Ekonomika hejna much: Jak internet mění byznys

Internet mění naše zvyklosti a pomalu nabourává i klasické modely ekonomiky. Hejno much prý dokáže porazit slona a internet je nástroj, který ony mouchy dokáže usměrnit.

Dobří pamětníci mezi námi si vzpomenou, že nástup Internetu byl značkován jako začátek éry tzv. „Nové ekonomiky“. Název se moc neujal a nová ekonomika zde nevznikla. Internet způsobil hluboké a nezvratné změny ve způsobu, jakým žijeme, pracujeme a jak se bavíme. Změnil naše životy i podnikání – ale nenastolil nějakou novou ekonomiku. 

Internet je tu ale teprve nedlouho: co to je dvacet let v dějinách civilizace! A je možné, že hluboká změna v ekonomice začíná právě nyní. Seznamte se se swarm economy, s „ekonomikou hejna much“. Je možné, že přichází zásadní změna, je ovšem také možné, že zase tak zásadní nebude. Cosi se ale děje a je dobré o tom vědět – přinejmenším proto, že nabízí mnoho nových příležitostí a v nich vyhraje ten, kdo je pochopí a uchopí jako první.

Klepněte pro větší obrázekSamotný termín „swarm economy“ se dosud obecně neujal. Jako pojmenování pro související nové jevy, které se hluboce týkají Internetu a mobilních komunikací a které by bez nich nebyly možné, ho vlastně razí jediný člověk, byť jej už mnozí další přejímají. Pán se jmenuje Rick Falkvinge (obr. vpravo), patří mezi zakládající členy švédských (tedy „těch původních“) Pirátů a dnes působí jako mimořádně originální a vlivný myslitel.

Moucha a slon

Není jednoduché tuto „muší“ ekonomiku popsat dvěma větami. Jde o mnoho jevů, které navíc zasahují nejen do hospodářství, ale i do dalších oborů. Některé jevy jsou silnější a některé slabší, některé zásadní, jiné doprovodné, některé jsou tu déle, jiné krátce.

„Swarm“ ekonomika je postavena na oslabování síly velkých subjektů a posilování jednotlivce. Díky elektronické komunikaci mizí potřeby mít prostředníky. Posiluje vztah člověk – člověk: tam, kde dříve byla jen komunikace (peer-to-peer), případně doplněná výměnou dat (obrázky, videa, hudba) dnes dochází k transakcím. Swarm ekonomika je postavená na masívní decentralizaci, klidně můžeme říci de-globalizaci. Například:

  • Není potřeba obchodník, když výrobce (i maličký a lokální) dodá přímo zákazníkovi. Je potřeba jen ten, kdo věc přepraví z bodu A do bodu B, to ale není obchodník. Obchodník dnes dodává informaci a až následně zboží. Ale na dodání informací je tu Internet.
  • Není potřeba taxikář a není potřeba dopravce, když je možné si k někomu přisednout a jet (Uber, carsharing).
  • Nejsou potřeba banky a státem (centrální bankou) řízené finanční systémy, když Franta Pepovi zaplatí bitcoinem. Děkujeme, odejděte!
  • Přestává být potřeba tvrdý, ukutý stav zaměstnavatel-zaměstnanec. Člověk má pět zaměstnání současně, některé pro chleba a jiné víc pro osobní realizaci, dělá na dálku kousek tady, kousek tam, některé jeho zaměstnání je či jsou vlastně podnikáními.
  • Končí diktát velkých, globálních výrobců a jejich rozhodnutí, že výrobek, který se pak prodá v miliardách kusů, bude vypadat přesně a neměně takto. Co budeme potřebovat, si vytiskneme na domácí či větší sdílené 3D tiskárně.
  • Končí nadvláda marketingových budgetů nad rozumem, končí éra vymytých mozků reklamou donekonečna trpěnou uprostřed filmů: když chci koupit auto, fotoaparát, myčku, půjdu se zeptat na Internet ostatních spotřebitelů, kteří vědí, a podle toho se rozhodnu. „Značka“? Nezájem, irelevantní!
  • Končí diktát centrálních hlásných trub obsahu. Pustím si tu hudbu, kterou zrovna chci, ten film, který zrovna chci, kdy chci, si ho přeruším a pustím znova, nebo jiný.
  • Když někomu chci zatelefonovat, tak se s ním přímo spojím a zavolám mu – nepotřebuji k tomu laskavé svolení megaoperátora.

