reklama

Dvanáct největších softwarových průkopníků

Dvanáct věčných mladíků, ajťáků tělem i duší, mužů, kteří v posledních dvaceti letech totálně proměnili nejen svět softwaru a internetu, ale i každodenní život většiny z nás.

World Wide Webu je letos dvacet let a před pár dny oslavil kulaté čtyřicáté výročí také Unix, který lze bez nadsázky nazvat otcem všech operačních systémů – teda skoro. Když se člověk v mysli vrací zpět do 80. až 60. let, kdy to vlastně všechno vypuklo, jistě si dříve či později položí otázku, co to vlastně bylo za lidi, kteří stáli na počátku softwarových legend, patentů, architektur a konceptů uživatelských rozhraní, které dnes považujeme za naprosto samozřejmé. Pokud jste si tuto otázku položili také, jste na správné adrese, vybrali jsme totiž dvanáctku softwarových inovátorů – průkopníků, kteří změnili svět.

Následující dvanáctka nemá pořadí, pravděpodobně bychom se na něm v redakci totiž nikdy neshodli. S tím svým se tedy můžete pochlubit v diskuzi pod článkem a budeme rádi, pokud přispějete i novým jménem, na které jsme zapomněli.

Vinton Grey Cerf

Klepněte pro větší obrázekKdyž jsem s Vintem Cerfem loni připravoval rozhovor, nemohl jsem se ubránit obrovské dávce přirozené autority a respektu. Profesor informatiky ze Stanfordu a dnes jeden z viceprezidentů Googlu patří k těm šťastlivcům, kteří potřebují na výčet všech svých ocenění ve Wikipedii samostatnou kapitolu. Cerf v posledních dvaceti letech získal Turingovu cenu – „nobelovku“ ze světa IT, Bill Clinton mu předal National Medal of Technology a jeho nástupce George Bush pak Presidental Medal of Freedom, což je nejvyšší americké civilní vyznamenání. V Cerfově sbírce ale najdete také dvanáct dalších odborných ocenění a šestnáct čestných doktorátů (Wikipedia). Stěží dnes potkáte respektovanějšího žijícího „ajťáka“.

Hlavní zásluhy patří Cerfovi za vývoj komunikačních a identifikačních protokolu TCP/IP, na kterých pracoval společně s Robertem Kahnem. Archaickému IPv4 dnes už sice zvoní hrana a v průběhu několika příštích let jej snad konečně nahradí IPv6, který umí adresovat prakticky libovolný počet zařízení v síti, bez Cerfovy práce by ale internet vypadal úplně jinak. Vinton Cerf dále vedl první e-mailovou službu v USA a poslední roky koketuje s meziplanetárním internetem.

Tim Berners-Lee

Klepněte pro větší obrázekZatímco Cerfa byste si bez problému spletli s „Architektem“ z kultovního Matrixu, Tima Bernerse-Leeho byste v davu na Václavském náměstí asi bez problému minuli. Byla by to ale velká škoda. I Tim je vyzbrojen nepřeberným množstvím ocenění, a jelikož je Brit, honosí se také titulem „Sir“, je totiž mimo jiné nositelem Řádu britského impéria. Na rozdíl od Cerfa zůstal Berners-Lee celý život věrný akademické půdě. Začínal v laboratořích švýcarského CERNu a dnes působí jako profesor informatiky na prestižním MIT.

Tim se v CERNu od začátku 80. let zabýval studiem hypertextu, který v roce 1989 na papíře propojil s rostoucí celosvětovou sítí zvanou Internet a World Wide Web byl na světě! Berners-Lee společně se svými kolegy napsal první webový prohlížeč, první webový server a také první webové stránky, které jsou ve své podstatě jako jakási atrakce a vzpomínka dostupné dodnes. Ačkoliv WWW vznikl jako jednoduchý akademicky prezentační systém, objevila jej záhy byznys sféra a během několika let se z okrajové služby stal naprostý fenomén, který převrátil naruby dosavadní svět médií, komunikace a technologií.

