Elon Musk má další technologické dítě a opět to není jen tak ledajaký startup, ale ve všech ohledech naprosto futuristický nápad. Někdejší zakladatel PayPalu a dnes hlavně strojní vizionář, který dokázal, že automobily nemusí vyrábět pouze tradiční fabrika se stoletou tradicí, totiž vstoupil do světa lidské biologie.
Neuralink je Muskovo nové dítě
Jeho čerstvý startup Neuralink, o kterém píše The Wall Street Journal (paywall, via The Verge), si totiž dal za cíl propojit lidský mozek s elektronikou budoucnosti – umělou inteligencí, chcete-li. To znamená, že do mozku vložíme implantát – jakési počítačové rozhraní, a myšlenkou se napojíme... Třeba do svého cloudu. Matrix do každé domácnosti!
Na rozdíl od ostatních vizionářských projektů, které Elon Musk v poslední dekádě představil, se však v tomto případě jedná o podnik, který je v naprostých plenkách nejen sám o sobě, ale i z hlediska současného vědeckého poznání.
Vždyť propojení mozku s elektronikou se i po desetiletích výzkumu omezuje prakticky jen na primitivní čtení a vysílání plošných elektrických vzruchů skrze pole elektrod rozmístěných na hlavě. Takže sice víme, že mozek při práci vytváří měřitelné elektrické vzruchy, které pak můžeme zachytit, a tak prostou myšlenkou ovládat třeba primitivní hru na obrazovce, problém však spočívá v tom, že speciální helma zachytí jen plošný (agregovaný) vzruch – změnu elektrického potenciálu, ale to nemá téměř nic společného se čtením myšlenek jako takovým.
Sousedův televizor
Podobné technologie současnosti lze připodobnit třeba k detektoru elektromagnetického pole, pomocí kterého můžeme skrze stěnu zjistit, že soused zapnul nějaký silný elektrospotřebič – třeba svůj televizor. Elektrospotřebič je v našem přirovnání jedna z logických částí mozku, stěna pak lebeční kost a elektromagnetický detektor ona snímací elektroda na hlavě.
Tak a teď tuto velmi hrubou detekční technologii srovnejme třeba s chytrým televizorem, který soused ovládá svým chytrým telefonem. Cílem Neuralinku a hromady vědeckých týmů z celého světa je to, abychom pochopili API chytrého televizoru a dokázali jej ovládat, ačkoliv stojíme za panelovou zdí a jediné, co zatím vidíme, jsou drobné změny elektromagnetického pole.
Ten rozdíl mezi tím, co dnes umíme a čeho chceme v tomto případě dosáhnout, je tedy naprosto propastný a mnozí neurovědci se domnívají, že mozek jako takový a jeho funkce nikdy dobře nepochopíme.
Na stranu druhou, ani Neuralink nemá v plánu v dohledné době montovat do lebečních kostí USB 3.0 s tím, že si své vzpomínky uložíte na domácí disk. Cíle má nejspíše zatím docela realistické, součástí týmu totiž budou podle WSJ i zkušení startupeři z oboru – třeba Bryan Johnson, který v minulosti založil podobný projekt Braintree, který v roce 2013 prodal PayPalu za slušných 800 milionů dolarů. Johnson později spustil další experiment Kernel a zdá se, že nyní dal přednost spolupráci s vizionářským Muskem, který se nebojí investovat peníze i do na první pohled naprosto šílených projektů.
Vizionáři jako Elon Musk
Zatímco ještě před deseti lety všichni pochybovali o tom, že se v dohledné době někomu podaří přistát s raketovým stupněm zpět na zemi a ke všemu na plošině kdesi na širém moři, dnes je to Muskův SpaceX, který to opakovaně dokáže, a diváci si pomalu začínají zvykat.
Nakonec je to opět Elon Musk, který před čtyřmi lety oprášil vizi dopravního prostředku z románů sci-fi a představil bláznivý Hyperloop, jehož plánů se pak chopili další investoři. Přitom není ani tak podstatné, jestli se v dohledné době nějakého skutečného Hyperloopu opravdu dočkáme. Jde o to, že se v dnešní době řízené čistě jen zákony nabídky a poptávky najde alespoň jeden blázen, který bude ochoten investovat miliony dolarů do šílených nápadů, ze kterých by devět z deseti akcionářů do hodiny zešedivělo. Protože už jen vážnějším zkoumáním těchto nápadů se posouváme dál.
Musíme pochopit API mozku
A stejně tak tomu bude s Neuralinkem. Možná to nakonec bude jen výstřel do prázdna, možná ale pomůže v rozvoji zcela jiných a dnes netušených technologií, anebo, kdo ví, pomůže třeba pacientům hromady nemocí. A jednou, třeba až někdy v příštím století, někdo z jeho nástupců skutečně představí krabičku, která nám ty sny opravdu nahraje.
Do té doby budou cíle Neuralinku, o kterém toho vlastně moc nevíme, nejspíše skromnější. Ostatně jak píše Bryan Johnson: „Dokážeme (lokálními elektrickými vzruchy) potlačovat bolest páteře a míchy, obezitu, anorexii… ale co zatím neumíme, je schopnost čtení a zápisu nervového kódu.“ Zatím prostě nerozumíme API lidského mozku a pouze zachytáváme a reprodukujeme jeho elektromagnetický otisk stejně jako tu proměnu elektromagnetického pole v domě, když si soused pustí televizi.