měsíce nebo dokonce jeden měsíc mezi Zemí a Marsem.
Mars je podle Elona Muska naše záložní planeta
A jaký by si Elon Musk představoval politický systém na Marsu? Přímou demokracii, kdy mohou jednotlivci hlasovat o konkrétních věcech. Navíc by mělo být jednodušší odstranit zákon, než ho vytvořit – například z pohledu potřebných hlasů.
Tesla a nástup elektromobilů
Jednou z velmi revolučních technologií, která nás čeká v nejbližší budoucnosti, je automatické řízení bez řidiče. V tomto směru se Elon Musk zasmál tomu, kolik všemožných startupů a společností oznámilo, že pracuje na takovém systému. Pokud jde o elektromobily, dle informací je v USA kolem pěti startupů, které získaly investice nad miliardu dolarů a vyvíjí vlastní elektromobil. I výrobci automobilů se spalovacími motory se pomalu připravují, například Volkswagen oznámil stavbu továrny na baterie pro budoucí elektromobily.
Tesla Model 3
Elon Musk tento trend vidí rád, protože to znamená posun pro civilizaci a efektivnější využití energie. I to je jeden z důvodů, proč Tesla Motors uvolnila řadu patentů jako open source. Tesla Motors chce podle Muska dělat vše proto, aby akcelerovala přechod na obnovitelné zdroje energie. Budoucí elektromobil Model 3 tak dostal bližší deadline o dva roky. V roce 2018 chce Tesla Motors dosáhnout celkově půl milionu vyrobených elektromobilů a v roce 2020 už překonat milion kusů.
Velký přehled automobilek a technologií pro automatické řízení
Podle očekávání bude Google licencovat vlastní technologii automatického řízení (třeba Fiatu), ale pravděpodobně nebudou výrobcem vlastního automobilu. O Applu a vývoji elektromobilu už se spekuluje dlouho a jde o veřejné tajemství, čemuž odpovídá i spousta kroků, které Apple v poslední době udělal. Na toto téma jsme udělali i souhrnný článek.
Elon Musk si ale myslí, že Apple uvede produkční verzi prvního vlastního elektromobilu nejdříve kolem roku 2020, což už znamená poměrně pozdní příchod. Ale automobilový trh je podle něj obrovský a i ten největší výrobce drží v současnosti kolem 10% podílu na trhu. To se odlišuje například od trhu s chytrými telefony, kde většinu trhu drží například dva největší výrobci. Oproti vyrobení smartphonu je ale výroba i elektromobilu o řád náročnější z pohledu dodavatelského řetězce, protože obsahuje tisíce unikátních částí. A zpoždění jedné třeba při dopravě od dodavatele do továrny znamená zpoždění celé výroby.
Elon Musk: žádné „revoluční“ baterie nejsou použitelné
Důležitou součástí elektromobilů je baterie. Tesla Motors proto staví vlastní obří továrnu Gigafactory, která bude obecně největší továrnou na světě, což hovoří za vše. Škálování výroby je totiž jedna z věcí, jak snížit cenu a jak už Elon Musk prozradil dříve, samotná technologie baterií se zlepšuje přibližně o 5 % každý rok. Žádná revoluce se zatím nekoná a i v rámci technologie Li-Ion je obrovské rozpětí různých druhů s odlišnými vlastnostmi.
Automatické řízení už je více méně vyřešené
Technologie řízení bez řidiče je podle Muska už vyřešenou záležitostí, zbývá jen doladit rychlejší jízdu na prázdných silnicích mimo města. Na dálnicích i v přeplněných městech podle jeho slov není už moc problémů k řešení.
Internet se baví videem spáče v autonomním voze Tesla. Pokutu by dostal v každém případě
Plná automatizace, která bude jezdit bezpečněji než člověk, bude prý k dispozici do dvou let, tedy v roce 2018. Úřadům potrvá nejméně rok a více dle konkrétní země k zavedení nových zákonů. Samozřejmostí bude v tomto případě doložení dat miliardy najetých kilometrů dané společnosti, která získá licenci pro použití těchto systémů.
Dle statistik musí být systém několikanásobně bezpečnějším řidičem než člověk, jinak to dle Muska nebude pro úřady dávat příliš smysl. Nemyslí si ale, že v budoucnu bude zakázáno lidem řídit auta, spíše předpokládá, že se stíží podmínky k řízení.
