Jak sílí Facebook, Google nebo Microsoft, web se pomalu centralizuje do několika uzavřených hubů – cloudů. Diaspora chce tento koncept rozbít a federalizovat svět sociálních sítí.
Synonymem sociální sítě je dnes Facebook, to ale ani zdaleka neznamená, že se snad zastavil vývoj a musí tomu tak být navždy. Ostatně to samé se kdysi tvrdilo o americkém Friendsteru nebo první skutečné globální sítí MySpace. Kde jim je dnes konec? Samozřejmě fungují dál nicméně ve stínu zdánlivě nepřemožitelného projektu Marka Zuckerberga.
Když se podíváte na nové startupy, které americký trh chrlí bez přestání každý den, možná vás napadne, že už jsme objevili všechny podoby webové aplikace. Máme tu tisíce fotogalerií, blogovacích systémů, sociálních sítí a standard na poli vyhledávačů nastolil dokonce už před více než deseti lety Google. Zdání ovšem klame – i dnes lze vymyslet něco zcela nového a to i v případě sociálních sítí.
Facebook je internet uvnitř Internetu
Facebook je často kritizován pro svou velikost a jistá bezpečnostní rizika při špatně nastavené viditelnosti vašeho profilu. Není to nic neobvyklého – když je někdo velký a hrozí jeho skutečná hegemonie v určitém segmentu trhu, blogeři i profesionální média jsou mnohem přísnější. Dobře to zná Microsoft, Facebook a v poslední době ostatně i Google.
Jak ale nabídnout internetu něco velkého a přitom se nestát „obětí“ hegemona, který bude spravovat naše data, měnit politiku a posléze získá moc nejen nad profilem Jarmily z Pelhřimova, ale i nad stránkami skupin čítajících desítky tisíc fanoušků?
Určitou obranou proti centralizaci moci v obrovských „hubech“ je decentralizace a federalizace. Tedy jinými slovy řečeno přenesení základních principů internetu na způsob fungování mnoha webových služeb. Decentralizace a federalizace internetu spočívá v tom, že zde jednoduše neexistuje jeden pán, který rozhoduje o pravidlech hry. Servery v síti si jsou rovnocennými partnery a předávají si mezi sebou pakety informací, které během několika milisekund přicestují až na druhou stranu zeměkoule do našeho počítače. Pokud ale připojíte 500 milionů surfařů do jedné sítě Facebooku, stane se z něj vlastně takový malý intranet – „malý“ internet uvnitř Internetu, který žije vlastním životem.
Facebook je největší sociální sítí současnosti
Zároveň ale žije ve vlastním „kosmu“
Na nejnižší komunikační úrovni sice samozřejmě i nadále fungují principy decentralizace, nicméně ta velká a skutečná data – obrázky, video, dokumenty, textové informace už poletují jen v jedné síti Facebooku, která má jednoho pána, který určuje pravidla hry. To je v pořádku, takhle ostatně funguje každá webová služba, nicméně rizikem Facebooku je jeho velikost. Změna pravidel v tomto případě totiž neovlivní pouze několik málo fanoušku, ale bez nadsázky globální internetovou komunitu. Pokud si odmyslíte duplicitní a falešné účty, má dnes na Facebooku svůj účet čtvrtina všech uživatelů internetu. Ve vyspělých zemích včetně České republiky je pak tento díl ještě mnohem větší.
Princip Jabber
Modely decentralizace a federalizace webových služeb existují už dnes a fungují. Asi nejkrásnějším příkladem je IM služba Jabber. Neexistuje zde žádný centrální operátor, není zde nikdo, kdo může komunikaci omezovat, není zde nikdo, kdo centrálně spravuje uživatelské účty. Každý si může spustit svůj vlastní Jabber server a skrze něj si povídat třeba uvnitř firmy nebo uzavřené komunity. Kouzlo ale spočívá v tom, že v rámci protokolů Jabberu mezi sebou mohou komunikovat i servery, takže zpráva od Jardy na jabberovém serveru A může přicestovat k Marušce na server B.
Jabber je federalizovaná síť rovnocenných IM serverů, které spolu komunikují
Ani tento princip není nikterak nový, základy federalizace se totiž řídí třeba běžná výměna elektronické pošty. Posíláme e-maily ze své komunity (náš poštovní server) do cizích komunit (poštovní schránka na cizím serveru).
Po malém připomenutí technických základů přichází na řadu ta nejdůležitější otázka – lze decentralizovat a federalizovat i sociální síť? Může stejně jako e-mail, IRC nebo třeba právě Jabber fungovat i něco podobného jako Facebook?
Diaspora
Opověď na základě praktických zkušeností neznáme, žádný podobný velký pokus totiž zatím neexistuje (opravte mě v diskuzi pod článkem). Snad i proto mnozí vzhlíží k projektu Diaspora. Název je docela trefný, diaspora je totiž termín označující určitou společnost vytaženou ze svých geografických kořenů. V minulosti jsme tu měli diasporu židovskou, irskou a dnes je nejčastěji skloňovaná diaspora palestinská. Tato nová Diaspora s velkým „D“ si klade za cíl nabídnout prostor pro vyděděnce tradičních sociálních sítí, kteří nechtějí svěřit svá data hegemonům jako je právě Facebook, Google a další.