Dan Bricklin

Klepněte pro větší obrázekPokud jste toto jméno v životě neslyšeli, vůbec se vám nedivím. Bricklin se totiž stal průkopnickou hvězdou vlastně až později při zpětném pohledu na prvopočátky kancelářských aplikací. Koncem 70. let minulého století Bricklin navrhl tabulkový procesor VisiCalc pro počítače Apple II a později i pro IBM PC. Byl vlastně prvním svého druhu, který zároveň pomohl v masivním nasazování osobních počítačů v americkém byznysu. Firmy si uvědomovaly, že nemusí mít v jedné místnosti velký sálový mainframe a Apple či IBM PC během několika let stál na stole každého ekonoma či finančního analytika.

Dan Bricklin byl ze staré školy. V 80. letech jej nenapadlo svůj program patentovat, VisiCalc brzy získal silné soupeře a upadl v zapomnění a s ním tak trochu i Bricklin, který díky absenci patentu na svém přelomovém programu nikdy nezbohatl. V každém případě si jej můžete vyzkoušet, na svých stránkách totiž Bricklin nabízí i po téměř třiceti letech funkční verzi zkompilovanou pro DOS 1.0, kterou bez problému spustíte i v emulaci příkazové řádky Windows 7.

Shawn Fanning

Klepněte pro větší obrázekStockholmský okresní soud včera nařídil zablokovat The Pirate Bay, největší torrentový tracker a pravděpodobně nejznámější doupě ilegálního P2P sdílení dat. TPB ovšem nebyl první svého druhu. První masivní P2P službou pro sdílení dat byl slavný Napster, kterého měl na svědomí mladičký Shawn Fanning. Když jej v roce 1998 spustil, internetový svět zažil šok. Lidé ze všech koutů planety měli najednou po ruce snadno ovladatelný program, pomocí kterého si mohli vyměňovat hudební nahrávky. Služba zažila obrovský narůst a v roce 2001 se již mohla pochlubit 26 miliony uživatelů. Tou dobou se přitom většina surfařů stále připojovala skrze pomalé vytáčení připojení.

S novým tisíciletím ale přišla přísnější legislativa a zájem nahrávacích společností a majitelů autorských práv. Službu nakonec udolalo několik soudních pří a v roce 2002 Napster ve své původní podobě zanikl a přetransformoval se v placenou službu (respektive velmi omezenou) podle podobného scénáře jako plánovaná akvizice The Pirate Bay švédskou společností Global Gaming Factory.

Linus Torvalds

Klepněte pro větší obrázekNa podzim 1983 oznámil Richard Stallman na půdě MIT vznik iniciativy GNU Project, která si kladla za cíl vytvořit svobodný operační systém kompatibilní s Unixem. Připojit se mohl každý a během příštích několika let se skutečně vyrojilo velké množství dílčích aplikací. Stále však chybělo jádro operačního systému – kernel. Do práce se zapojil i mladý student z Helsinské univerzity Linus Torvalds a v roce 1991 začal psát Linux, jádro postavené na unixovém systému Minix, které se záhy stalo srdcem GNU.

Dnes má Linux obrovské množství mutací – distribucí – a do vývoje jádra se v průběhu let zapojilo obrovské množství rozličných přispěvovatelů. Linusova práce tak představuje „pouhé“ 2 % současného Linuxu. Byl to však on, kdo nastavil směr dalšího vývoje, dodnes je vůdčí autoritou, vlastníkem ochranné známky a vede neziskovou organizaci Linux International.

Steve Jobs

Klepněte pro větší obrázekApple a především jeho produkty rozdělují svět. Jedni je milují a jsou ochotni stát od prvních slunečních paprsků frontu na nový iPhone, druzí jimi opovrhují a Steva Jobse považují především za výborného marketingového stratéga, který umí prodávat bílé oblé krabičky.

Pravdu mají asi obě strany. Produkty Applu jsou fenomenální a Steve Jobs je výborný obchodník a průkopník počítačového designu. Firma na druhou stranu v 80. letech propásla svou příležitost a na globálním trhu nebyla schopna konkurovat rychle rostoucímu Microsoftu a platformě IBM PC.

