Elon Musk má další šílený nápad. Chce spojit mozek s počítačem

  • Muskovi už nestačí Tesla a SpaceX
  • Chce pochopit lidský mozek a propojit jej s A.I.
  • Pomůže mu nový startup Neuralink?

Elon Musk má další technologické dítě a opět to není jen tak ledajaký startup, ale ve všech ohledech naprosto futuristický nápad. Někdejší zakladatel PayPalu a dnes hlavně strojní vizionář, který dokázal, že automobily nemusí vyrábět pouze tradiční fabrika se stoletou tradicí, totiž vstoupil do světa lidské biologie.

Neuralink je Muskovo nové dítě

Jeho čerstvý startup Neuralink, o kterém píše The Wall Street Journal (paywall, via The Verge), si totiž dal za cíl propojit lidský mozek s elektronikou budoucnosti – umělou inteligencí, chcete-li. To znamená, že do mozku vložíme implantát – jakési počítačové rozhraní, a myšlenkou se napojíme... Třeba do svého cloudu. Matrix do každé domácnosti!

Na rozdíl od ostatních vizionářských projektů, které Elon Musk v poslední dekádě představil, se však v tomto případě jedná o podnik, který je v naprostých plenkách nejen sám o sobě, ale i z hlediska současného vědeckého poznání.

Vždyť propojení mozku s elektronikou se i po desetiletích výzkumu omezuje prakticky jen na primitivní čtení a vysílání plošných elektrických vzruchů skrze pole elektrod rozmístěných na hlavě. Takže sice víme, že mozek při práci vytváří měřitelné elektrické vzruchy, které pak můžeme zachytit, a tak prostou myšlenkou ovládat třeba primitivní hru na obrazovce, problém však spočívá v tom, že speciální helma zachytí jen plošný (agregovaný) vzruch – změnu elektrického potenciálu, ale to nemá téměř nic společného se čtením myšlenek jako takovým.

Sousedův televizor

Podobné technologie současnosti lze připodobnit třeba k detektoru elektromagnetického pole, pomocí kterého můžeme skrze stěnu zjistit, že soused zapnul nějaký silný elektrospotřebič – třeba svůj televizor. Elektrospotřebič je v našem přirovnání jedna z logických částí mozku, stěna pak lebeční kost a elektromagnetický detektor ona snímací elektroda na hlavě.

Tak a teď tuto velmi hrubou detekční technologii srovnejme třeba s chytrým televizorem, který soused ovládá svým chytrým telefonem. Cílem Neuralinku a hromady vědeckých týmů z celého světa je to, abychom pochopili API chytrého televizoru a dokázali jej ovládat, ačkoliv stojíme za panelovou zdí a jediné, co zatím vidíme, jsou drobné změny elektromagnetického pole.

Ten rozdíl mezi tím, co dnes umíme a čeho chceme v tomto případě dosáhnout, je tedy naprosto propastný a mnozí neurovědci se domnívají, že mozek jako takový a jeho funkce nikdy dobře nepochopíme.

Na stranu druhou, ani Neuralink nemá v plánu v dohledné době montovat do lebečních kostí USB 3.0 s tím, že si své vzpomínky uložíte na domácí disk. Cíle má nejspíše zatím docela realistické, součástí týmu totiž budou podle WSJ i zkušení startupeři z oboru – třeba Bryan Johnson, který v minulosti založil podobný projekt Braintree, který v roce 2013 prodal PayPalu za slušných 800 milionů dolarů. Johnson později spustil další experiment Kernel a zdá se, že nyní dal přednost spolupráci s vizionářským Muskem, který se nebojí investovat peníze i do na první pohled naprosto šílených projektů.

Vizionáři jako Elon Musk

Zatímco ještě před deseti lety všichni pochybovali o tom, že se v dohledné době někomu podaří přistát s raketovým stupněm zpět na zemi a ke všemu na plošině kdesi na širém moři, dnes je to Muskův SpaceX, který to opakovaně dokáže, a diváci si pomalu začínají zvykat.