Jedna z podob sociálního profilu na Diaspoře
Takže co vlastně přináší webová Diaspora? Nenabízí hotovou službu na konkrétní webové adrese, stejně jako blogovací nebo redakční systém se totiž jedná „pouze“ o webware – software, který si nainstalujete na vlastní server a po vzoru serverů Jabberu zde budete hostovat svou vlastní sociální síť. Sami se rozhodnete, co budete sdílet se světem, co kdo uvidí a především to budete vy, kdo bude pánem dat a kdo bude určovat pravidla hry. Sociální síť je ale samozřejmě postavena na principu sdílení, jinak by to byl jen další publikační systém. V případě Diaspory se budou informace sdílet mezi ostatními rovnocennými – federalizovanými a decentralizovanými – servery.
Nesmrtelná a bezpečná
Server Diaspora by ale samozřejmě nemusel fungovat pouze pro jednotlivce, ale zastřešoval by lokální sítě pro menší komunity – opět stejným způsobem jako právě Jabber, který se také zpravidla nestará o IM komunikaci jediného člověka.
Výsledkem toho všeho by byla faktická nesmrtelnost takové sítě. Neexistovaly by výpadky, komunikace by se totiž efektivně rozložila mezi dílčí uzly (servery Diaspory) a stěží by někdo mohl zaútočit na celou síť formou DoS útoku, jak se tak v minulosti už mnohokráte stalo Facebooku, Twitteru i Googlu.
Myšlenka Diaspory jakožto opensourcového sociálního serveru nadchla několik tisíc drobných nadšenců, kteří autorům zajistili kapitál v hodnotě okolo 200 tisíc dolarů. Projekt nakonec zpopularizoval i samotný Mark Zuckerberg z Facebooku, když v několika rozhovorech potvrdil, že i on přispěl svou ekonomickou troškou do mlýna, sic to muselo být podle celkové nasbírané částky spíše symbolické gesto.
Vše vypukne 15. září
Necelý čtvrtmilion dolarů samozřejmě není žádné terno – našli byste hromadu startupů, které mají po ruce desetinásobek, přičemž jejich přínos je skutečně velmi diskutabilní – nicméně má to své opodstatnění. Autoři totiž nejsou žádní provaření byznysmeni s dlouhým životopisem, ale parta vysokoškolských studentů s naturelem geeků z předměstí. Doposud přitom nezveřejnili ani řádku kódu, jen natočili několik amatérských videí před černou školní tabulí.
Vše by mělo v každém případě vypuknout patnáctého září, kdy svůj projekt oficiálně představí, a pak se teprve uvidí. Mnozí komentátoři vidí v Diaspoře určitou naději, jiní naopak pochybují a obávají se, že její neúspěch sebou spláchne i ostatní nové koncepty sociální sítě a investoři se nadobro a definitivně obrátí směrem k Facebooku jakožto ekonomické jistotě.
Diaspora v každém případě nekonkuruje Facebooku samotnému, ale spíše současným centralizačním tendencím na webu. O federalizovaných komunikačních protokolech se zároveň příliš nemluví, je jich málo a věnují se jen drobnostem. Dnes se vlastně uchytil jen koncept decentralizovaných autentizačních protokolů OpenID a souvisejícího OAuth, který slouží ke snadné autentizaci výměny informací mezi různými aplikacemi a weby bez neustálého přihlašování a zdlouhavých registrací. To je ale vše, o dalších iniciativách se skoro nemluví, nebo je zastřešují velké internetové cloudy (Windows Live ID, Google) což opět vede k centralizaci moci a závislosti na některém z těchto obrů.
Zpět ke kořenům
Význam Diaspory je tedy mnohem hlubší. Vrací se ke kořenům samotného internetu, datové nezávislosti a je tak inspirací i pro samotný Facebook. Pokud se Diaspora (nebo podobné koncepty) v příštích letech v nějaké formě uchytí, možná jednou takovým serverem Diaspory bude i Facebook a bude po vzoru Jabberu komunikovat s ostatními rovnocennými partnery. Ostatně částečně se to daří třeba Googlu, jehož IM protokol Talk stejně jako Jabber využívá technologii XMPP a z části se tedy skutečně chová jako vcelku běžný jabberový server. Ke stejnému kroku se nakonec letos v zimě rozhoupal i Facebook a přenesl na decentralizovaný Jabber svůj Facebook Chat.
Federalizované sociální sítě jsou ale zatím spíše líbivým snem, internet včetně WWW je dnes totiž především komerční kanál a prostor pro konkurenci. Předmětem konkurenčního boje na webu je vzájemné přetahování návštěvníků. Federalizace sociálních sítí by jistě pomohla malým službám, otázkou ovšem zůstává, co by z obchodního hlediska přinesla Facebooku a dalším veleobrům, kteří by náhle museli komunikovat jedním standardizovaným protokolem, a ke všemu by skrze sdílení sociálních informací na další služby nepřitáhli potenciální nové uživatele právě na svou domácí stránku.
Jednotná a navzájem rovná komunikace mezi internetovými huby – cloudy tak možná navždy zůstane jen předmětem zanícených akademických diskuzí a experimentů jako třeba Google Wave, které sice budou vděčným tématem podobných článků, nikdy se však nedokážou prosadit, je totiž už příliš pozdě a karty jsou rozdané.