A pak je tu také opomíjené animátorské studio Pixar které Jobs v roce 1985 koupil od George Lucase za směšných pět milionů dolarů. Slavná kapitola ale začala až za dalších deset let, kdy Pixar produkoval své vlastní animované trháky Toy Story (1995), Hledá se Nemo (2003), VALL-I (2008)  a nebo v kinech právě běžící Vzhůru do oblak. Pixar se proslavil především na svou dobu velmi pokrokovou počítačovou grafikou a celkem jasným rukopisem.

Bill Gates

Klepněte pro větší obrázekPo Stevovi Jobsovi samozřejmě nesmí následovat nikdo jiný než Bill Gates – ryzí ikona softwarového vývoje posledních třiceti let. Bill Gates by nebyl ničím bez Microsoftu, Microsoft by nebyl ničím bez Billa. Microsoft je dnes největší softwarovou firmou planety, jejíž roční obrat se před příchodem ekonomické recese vyrovnal rozpočtu středně velké a středně bohaté země. Bill Gates byl dlouhá léta pasován do role nejbohatšího muže planety a také největšího filantropa – jeho Gates Foundation je s 38 miliardami dolarů nejbohatší nezisková organizace na světě. V roce 2008 opustil pozici výkonného ředitele a stal se předsedou, exekutivu tedy přenechal svému nástupci Stevu Ballmerovi, dodnes má ale pravomoci ovlivňovat svou firmu.

Asi by bylo zbytečné sáhodlouze vyjmenovávat přínosy Billa Gatese, tím největším je ale samozřejmě operační systém Windows, jehož počátky sahají do první poloviny 80. let minulého století. Během pouhých deseti let se stal Windows nejpoužívanějším operačním systémem na světě a i dnes, kdy o něm mnozí pochybují, představuje jediný systém, bez kterého by dnešní společnost jednoduše zkolabovala.

Ačkoliv Windows vstoupil do teritoria, které tehdy ovládal Apple, Unix a jeho další odnože, byl to právě tento operační systém, který si dravou politikou vydobyl pozici a nálepku „softwarového standardu pro práci s počítačem“.

Marc Andreessen

Klepněte pro větší obrázekI toto jméno bude pro nezasvěcené novinkou. Přitom je to další klíčová osoba, bez které by dnes internet vypadal možná trochu jinak. Marc Andreessen byl jedním z tvůrců webového prohlížeče Mosaic, který je základem prakticky všech prohlížečů postavených nad jádrem Trident (Internet Explorer) a Gecko (Mozilla). Marc byl ale také spoluzakladatelem Netscapu, společnosti, která krátce nato přišla na trh se svým legendárním prohlížečem Navigator s kódovým označením „Mozilla“. Navigator po celá devadesátá léta bojoval o svůj tržní podíl s Internet Explorerem, aby se v novém tisíciletí tiše odebral ke svému zániku. Navigator však vlastně přežívá dodnes, Netscape totiž na sklonku milénia dal narychlo popud k založení organizace Mozilla, přenechal ji část zdrojových kódů a zvláště nově budované vykreslovací jádro Gecko, které mělo zamávat s Internet Explorerem.

Společnost Netscape to sice už nestihla, Mozilla ale v roce 2002 začala pracovat na odlehčeném prohlížeči Phoenix a zbytek už velmi dobře znáte. V roce 2004 se svět seznámil s prohlížečem Firefox 1.0 a ten od té doby nepřetržitě roste, až by nejeden řekl, že se opakuje situace z druhé poloviny devadesátých let, dva velcí hráči si ale jen vyměnili své role.