Nebo jednou větou: nemusím hrát hry jiných. Mohu, ale nemusím.

Swarm economy už někde funguje

Lze samozřejmě vznést obratem milión námitek. Chleba si na 3D tiskárně nevytisknu, nový smartphone taky ne. Carsharing nenahradí ani privátní, ani hromadnou dopravu. Bitcoin nezničí banky, alespoň zítra ne. Jsou ale oblasti, kde muší ekonomika už funguje, a skvěle. Schválně, zkuste se vrátit patnáct let dozadu a poslechnout si následující vize:

  • „Lidé na celém světě se spojí, a zadarmo, společným úsilím vytvoří encyklopedii, která svou bohatostí obsahu překoná vše, co bylo v této oblasti vytvořeno.“ (čti: Wikipedia)
  • „Lidé stráví milióny hodin kooperativní tvorbou autorských děl, která dají zcela bez nejmenšího nároku na odměnu k dispozici celému lidstvu.“ (čti: Linux atd.)
  • Lidé ze všech koutů světa se spojí a zafinancují vznik výrobku, nahrání desky, natočení filmu jinými lidmi, které neznají, které v životě neviděli a ani neuvidí, jen na základě nezávazného slibu“. (čti: crowdsourcing, crowdfunding)

Dneska samozřejmosti, součást našich životů. Před půlgenerací vize z nějakého jiného vesmíru.

Hejno much má větší sílu než slon. To platilo odedávna a je to prostá matematika. Jenomže řekněte hejnu much, aby tlačilo stejným směrem. To je nové, to nešlo. Jde to až nyní, kdy to Internet, moderní komunikace a změny zvyklostí lidí umožní a zvládnou.

Klepněte pro větší obrázek 
Když hromada lidí chce, tak to jde. A může vzniknout třeba největší encyklopedie, která je navíc zcela nezávislá a bez reklam

Můžete rovněž říci, že Wikipedia, Linux a crowdsourcing jsou velmi specifické případy, nepřenosné do jiných oblastí. Budiž. Podívejme se ale na jinou oblast, která je bez hranic: na podnikání. Nenápadně, ale stále silněji se v podnikání – což je principiální hybatel pokroku – projevují trendy ekonomiky mušího hejna.

Mezi nejúspěšnější firmy s famózními výsledky patří ty, které dávají zaměstnancům nebývalou volnost v práci, firmy, které příliš nerozlišují mezi zaměstnanci a mezi těmi, kteří „jen tak sem tam pomohou“, firmy, které vůbec nevypadají jako firmy. Nemají kanceláře, nemají tradiční strukturu, jejich lidé se pomalu neznají a nevidí, nikdo pořádně nikoho neřídí, a přesto jsou schopny poskytovat překvapující výsledky.

Neznamená to, že jen tohle jsou firmy budoucnosti a ty staré zaniknou. Ukazuje se ale, že funguje to i to: že jsou funkční a profitabilní firmy starého světa, s pevnou hierarchií a centralizovaností, a právě tak jsou úspěšné i nové firmy – nefirmy. Swarm economy neznamená zánik staré ekonomiky - znamená to, že vedle starého světa vyroste nový, budou úspěšně fungovat vedle sebe.

Krajní socialismus či kapitalismus?

Na ekonomice mušího hejna je zajímavá jedna věc. Kam tyto trendy zařadit na standardní světonázorové škále? Na jedné straně to připomíná pomalu „bájný“ komunismus: lidé přispívají dle svých schopností a konzumují dle svých potřeb. Nehádají se, kdo přispěl víc, kdo míň, kdo vůbec. Ten přispěje tím, jiný oním – tak jak můžou a chtějí. To je přece „marxistické“!

Na druhé straně to je svobodná, tržní společnost v nejryzejším provedení. Svoboda je zde maximální: svoboda podnikat, pracovat, volit si svou cestu, svého zaměstnavatele, svou firmu, profitovat, neprofitovat, dobrovolničit nebo makat jako šroub za chleba.

Klepněte pro větší obrázek 
Kickstarter: tvůrci nepotřebují investory, těmi se stávají přímo budoucí zákazníci

Je to možná odvážné tvrzení, ale swarm economy, podpořená a poháněná Internetem, je vlastně pokusem o sloučení kapitalismu a socialismu, či možná přesněji o nápravu kapitalismu. Swarm economy totiž ze všeho nejvíc podporuje a odměňuje odvážné, kreativní duchy, podporuje individuální, iniciativní přístup, aniž ovšem smrtelně ničí ty slabší a staví je do podoby uboze placených, ubíjejících pracovních míst a nulové perspektivy.

Strážci brány

V dávných časech malý zemědělec či řemeslník něco vypěstoval, vyrobil, a obešel sousedy, prodal jim své zboží, svou službu. Vlastně taková mini-muší ekonomika – „svět byl malý“, lidí bylo málo. S houstnutím provozu vznikala potřeba prostředníků – obchodníků. Ti ale časem pochopili svou systémovou důležitost (bez nich by zemědělec nic neprodal a konzument umřel hladem) a svého postavení do mrtě využili. Však to známe: nadnárodní obchodní monstrřetězec si nechává vyrobit milión trik v jihoasijské otrokárně s náklady dolar na kus. Následně jej prodává ve svých „značkových obchodech“ za sto dolarů za kus. Zkuste to nějak obejít, přímo propojit výrobního otroka s bohatým zákazníkem – nejde to, není šance.

Swarm economy to mění. Prostředník je nahraditelný, ztrácí svoji systémovou důležitost. Rodí se malé eshopy lokálních výrobců, rodí se tržiště, marketplaces. V zahraniční nesmírně populární služba TaskRabbit.com je tržištěm drobných služeb: instalatéři, malíři, au-pairky, doučovači, hodinoví manželé, cokoli, vznikají takové i v Česku. Potřeba centrálních firem se stovkami zaměstnanců mizí, je snadné je obejít k benefitu všech.

Česká půvabná služba „mapa kváskového chleba“ je dokonalým mini-příkladem swarm ekonomiky. Pekaři se vykašlali na pečení chleba z kvásku, protože je to pracné, místo toho vyrábějí unifikované a nedobré bochníky ze sušených kvasnic. Překvapivě je „tržní ekonomika“ nepřiměla k tomu, aby vyráběli ten lepší chleba místo horšího (analýzu příčin vám dávám za domácí úkol, je zajímavá!). Namísto toho nastupuje svépomocná, muší ekonomika: mapa producentů kváskového chleba, kteří doma uchovávají „naživu“ kvásek a jsou ochotni se o něj zadarmo podělit. Jde přece jen o lžičku nakvašené mouky - a tím se kváskový chleba šíří k těm, kdo si pak kvásek snadno „namnoží“ v domácí pekárně.  Velké pekárny nad tím mávají rukou: „tohle nás neohrožuje“. Za pár let je z toho možná bude bolet hlava.

Klepněte pro větší obrázek 
Domácí pekárny a tahle mapa může časem přivodit velkopekařům těžké spaní

V muší ekonomice není potřeba centralizace, korporátů. Jsou však potřeba „enableři“, ti, kdo umožní komunikaci, budování vztahů, hodnocení, eliminaci podvodníků a škůdců, údržbu systému v chodu. Jsou to strážci brány – gatekeepeři. Vypněte web a TaskRabbit živící padesát tisíc lidí přestane fungovat, ze dne na den. Zrušte databázi a skončí sen o kváskovém chlebě. Nejsou gatekeepeři jen jinými následovníky těch ohromných, hnusných, nenáviděných korporací, které muší ekonomika s takovou radostí bortí? Myslím, že ne.

Strážce brány funguje se souhlasem všech. On systém vymyslel a postavil, společně s komunitou vymýšlí pravidla, dohlíží na jejich fungování. Za svou kreativitu a podnikatelskou odvahu bere desátek – stává se bohatým, ale zaslouženě. Je dobře, když jsou lidé bohatí zaslouženě, neboť je to inspirace pro ostatní, aby se též snažili, vynikli a stali se zaslouženě bohatými.

Strážce brány se samozřejmě může stát příliš silným – systémově důležitým – a může se snažit svého postavení zneužít, brát si příliš mnoho, stát se ze strážce brány otrokářem. Domnívám se ale, že povaha decentralizované, muší ekonomiky znemožňuje monopolizaci na starý způsob. Překážky pro vstup nového hráče, férového strážce brány jsou totiž minimální a nespokojení uživatelé rychle přeběhnou.

