DNA, smlouva potvrzená otiskem a první neutron

Tento týden si mezi významnými výročími zasluhuje pozornost veledůležitá rodina Bernoulli. Výrazně totiž ovlivnila vývoj matematiky a fyziky. Také si připomeneme Francise Cricka, spoluobjevitele struktury DNA, který se narodil před devadesáti lety. Stranou však nezůstanou ani prvopočátky neutronu či vůbec první použití otisku prstu.

Bernoulli – synonymum fyziky a matematiky

Také tento týden zavzpomínáme na jednoho ze slavných matematiků, kterým tentokrát není nikdo jiný než Švýcar Johann Bernoulli. Narodil se 27. července roku 1667 v Basileji a z historického pohledu nakonec zůstal ve stínu svého slavnějšího syna Daniela Bernoulliho. Johann Bernoulli je v současnosti také často (v závislosti na lokalitě) uváděn jako Jean či John Bernoulli.

Klepněte pro větší obrázek

Švýcarský matematik Johann Bernoulli
(zdroj:
http://www.stetson.edu/~efriedma/periodictable/html/Be.html)

Johann Bernoulli se v matematice nejvíce zajímal a přispíval do oblasti diferenciálního a integrálního počtu, díky svým vědomostem později také vyučoval o čtyřicet let mladšího Leonharda Eulera. S trochou nadsázky lze celou rodinu Bernoulliů označit za matematický klan – zejména Daniel Bernoulli vešel do povědomí jako jeden z největších matematiků a fyziků vůbec.

Jak se dále můžete dočíst na níže odkazovaných stránkách serveru Quido.cz, celkem osm členů tohoto rodu vyniklo v přírodních vědách. Zasloužili se především o využití diferenciálního a integrálního počtu pro řešení nejrůznějších fyzikálních problémů.

Z vědecky bohaté rodiny Bernoulliů by se asi největší zásluhy přeci jen daly připsat Danielovi, tedy synovi Johanna Bernoulliho. Na základě svých fyzikálních zkoumání odvodil podstatnou Bernoulliho rovnici, jejímž důsledkem se pak stal dobře známý hydrodynamický paradox. Kromě studování energie kapalin se dále věnoval vlastnostem a mechanice plynů. Ucelené informace o celé rodině Bernoulliů lze v současné době na internetu nalézt například na stránce Bernoulli family.

Další informace:
http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/~history/Biographies/Bernoulli_Johann.html
http://www.maths.tcd.ie/pub/HistMath/People/Bernoullis/RouseBall/RB_Bernoullis.html
http://www.quido.cz/osobnosti/bernoulli.htm

Nejen Crickova DNA

Již v historicky úvodním dílu pravidelného týdenního kalendária, s názvem Nadcházející výročí: elektromagnetické vlnění a rychlá fotografie, byla řeč o DNA a související biometrické identifikaci.

Pouze pro připomenutí: tehdy se jednalo o datum 21. února, kdy britští vědci James Watson a Francis Crick objevili strukturu DNA, přesněji vzájemné propojení proslulé dvojité šroubovice (stalo se tak v roce 1953). Na tento týden připadá výročí úmrtí posledně jmenovaného z dvojice vědců, britského biochemika Francise Harryho Comptona Cricka.

Francis Crick se narodil v roce 1916 v malé vesničce Weston Favell, jež se nachází poblíž anglického Northamptonu. Už ve dvanácti letech začal výrazně dávat najevo svůj zájem o vědu, když odmítl chodit do kostela s tím, že raději bude hledat racionální odpovědi na otázky, než se pouze spoléhat na obecně uznávaná dogmata.

Jeho hlavními studijními obory se pak do budoucna postupně staly chemie, fyzika a matematika. O nejvýznamnějším objevu v podobě odhalení struktury DNA již byla zmínka v citovaném pilotním dílu kalendária, za dvojitou šroubovici se pak Crick společně se svým vědeckým kolegou v roce 1962 dočkali Nobelovy ceny.

Klepněte pro větší obrázek

James Watson a Francis Crick u modelu dvojité šroubovice
(zdroj:
http://www2.mrc-lmb.cam.ac.uk/archive/Crick62.html)

V současné době je internet protkaný detailními informacemi nejen přímo o Crickově práci a bádání, ale také o historii, struktuře i budoucnosti DNA. Grafické hrátky se zobrazením sekvence se nacházejí například na webových stránkách Translate a DNA Sequence, jednoduché párování podle vnitřních pravidel DNA si uživatelé mohou natrénovat na stránce Build a DNA Molecule.

Přehled nejdůležitějších historických okamžiků při zkoumání DNA se nachází zde a konečně možnosti jejího využití v oblasti biometrických technologií je možné si přečíst na stránkách serveru Findbiometrics.com.

Další informace:
http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1962/crick-bio.html
http://www.osel.cz/index.php?clanek=848
http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_objevu_a_v%C3%BDzkumu_DNA

Bleskově: smlouva zpečetěná otiskem a počátky neutronu

Jestliže byla zmínka o využití DNA k nepopiratelné identifikaci jedince, pak tento týden připadá výročí také na první použití otisku prstu. Dne 28. července roku 1858 byla poprvé uzavřena dohoda zpečetěná otiskem celé ruky, později se přešlo k otiskům prstů. Otisky prstů se samozřejmě praktikovaly již dříve, důkaz o tom poskytují například starověké asyrské tabulky.

Zmiňovaného roku 1858 použil otisk sir William James Herschel při stvrzení smlouvy o dodávce materiálu na stavbu silnice. Dnes se již nepraktické „špinavé“ otisky prstů v moderní identifikaci samozřejmě nepoužívají, namísto toho nacházejí uplatnění moderní snímací zařízení – viz například dřívější článek na Živě.cz s názvem Průvodce zajímavým světem autentizace, 2. část.

Dále lze na internetu nalézt celou řadu stránek věnovaných souvisejícím technologiím. Stačí zavítat například na weby Fingerprint sensing techniques, Identifikační zařízení – Snímače pro otisk prstu, Fingerprint identification a další.

A ještě jedno významné datum. Dne 24. července si lze připomenout výročí úmrtí (1974) anglického fyzika Jamese Chadwicka. Ten se během svého života nejvíce proslavil prokázáním existence po elektrické stránce neutrální částice – nazval ji neutron, a dal tak vzniknout tomuto běžně používanému termínu.

Chadwickův objev v letech budoucích výrazným způsobem ovlivnil vývoj jaderné fyziky a zkoumání struktury jednotlivých atomů. Během druhé světové války své vědomosti zúročil jako člen skupiny, jež se podílela na vývoji atomové bomby.

Další informace:
http://www.spsmvbr.cz/cesky/os_stranky/jedlicka/daktyl/daktyl.html
http://gadgets.zive.cz/?q=node/813http://mujweb.atlas.cz/www/nobelfyzika/1935.htm

Témata článku: DNA, James, Herschel, Translate, Paradox

Nejnovější komentáře

Přidat příspěvek
Určitě si přečtěte

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 79

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

** Novinka od Asusu míří přímo proti MacBooku od Applu ** Nabídne daleko více výkonu za stejné peníze

2.  12.  2016 | David Polesný | 127