Obava z nebezpečné superinteligence
Elon Musk spolu se Samem Altmanem (Y Combinator) a dalšími založil neziskovou organizaci OpenAI, která si dává za cíl vyvinout přátelskou umělou inteligenci, která by byla open source a tedy dostupná všem. K podpoře tohoto cíle je zatím k dispozici celkem miliarda dolarů, což je pro začátek poměrně slušná částka a lze očekávat, že vydrží na pár let vývoje i marketingu.
OpenAI chce lidstvo ochránit před zlou umělou inteligencí
Podle Muska a dalších, kteří jsou součástí projektu, je potřeba demokratizovat umělou inteligenci, protože nejhorší situace, jaká může nastat, je obrovská moc v rukou jedné superinteligence. Je tak třeba dbát na distribuované rozložení, podobně jako je to u lidí, respektive jejich mozků, kterých je spousta a jsou oddělené. To zajišťuje nemožnost vytvořit jeden supermozek, který by byl o řády chytřejší a tedy i nebezpečnější. A potenciálně by se omylem nebo i cíleně mohl zbavit lidstva a způsobit jeho záhubu.
Elon Musk tvrdí, že nejde o žádné potenciální nebezpečí, ale o problém, který se musí vážně řešit už teď. Stačí přitom jedna společnost, u které hrozí vytvoření takové superinteligence a může jít klidně o Google, Microsoft nebo Facebook a podobné velikány s dostatečnými prostředky.
Člověk se musí přizpůsobit a propojit mozek s počítačem
Stejně jako v minulém století, kdy roboti sice nahradili spoustu míst vyžadujících hlavně fyzickou schopnost, s nástupem umělé inteligence přijde k nahrazení obrovského množství pracovních pozic, které vyžadují intelektuální schopnost. Alespoň pokud jde o méně náročné činnosti, mezi které patří třeba i řízení vozidla. Schopnosti A.I. se ale budou velmi rychle zlepšovat.
Problém je, že lidský mozek se nedokáže tisícinásobně zlepšit za deset let, stejně jako případná umělá inteligence a systémy, na které je napojená. Právě proto si Elon Musk myslí, že jedinou možností na přežití lidstva a lidí je přizpůsobení a bližší propojení pomocí „neural lace“, což je forma bezdrátového spojení s mozkem a jeho strukturou, která se přizpůsobuje i během růstu mozku.
Ukázka formy invazivní síťky, která byla u myší testována jako propojovací rozhraní s mozkem (Zdroj: Nature)
Právě rozhraní mezi mozkem a počítačem (lokální nebo cloud) je velkým oříškem pro vědce a podle Muska by se této oblasti určitě mělo věnovat více a trochu ho mrzí, že se tolik chytrých lidí soustředí třeba na internetové projekty.
Hybridní mozek by tímto způsobem mohl mít k dispozici například neomezenou paměť a všechny technologie, které nyní složitě využívat přes vyhledávání, zadávat a podobně konvertovat přes další části těla a vstupní rozhraní počítačů.
V opačném případě bude rozdíl mezi umělou inteligenci a lidským mozkem tak propastný, že nebude možná spolupráce. Vrstva umělé inteligence spojená s lidským mozkem je tak podle Muska ideálním řešením, jak se evolučně dostat do budoucnosti bez toho, aniž bychom se stali pro umělou inteligenci primitivními zvířaty. Musíme to zkrátka brát jako další fázi evoluce.
Žijeme v simulaci nebo tvoříme první?
Vzhledem k nástupu virtuální reality se dostalo i na otázku ohledně simulace a logických spojení, které s tím souvisí. Virtuální realita se postupně vylepší tak, že nebude možné ji odlišit od „skutečné“ reality. Vše je zkrátka jen o ošálení všech smyslů a dat, které zpracovává mozek.
Do vývoje virtuální i rozšířené reality investuje většina technologických velikánů
S tím ale souvisí i možnost, že i my sami jsme už v jedné takové simulaci, klidně i v rámci celého pozorovatelného vesmíru. Musk si myslí, že je velmi malá šance, že žijeme v „původní realitě“ a spíše se tak už jedná o simulaci, ve které žijeme. Podle něj jsou totiž jen dva závěry spojené s touto otázkou – pokročilá civilizace nějakým důvodem vždy zahyne nebo vždy vytvoří novou vlastní simulaci.
Video
Pokud vládnete angličtinou, můžete si celý rozhovor pustit na Youtube:
