Děrnoštítkový tkalcovský stroj a Nikola Tesla

Během tohoto týdne si můžeme zavzpomínat třeba na J.M. Jacquarda a jeho tkalcovský stroj „poháněný“ děrnými štítky. Připomeneme si také fyzikálního velikána Nikolu Teslu, který svět vědy obohatil mnoha zajímavými patenty. Pozornost však zasluhuje i zavedení pojmu elektron, případně pokročilá sazba přístrojem linotype.

Nikola Tesla: dobyvatel vědeckého světa

V neděli 9. července je možné si připomenout výročí narození slavného fyzika a vynálezce Nikoly Tesly (ačkoliv některé zdroje se rozcházejí v datech 9.7. a 10.7.).Tento objevitel na poli elektrického inženýrství se narodil roku 1956 ve Smiljanu – město bylo původně součástí tehdejšího Rakouska-Uherska, v současnosti se nachází v Chorvatsku.

Nikola Tesla již jako dítě prokazoval vědecké nadání a touhu po bádání, volný čas tak trávil ponořený do stránek knih nejen o fyzice. Po dokončení studií na střední škole bojoval s těžkou chorobou a balancoval na tenké hranici mezi životem a smrtí. Nakonec ale vše zvládl a mohl se vydat na vysokoškolská studia, kde se mu však nepřekonatelnou překážkou stal nedostatek finančních prostředků. V roce 1884 se mu podařilo přestěhovat do Spojených států, kde začal pracovat společně s Thomasem Edisonem.

Za celý svůj vědecky bohatý život Nikola Tesla vynalezl nepřeberné množství technologických řešení, případně zdokonalení současných zařízení. Ucelený přehled a plné znění odpovídajících patentů můžete nalézt například na stránkách serveru Tesla.hu, ve formátu PDF pak také na Keelynet.com.

Nikola Tesla se stal motivací pro napsání velkého množství knih, k dispozici jsou však i související DVD. Konec svého pestrého života slavný fyzik strávil v New Yorku, kde v lednu roku 1943 zemřel.

Klepněte pro větší obrázek

Nikola Tesla
(zdroj:
http://www.nikola-tesla.com)

Další informace:
http://en.wikipedia.org/wiki/Nikola_Tesla
http://www.velikani.cz/index2.php?kat=ostve&zdroj=teslan
http://www.tesla-museum.org

Jacquardovy děrné štítky

K aktuálnímu týdnu se váže také výročí narození francouzského vynálezce Josepha Marie Jacquarda (7. července 1752). Jeho bezesporu nejznámějším příspěvkem jsou děrné štítky, jimiž programoval tkalcovský stroj – děrné štítky se později ujaly jako řídící prostředek také ve světě počítačů.

Joseph Marie Jacquard pocházel z francouzského Lyonu a ihned od dětství směřoval k tkalcovskému řemeslu. Jelikož jeho rodiče byli oba takříkajíc z oboru, mladý Jacquard k dané práci naplno přilnul již v deseti letech. Právě mechanická práce ho přiměla k myšlence zautomatizování celého procesu, a začal tedy bádat nad možnostmi úprav do té doby nepříliš snadno ovladatelných strojů. Někteří tkalci se po uvedení Jacquardových štítků začali obávat o své živobytí, nicméně nakonec se nový vynález rozšířil ku prospěchu dalšího vývoje techniky.

Možností snadného a rychlého ovládání pomocí děrných štítků se inspiroval Charles Babbage u svého analytického stroje, ale například také Herman Hollerith při sčítání obyvatel Spojených států (viz dřívější kalendárium Děrné štítky a pradědeček robota Karla). V současné době lze v internetovém online světě nalézt celou řadu stránek věnovaných děrným štítkům – jedná se například o Punch Card Gallery či Jacquard’s Punched Card.

Klepněte pro větší obrázek

(zdroj: http://www.thetapestryhouse.com/aboutproducts/weaving-images.html#punchcards)

Další informace:
http://www.sacklunch.net/biography/J/JosephMarieJacquard_1.html
http://historie.ondrejfilipek.com/htmlverze/main4114.html?file=stitky

Bleskově: zrod pojmů elektron a linotype

Dne 3. července roku 1886 byl poprvé v praxi nasazen tiskařský stroj, pro nějž se vžilo označení linotype a za jehož zrodem stál Ottmar Mergenthaler. Tento německý vynálezce se tak zasloužil o podstatně snazší profesionální tisk, kdy sazeč písmena na stránku umisťoval podobným způsobem jako při běžném psaní na klávesnici. Linotype se nakonec dočkal velké obliby a jeho výroba pokračovala v několika různých modelech.

Klepněte pro větší obrázek

Stroj linotype
(zdroj:
http://www.ibiblio.org/orphanage/gallery/training/)

Pátý červencový den v roce 1911 zemřel irský fyzik George Johnstone Stoney, který formuloval myšlenku nejmenšího kvanta elektrické energie a poprvé zavedl dnes běžně používaný termín elektron (1891). Vyšel přitom z dřívějších Faradayových zákonů, o pozdější prosazení pojmu elektron se pak ještě výraznou měrou zasloužil anglický vědec Joseph John Thomson.

Klepněte pro větší obrázek

George Johnstone Stoney
(zdroj:
http://www.klima-luft.de/steinicke/ngcic/persons/stoney.htm)

Další informace:
http://www.zionbaltimore.org/history_people_mergenthaler.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/G._Johnstone_Stoney

Témata článku: Nikola Tesla, Elektron, Marie, Field, George, Relevance

17 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Kula Shaker 19. 4. 2007 15:26:33
    1956 ve Smiljanu – město bylo původně součástí tehdejšího...
  • Lexa 13. 7. 2006 16:00:00
    Tesla sice odesel do Ameriky kvuli financnim duvodum, z praktickych duvodu...
  • MICHAL 6. 7. 2006 8:55:31
    S tymi ziarovkami ako sa predbiehali a vymyslali to bolo velmi zaujimave....
Určitě si přečtěte

Novou superbaterii lze nabít za pár sekund, může prodloužit výdrž telefonu na více než týden

Novou superbaterii lze nabít za pár sekund, může prodloužit výdrž telefonu na více než týden

** Vědci vyvinuli nový nanomateriál pro tvorbu superkondenzátorů ** Ohebná struktura umožňuje použití i u nositelností ** Nová technologie umožní extrémně rychlé nabití a mnohem delší výdrž než současné Li-Ion baterie

26.  11.  2016 | Karel Javůrek | 36

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

** Dobrý monitor s kvalitním panelem lze pořídit pod tři tisíce korun ** Pod deset tisíc si můžete koupit pracovní 27" monitor nebo nejlevnější použitelné 4K ** Vybrali jsme také ideální model pro vícemonitorovou konfiguraci

27.  11.  2016 | Stanislav Janů | 13

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 75