Larry Page a Sergey Brin

Klepněte pro větší obrázekKdyž jsem se loňské léto setkal v Krakově se Sergeyem Brinem, nevěřil jsem svým očím. Namísto člověka obklopeného svými asistenty, jehož jmění se odhaduje na nějakých dvanáct miliard dolarů, přede mnou stál tichý mladík v tričku, který v ruce svíral plátěný pytlík, ve kterém měl svůj MacBook Air (domácí desktop má vyzbrojen Ubuntu, manželka pak preferuje Windows). Sergey Brin a Larry Page v sobě prostě nezapřou dva postgraduální studenty ze Stanfordu, kde v roce 1996 experimentovali s vyhledávačem BackRub. A zbytek opět znáte. BackRub a jeho systém řazení výsledků PageRank se osvědčil, pánové založili malou firmu Google a americký trh objevil nový fenomén. Byla to doba velmi snadných investic, v internet se prostě bezmezně věřilo, a tak Google brzy získal důležitou finanční injekci od legendární investiční společnosti Sequoia Capital (stojí v pozadí prakticky všech velkých počítačových firem), započal spolupráci s Yahoo, kterému poskytl svou vyhledávací technologii a Yahoo jej naopak proslavil. Později Google spustil svůj systém kontextové reklamy AdSense a AdWords, vstoupil na burzu a stal se jednou z nejvlivnějších a nejbohatších internetových firem na světě. Ostatní vyhledávače zanikly, dodnes za nezájmu veřejnosti živoří nebo se snaží Googlu co nejvíce přiblížit. Jeho jediným globálním soupeřem je tak dnes pouze Bing od Microsoftu, který stejně jako kdysi Google zkouší štěstí s Yahoo.

Ve srovnání s Microsoftem je Google „chudá“ firma s třikrát menším ročním obratem, ale vzhledem k tomu, že dnes prakticky ovládá trh s globální internetovou reklamou a má zájem i o vstup na trh s desktopovými operačními systémy, karty se mohou během několika let obrátit.

Chad Hurley a Steve Chen

Klepněte pro větší obrázekHurley a Chen je sice dvojka, která se může pochlubit lepším šatníkem než Page s Brinem, v roce 2006 se však i oni stali součástí obrovského impéria Google. Chen a Hurley totiž na jaře 2005 spustili videoportál YouTube, který se během dvou let stal jednou z nejnavštěvovanějších webových stránek na světě a standardem na poli nelineárního internetového videa – jednoduše řečeno na poli videoklipů.

Ačkoliv YouTube nebyl prvním portálem svého druhu, stal se tím největším a nejbohatším, z akvizice totiž vytěžil pohádkových 1,65 miliardy amerických dolarů. Dnes je na YouTube k mání prakticky všechno od hudebních klipů přes domácí video až po stovky záběrů padajících newyorských „dvojčat“ a obrovské množství konspiračních filmů všeho druhu. Vybere si prostě každý. YouTube byl ale dlouhou dobu kritizován, že si na sebe nedokáže vydělat, i to by se ale mělo brzy změnit, analytici totiž předpovídají, že se YouTube konečně dostane do černých čísel, k čemuž mu mají dopomocí především stále chybějící dohody s velkými filmovými, televizními a hudebním společnostmi.

V roce 2009 občas člověku připadá neskutečné, že je tu s námi YouTube pouhé čtyři roky. Jak jsme bez něj vlastně mohli žít?

A videoportálem YouTube se také uzavírá softwarová dvanáctka počítačových průkopníků. Jistě bychom přišli na desítky dalších a na řadu by mohlo přijít i hledání českých IT celebrit, to už ale přenecháme na vás, diskuzi pod článkem a třeba i případné pokračování.

Témata článku: Software, Microsoft, Apple, Google, Byznys, Internet, Linux, Larry Page, Linus Torvalds, Sergey Brin, Pixar, Bill, Navigator, George, Bill Clinton

120 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Radiusxe 2. 10. 2009 12:05:43
    proc nesmysl, v 80letech se to same rikalo o ipv4, pac si nikdo nedokazal...
  • Radiusxe 2. 10. 2009 12:01:10
    de Bill Gates "...kdy o něm mnozí pochybují, představuje jediný systém,...
  • Dzovicek 29. 8. 2009 23:59:35
    +1
reklama
Určitě si přečtěte

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

5.  12.  2016 | Jakub Čížek | 102

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

** Zmizí klasické vyhledávače ** Budeme programovat buňky ** Kvantové počítače překonají šifry

6.  12.  2016 | Jakub Čížek | 36

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

** Postavte si stolní počítač! Máme pro vás 11 vzorových sestav s rozpisem komponent ** Většina tipů cílí na hráče, věnujeme se ale i základnímu PC a počítačům na střih videa ** Nadělte si nový počítač třeba pod stromeček

5.  12.  2016 | Adam Kahánek | 74


reklama