Dotace vysokorychlostního internetu: 147 milionů vyhozených z okna

Přesně tolik bude přiděleno ministerstvem informatiky úspěšným projektům v dotačním řízení na podporu vysokorychlostního internetu. Po zveřejnění částek směřujících vítězným projektům, bylo v uplynulých týdnech slyšet mnoho kritiky na jejich adresu. Pojďme si zrekapitulovat dění okolo dotací v uplynulých týdnech.

Již ze zadávací dokumentace bylo zřejmé, že původní představy o tom, že dotace na podporu vysokorychlostního internetu budou znamenat především přímé investice do připojení pro konkrétní občany na územích, kde zatím vysokorychlostní připojení není k dispozici, vzaly rychle za své.

Přesto, když byl zveřejněn seznam úspěšných projektů, mnohým idealistům se z výsledků dotačního řízení musely patrně protočit panenky. Z celkové částky, která je po nedávném doplnění dotace u posledního zbývajícího projektu finální, 147 mil. korun, jde do budování infrastruktury (tedy toho připojení) necelých dvacet milionů korun, tedy cca 15 % z celkové sumy dotací bez ohledu na to, že v této kategorii bylo 26 ze 47 vítězných projektů.

Daleko vyšší částky jdou do programů „obsah, aplikace, služby“ a „marketing, osvěta, podpora“. V prvním případě 92 mil. korun (12 projektů), ve druhém 34 mil. korun (9 projektů). Tím je jasně dána také výše průměrné dotace projektům v každé kategorii:

  • program infrastruktura 753 tis. Kč,
  • program obsah, aplikace, služby 7,72 mil. Kč,
  • program marketing, osvěta, podpora 3,85 mil. Kč.

Výsledky této malé matematiky jsou nejspíš děsivé i pro ty největší pesimisty, kteří si od tohoto dotačního řízení nic neslibovali. Na dalších řádcích se proto blíže podíváme na projekt, jehož úspěch vzbuzuje nejvíce nevole a povíme si proč. Věnovat se budeme i projektu, který úspěšný nebyl, ale mediální rozruch vyvolal také.

Peprný Peprnet.cz

Peprnet.cz je projekt portálu, který chce být jiný než bulvární servery, které v současné době na internetu jsou. To je patrně také jeden z důvodů, proč projekt dotaci získal. Za projektem stojí duo Slávek Boura a Markéta Majerová, jejichž tváře a hlasy známe z televizního i rozhlasového vysílání.

Možná podoba portálu Peprnet.cz
Zdroj: T-Centrum.CZ, a.s.

Možná i mediální známost autorů projektu přispívá k tomu, že v souvislosti s kritikou dotačního řízení je téměř vždy vzpomenut právě tento projekt. Komunita internetových profesionálů je poměrně semknutá a ve chvíli, kdy se objeví někdo nový (notabene mediálně známý z jiné oblasti) a chce dělat něco na tom našem internetu, přijetí komunity nemusí být právě nejvřelejší.

Tím se projektu nijak nezastávám, vlastní názor si každý může udělat sám po prostudování popisu, který je na stránkách ministerstva. My jsme si vyžádali si dokumentaci k projektu (můžete to udělat také – pro jakýkoliv z vítězných projektů) a pořádně jej prostudovali. O čem tedy Peprnet.cz bude?

Náplň projektu oficiálně pojmenovaného jako life stylový informační server – PEPRNET se bude skládat ze tří vzájemně propojených hlavních proudů (citace z projektové dokumentace):

a. Celebrity fórum – weblogy a diskuse s celebritami ze světa showbussinesu, sportu, politiky, objevování nových celebrit – talentů, nových názorových poloh a proudů, Autentičnost výpovědí současných celebrit z celé škály našeho života, jejich obrana proti nařčení tiskového, lidového či jiného bulváru, je dalším nadstandardem, odlišující PEPRNET od ostatních elektronických či jiných médií.

Poprvé v ČR se objevují názory a pocity českých celebrit pod jednou střechou, bez úprav, bez novinářského prostředníka, nejen jako vlastní reakce na tiskový či jiný bulvár, ale i jako zcela původní zdroj myšlenek a názorů celebrit.

Každá zaregistrovaná celebrita bude mít svou vlastní prezentaci s obecnými údaji a fotografií. Součástí prezentace bude rozcestník na její další aktivity a údaje na portálu – fotogalerie, galerie produktů, video galerie, shop, weblog, články v e-zinu, on line rozhovory, diskuse, aukce atd.

b. Oko – veřejnost se stane dodavatelem informací jak psaných, tak i obrazových (foto), pomocí internetu a mobilních telefonů použitím služby SMS, MMS a služeb sítě UMTS, nebo fotoaparáty či jiným způsobem, kompatibilním s internetem.

Dále Oko předpokládá zvukové i obrazové banky pro uživatele.

Tato část Peprnetu.cz se orientuje na široké vyhledávání informací psaných i obrazových, na talenty všech komerčních i uměleckých sfér bez rozdílu věku.

„Všichni jsme redaktory Peprnetu.cz“

c. E-zin (zrcadlo) – elektronický magazín, jehož hlavním cílem je kumulace toho nejlepšího z bodu a. a b., zároveň je hlavní křižovatkou názorů, hybným momentem obou předešlých bodů, motivačním zdrojem i průzkumníkem (průzkum, obchod) a tvořitelem ploch pro minoritní žánry (i zde mohou veřejní redaktoři uplatňovat svou práci).

E-zin dále „učesává“ a kategorizuje Oko a napomáhá uživateli v přehledu (viz. např.různé typy vyhledávačů).

V projektové dokumentaci jsou také zmíněny slabé stránky projektu a případné hrozby. Slabé stránky: nutné získání široké uživatelské základny a nastavení komunikačních principů přes SMS, MMS a využití technologií UMTS. Hrozby: „lenivost“ celebrit, nutnost neustále měnit a sledovat (i okolní média).

Pokud vše půjde podle předloženého harmonogramu prací, v říjnu bychom se měli dočkat ostrého startu projektu. Mezi partnery serveru je zmíněn mj. portál Atlas.cz, který by se měl podílet na mediální a marketingové spolupráci. O vyjádření k projektu jsme požádali Mgr. Daniela Maška z advokátní kanceláře Mašek, Kočí & spol., která je provozovatelem serveru www.eAdvokacie.cz. Vyjádření přetiskujeme v celém znění:

Předmětná dotace ve výši 7,5 mil. Kč byla poskytnuta projektu PEPRNET.cz v rámci vládního programu na podporu vysokorychlostního přístupu k internetu.

Z podkladových materiálů Ministerstva informatiky České republiky k výběrovému řízení na podporu projektů pro rozvoj vysokorychlostního přístupu k internetu pro rok 2006 vyplývá, že projekt, na který lze poskytnout dotaci v rámci vládního programu na podporu vysokorychlostního přístupu k internetu musí splňovat tato hlavní kritéria:

1) udržitelnost a rozvoj,
2) kompatibilita s politikou státu, EU a s dotační politikou,
3) nenarušení hospodářské soutěže,
4) důvěryhodnost nositele dotace.

Splnění kritéria udržitelnosti a rozvoje nedokáži posoudit, předpokládám však, že projekt patrně udržitelný bude a bude se i moci rozvíjet.

Dodržení kritéria kompatibility s dotační politikou státu pak je dle mého názoru minimálně sporné. Jak již bylo zmíněno, dotacemi podporované projekty mají sloužit k rozšiřování vysokorychlostního internetu v České republice. Není mi zcela jasné, nakolik může projekt jako je PEPRNET.cz mít vliv na rozšiřování vysokorychlostního internetu na území České republiky. Tyto pochybnosti jsou o to větší, že na českém internetu již je mnoho webových stránek, které přinášejí informace o celebritách.

Otázku případného narušení hospodářské soutěže je bez znalosti dalších podrobností také obtížné posoudit. Projekt PEPRNET.cz bude poskytnutou dotací patrně zvýhodněn oproti ostatním serverům informujícím o životě celebrit. Podle ustanovení § 41 obchodního zákoníku mají fyzické i právnické osoby (soutěžitelé) právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu. Toto právo by podle mě mělo být pro každého soutěžitele stejné a žádný ze soutěžitelů by neměl být bezdůvodně oproti ostatním zvýhodněn. Mám za to, že je možné, že tím, že projektu PEPRNET.cz byla přidělena shora uvedená dotace, byla obchodní společnost PEPRNET.cz s.r.o. neoprávněně zvýhodněna na úkor ostatních soutěžitelů. Opětovně však upozorňuji na skutečnost, že bez podrobné znalosti věci toto není možné tvrdit jednoznačně. Příslušné webové stránky doposud nejsou funkční a ze stručného popisu projektu PEPRNET.cz, tak jak je popsán na internetu, není možné rozhodnout, nakolik jeho zvýhodněním prostřednictvím poskytnuté dotace bude narušena hospodářská soutěž.

Sporné by mohlo být také kritérium důvěryhodnosti nositele dotace. Součástí projektu PEPRNET.cz je také „elektronický prostor pro tvorbu redaktorů“ (a tedy předpokládám i pro jejich publikační činnost prostřednictvím serveru PEPRNET.cz). Jsem toho názoru, že k publikační činnosti prostřednictvím internetu by obchodní společnost PEPRNET.cz s.r.o. měla správně mít v obchodním rejstříku zapsán jako svůj předmět podnikání „vydavatelské a nakladatelské činnosti“, které nemá.

Pokud by bylo zjištěno, že rozhodnutí poskytnutí dotace bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropských společenství, mohlo by být rozhodnuto o odnětí dotace. V takovém případě by však obchodní společnost PEPRNET.cz s.r.o. nebyla povinna vracet tu část dotace, která jí již případně byla vyplacena.

