Je vidět, že autor článku tu dobu nezažil a píše z vody.
Abstraktkní myšlení bylo tehdy k obsluze počítače potřebné zhruba stejně jako dnes. Rozdíl byl akorát v tom, že tehdy se sháněly informace o vlastním počítači, o tom, co jsou soubory, jak funguje disk , jak funguje souborový systém , jak fungují jednotlivé příkazy a programy v Dosu a podle toho se pracovalo. Věci byly logické a jeden počítač byl stejný jako druhý, když člověk uměl jeden, uměl druhý.
Dneska se shání informace o tom, co znamená tá která ikona, kterou si nějaký anonymní programátor programu vymyslel úplně jinak než to bylo v předešlé verzi , proč v jednom programu je menu jedním způsobem a druhém úplně jinak, které funkce z těch cca stovek,které program nabízí , se jmenují úplně jinak a přitom jsou podobné a které se jmenují stejně a přitom jsou úplně jiné . Učit se musí zhruba úplně stejně a navíc řešení programů je už úplně mimo technického řešení hardware počítače, nic se z hardware počítače už dávno nedá odvodit, formy programů jsou dělány buď podle marketingových kritérií neboli aby se na nich co nejvíc vydělalo anebo podle nějakých osobních zvláštností a odchylek programátora, který je vytvořil. Neboli na 10 úplně stejných počítačů se musí naučit desetkrát, pokud na nich běží rozdílné aplikace.
Co se týká používání tehdejších dosovských programů tehdejšími účetními, sekretářkami a dalšími zaměstnanci, žádná jejich abstrakce k používání nebyla třeba. Lidi se prostě na používání programů zaučili, nechalo se je ty školení zapsat do sešitů ( tehdy se školilo na počítače tak, že se příkazy a podobné věci zapsaly na papíry a až nakonec se to zkoušelo na počítači) příslušné příkazy, za jakých podmínek se mají používat a příslušné počítačové hlášky, oni se to naučili a pak podle toho prostě pracovali.
Co se týká údajně omezených možností dosovských programů, tak tito uživatelé přecházeli na počítače z psacích strojů , z mechanických počitadel nebo jednoduchých kalkulaček nebo vůbec z ručního počítání, psaní, rýsování a kreslení na papír. I nejjednodušší první dosovské programy skýtaly 5 - 10 x více možností než to, s čím pracovali předtím.