Nepřátelé státu

V silných západních státech, a učebnicově v USA, od kterých to „chytají“ další země, působí stát a velké korporace v dokonalé shodě. Pro oba je to totiž záruka dlouhodobé stability. Jak veřejná správa, tak korporace fungují stejně: jsou to přísně hierarchické, pyramidální útvary, stabilita je základem. Stát garantuje korporacím mimo jiné i to, že jim žádní „piráti“ nezkříží cestu (když ano, společným úsilím je zlikvidujeme), korporace pak dávají na volby těm stranám, které jsou zárukou udržení status quo. V USA je typické, že korporace dávají rovným dílem velké peníze jak demokratům, tak republikánům – proč, vždyť se efekt „vyruší“? Přece proto, aby se do soukolí systému nedostal někdo třetí. Buďte si ovšem jistí, že místním Pirátům nedají ani cent.

Společenští vědci hovoří v této souvislosti již o „post demokracii“, tedy o systému, který sice se navenek jeví jako demokratický a má ještě mnoho demokratických rysů, ale současně už vykazuje stále více vlastností, které s demokracií a svobodnou společností v souladu nejsou.

Swarm economy útočí nejen na centralizované, globální podnikání, ale stává se současně i jakýmsi nepřítelem státu, nepřítelem systému. Bitcoin – či podobná měna – je razantním, principiálním podkopáním jedné ze zbývajících mocí státu, moci emitovat a plně kontrolovat měnu. Moci „natisknout peníze“ kdykoli, kdy se stát dostane do průšvihu a zalepit díru. Peer-to-peer ekonomické vztahy pak podkopávají schopnost státu vybírat daně, řídit měnovou politiku, řídit společnost. Swarm economy bude bujet bez svolení státu, bez vybírání daňového desátku a dokonce i zcela bez vědomí státu. To je samozřejmě pro systém, který má v ruce moc výkonnou, zákonodárnou i soudní nebezpečí. V boji proti tomuto nebezpečí se radostně semknou i političtí konkurenti. Ohrožuje totiž všechny.

Je těžké předvídat. Revoluce spouštěné a poháněné Internetem dokážou být tak rychlé a současně tak nenápadné, že zvítězí dříve, než si jich mocenský aparát vůbec všimne. Sledujme nicméně první frontu, na které bez nejmenších pochyb zaplanou boje: fronta měnová, centrální banky versus decentralizované kryptoměny.

Úvahy o swarm economy lze rozvíjet ještě dlouho. Lze si všímat jejich dalších projevů, lze se bavit o pozoruhodné, ač přece jen dnes poněkud utopické myšlence základního příjmu (basic income), který nicméně s muší ekonomikou velmi dobře ladí. Lze rozvíjet myšlenky o tom, zda v lidstvu zvítězí iniciativnost a hledačství nad leností, ba hloupnutím. Lze přemýšlet, zda muší ekonomika nebude nadšeným východiskem jen pro poměrně úzkou, nadanou elitu, zatímco zbytek zůstane přeochotně zapřažen v systému, stále nadávaje na poměry. O tom všem můžete a měli byste přemýšlet – protože to můžete využít a žít pak zajímavější životy než ty, které ukazují v televizních sitcomech.

Témata článku: Byznys, Matematika, Chci, Versus, Cent

29 komentářů

Nejnovější komentáře

  • pulpivo 6. 2. 2015 22:22:58
    bitocint je k smíchu. Ten mi do toho rozhodně nezapadá. Dá se na něm...
  • javar 6. 2. 2015 10:16:39
    Před několika lety (cca 10) jsem přestal číst živě i mj. z důvodu výplodů...
  • vzach 6. 2. 2015 1:44:27
    Když uvážíme, okolo čeho nejvíc bzučí největší hejna much, není v tom...
Určitě si přečtěte

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

** Dobrý monitor s kvalitním panelem lze pořídit pod tři tisíce korun ** Pod deset tisíc si můžete koupit pracovní 27" monitor nebo nejlevnější použitelné 4K ** Vybrali jsme také ideální model pro vícemonitorovou konfiguraci

27.  11.  2016 | Stanislav Janů | 13

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 76