Na závěr však opětovně zdůrazňuji, že ačkoli se mi myšlenka poskytnutí dotace ve výši 7,5 mil. Kč na projekt serveru obsahujícího „bulvární“ informace o celebritách zdá být podivná a není mi jasné, jakým způsobem by takovýto projekt mohl pomoci k šíření vysokorychlostního internetu v České republice, není možné z dostupných podkladů říci najisto, zdali při poskytnutí dotace byla porušena kritéria, která projekt měl splňovat, či nikoli.

Peprnet je tedy kritizován ze všech stran. Členové Broadband fóra, kteří o dotacích rozhodovali, se brání stejně jako ministerští úředníci – kvalitních projektů bylo velmi málo a při použitém způsobu ohodnocení došlých projektů obsadil tento projekt ve své kategorii jednu z čelných pozic. Za této situace mohou provozovatelé serveru z každé zmínky o svém projektu už jen těžit. Bez ohledu na to, že většinou se jedná o zmínky kritické.

Případ Brailcom

Ve světle udělení dotace projektu Peprnet je zajímavé podívat se blíže na projektu společnosti Brailcom, která vyvíjí softwarové pomůcky pro nevidomé. Ta se svojí žádostí neuspěla a některé články v denním tisku tuto skutečnost pěkně rozmázly – opět nejčastěji došlo na srovnání s projektem Peprnetu.

Ředitel společnosti Jan Buchal, sám nevidomý, k žádosti o projekt uvedl: „Zpřístupnění vysokorychlostního internetu těžce zrakově postiženým je základní ideou našeho projektu. To co velmi chybí, je kvalitní webový prohlížeč, který by mohli bez překážek používat i zcela nevidící a těžce zrakově postižení. Dosavadní proprietární řešení jsou nedokonalá a finančně velmi nákladná. Chce-li například nevidící uživatel používat IE se zpřístupňujícími technologiemi, musí počítat s náklady kolem 2 až 3 tisíce Euro. Tyto významné handicapy jsme chtěli v našem projektu odstranit tím, že vyvineme volně šiřitelný a volně modifikovatelný software, který nevidícím uživatelům umožní pracovat s kvalitním webovým prohlížečem Mozilla Firefox.

Tomu oponuje Tomáš Kapler, člen Broadband fóra, které rozhodovalo o doporučení projektů pro přidělení dotace: „Podle našeho zkoumání mají nevidomí mnoho jiných prostředků, které jim pomáhají ve využívání internetu. Přidělení dotace tomuto projektu by tak znamenalo přidělení finančních prostředků na vytvoření nástrojů, které tu již jsou. Tento názor nám potvrdili i sami nevidomí, kteří počítače používají.

Protože jde o tvrzení proti tvrzení, zeptali jsme se na názor RNDr. Hany Bubeníčkové z Metodického centra informatiky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS ČR): „Pan Buchal neuznává platformu většinového OS (Windows). Víme, že Windows nejsou nijak optimální, nicméně vycházíme jednak ze zkušeností ze zahraničí (většina oněch odečítačů se k nám dováží a tuzemský vývoj podobných programů není schopen držet krok s těmi zahraničními) a jednak máme zájem o maximální začlenění zrakově postižených do pracovního procesu. A s čím se pracuje ve většině kanceláří podniků a firem? V případě internetových stránek jsou skutečně dalece největší pomocí správně definovaná a nastavená pravidla pro tvorbu webu.

Rozpuštění broadband fóra

V polovině dubna přišla zpráva o rozpuštění stávajícího broadband fóra. Ministryně informatiky Dana Bérová k tomu uvedla: „Považuji za vhodné, aby nově zvolené politické vedení státu, a tím i budoucí vedení ministerstva, mělo možnost vybudovat si vlastní poradní orgán s tím, že si určí jeho personální složení podle svých představ.

K tomu zbývá jen dodat, že další existence je broadband fóra, stejně jako dotačního řízení na podporu vysokorychlostního internetu, potažmo celého ministerstva informatiky po červnových volbách není vůbec jistá.

Premiér Jiří Paroubek i lídr opoziční ODS Mirek Topolánek se vyjádřili pro zrušení ministerstva informatiky (viz naše starší zpráva). Tento případný krok pro nás okomentovala tisková mluvčí ministerstva Klára Volná: „V situaci, kdy se informační technologie ze čtvrtiny podílejí na růstu HDP v Evropské unii a ze 40 % na růstu produktivity, a v situaci, kdy má více než polovina členských států Unie samostatný úřad pro oblast informačních technologií a telekomunikací, bychom považovali za nerozumné české Ministerstvo informatiky rušit.“ S tím souhlasili i naši čtenáři, kteří se v anketě velkou většinou vyjádřili pro zachování ministerstva informatiky.

I přes proklamované zrušení ještě stihla zaznít zpráva o výši dotací na podporu vysokorychlostního internetu na příští rok – 240 milionů korun. Nejedná se o navýšení původní dvousetmilionové částky – 40 milionů je vrácení „půjčky“, které zbyly z letošního dotačního řízení a byly uvolněny pro potřeby mediální kampaně podporující přechod na digitální televizní vysílání.

Příště se podíváme na úspěšné projekty, které za pozornost stojí.

Diskuze (73) Další článek: Dvoujádrové Itanium 2 představí Intel na Computexu

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,