Nakonec je to opět Elon Musk, který před čtyřmi lety oprášil vizi dopravního prostředku z románů sci-fi a představil bláznivý Hyperloop, jehož plánů se pak chopili další investoři. Přitom není ani tak podstatné, jestli se v dohledné době nějakého skutečného Hyperloopu opravdu dočkáme. Jde o to, že se v dnešní době řízené čistě jen zákony nabídky a poptávky najde alespoň jeden blázen, který bude ochoten investovat miliony dolarů do šílených nápadů, ze kterých by devět z deseti akcionářů do hodiny zešedivělo. Protože už jen vážnějším zkoumáním těchto nápadů se posouváme dál.

Musíme pochopit API mozku

A stejně tak tomu bude s Neuralinkem. Možná to nakonec bude jen výstřel do prázdna, možná ale pomůže v rozvoji zcela jiných a dnes netušených technologií, anebo, kdo ví, pomůže třeba pacientům hromady nemocí. A jednou, třeba až někdy v příštím století, někdo z jeho nástupců skutečně představí krabičku, která nám ty sny opravdu nahraje.

Do té doby budou cíle Neuralinku, o kterém toho vlastně moc nevíme, nejspíše skromnější. Ostatně jak píše Bryan Johnson: „Dokážeme (lokálními elektrickými vzruchy) potlačovat bolest páteře a míchy, obezitu, anorexii… ale co zatím neumíme, je schopnost čtení a zápisu nervového kódu.“ Zatím prostě nerozumíme API lidského mozku a pouze zachytáváme a reprodukujeme jeho elektromagnetický otisk stejně jako tu proměnu elektromagnetického pole v domě, když si soused pustí televizi.

Témata článku: Technologie, Věda, Budoucnost, Umělá inteligence, Tesla Motors, IT Osobnosti, Elon Musk, Mozek, Hyperloop, Elon, Musk, Johnson, Elektronika pro děti

20 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Ervín Kolařík 30. 3. 2017 4:44:16
    Klidně si dokážu představit přínosnost propojení "smartfounu" zašitého do...
  • dušan rajninec 29. 3. 2017 16:33:35
    Musk - nevyčerpateľná studnica genialnych nápadov . Čo mesiac to akcia na...
  • kazeasch 29. 3. 2017 13:11:27
    Proč jsem si vzpomněl na: https://www.youtube.com/watch?v=WACAz2y09DU ? :-D
Určitě si přečtěte

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

** Gary Kildall pochopil, že levné výpočetní čipy mohou posloužit jako univerzální počítače pro všechny ** Připravil pro ně proto první operační systém ** Později mu systém vyfoukl Microsoft a nazval ho MS DOS

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 56

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

** Už je to tady, lidé přestávají chápat počítače ** Systémy neuronových sítí začínají pracovat tak, že ani jejich tvůrci přesně neví, co se uvnitř děje ** Do budoucna to může být závažný problém

24.  4.  2017 | Jakub Čížek | 112

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

** Slavný osmibitový počítač Sinclair ZX Spectrum byl uveden právě před 35 lety ** Připomeňte si tento průkopnický počítač v tematických článcích ** Podívejte se, jak funguje dnes

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 13

Správný počítač má alespoň dva monitory. Anebo je to jinak?

Správný počítač má alespoň dva monitory. Anebo je to jinak?

** David si nedokáže představit práci bez dvou a více monitorů ** Kubovi naopak stačí jeden a ve více displejích se ztrácí ** Jaký přístup je lepší?

23.  4.  2017 | Jakub Čížek | 59

Brněnské soudy daly stop Uberu. Je to dobře, nebo krok zpět?

Brněnské soudy daly stop Uberu. Je to dobře, nebo krok zpět?

** Před několika měsíci začal Uber nabízet své služby i v Brně ** Nyní ale narazil, soudům se to totiž nelíbí ** Má sdílená ekonomika dostat zelenou?

22.  4.  2017 | Jakub Čížek | 28


Aktuální číslo časopisu Computer

Supertéma: moderní cestování

Kdy opravdu přijdou nové baterie?

Velké testy: 6 herních notebooků a 8 volantů

Recenze: AMD Ryzen řady 5