Hluboký ještě neznamená temný
Co se skrývá pod termínem dark web, překládaným do češtiny jako „temný internet“? Je to prostor, ve kterém se pohybují výhradně kriminální živly, nájemní vrazi, pedofilové a drogoví dealeři? Nebo tu může něco užitečného najít i běžný uživatel? A jak se vlastně k dark webu dostat? Odpovíme tímto článkem.
Naše putování do hlubin a temných zákoutí začněme objasněním termínů. Prvním bude povrchový web (surface web), což jsou internetové stránky a služby, které dobře znáte. Je to část webu, která je snadno dostupná široké veřejnosti a v jejím rámci lze vyhledávat pomocí standardních webových vyhledávačů.
Povrchový web prohledávají vyhledávače
Povrchový web si můžete představit jako špičku ledovce – tvoří totiž jen něco mezi čtyřmi až deseti procenty celého obsahu webu. Je protikladem hlubokého webu, do kterého vyhledávače „nevidí“ a tudíž ho nezobrazují ve svých výsledcích, ačkoli obsahuje 90 až 96 % obsahu.
Ač si to možná neuvědomujete, hluboký web (deep web) téměř jistě používáte. Jedná se totiž o veškerý obsah, ke kterému se dostanete jen po zadání nějakých přístupových údajů nebo se znalostí konkrétní adresy. Spadají sem například schránky elektronické pošty, internetová bankovnictví, služby, za které se musí platit, či uzavřená diskuzní fóra.
Je celkem logické, že k hlubokému webu nemají přístup vyhledávače – asi by se vám moc nelíbilo, kdyby si kdokoli mohl „vygooglovat“ obsah vašich e-mailových zpráv nebo poslední transakce na bankovním účtu. Přístup k hlubokému webu je často zabezpečen přihlašovacími údaji či jinou metodou autorizace.
Do hlubokého webu patří například internetové bankovnictví
Dostáváme se k poslední položce základní terminologie, kterou je temný web (dark web). Jedná se o podmnožinu hlubokého webu, což v praxi znamená, že tento obsah běžné vyhledávače „nevidí“ a tedy ani neindexují. Od hlubokého webu se liší tím, že k přístupu je potřeba speciální software – jak ale uvidíte dále, nejde o nic, co by nezvládl „běžný Franta uživatel“.
Temný web není nelegální, ale anonymní
Na základě mediálního obrazu lze snadno dojít k závěru, že temný web je rejdištěm těch nejtěžších kriminálníků a deviantů. To je sice vděčná představa, která přitáhne zvědavé čtenáře, skutečnost je však o něco nudnější. Temný web primárně slouží k anonymnímu získávání a publikování informací.
Základní myšlenkou temného webu je snaha nepodléhat jakékoli cenzuře a zákonům, ovšem nikoli nutně jen kvůli ilegálním aktivitám. Může jít například o publikování informací, proti kterým by na běžném webu zasáhla cenzura.
Pokud na běžně dostupných webových stránkách publikujete příspěvek, který je v rozporu se zákony, mají příslušné orgány velkou šanci dostat se až k vám. Údaje vedoucí k odhalení skutečné identity musí poskytnout provozovatel stránek, poskytovatel internetového připojení, případně i poskytovatel VPN, kterou v rámci (marné) snahy o zakrytí vlastní IP adresy můžete použít.
Ani VPN vás nemusí ochránit
Na temném webu probíhá komunikace jiným způsobem, takže nelze jednoznačně určit, že za nějakou aktivitou stojí konkrétní člověk, počítač nebo síť. Často je k tomuto používaný software Tor, který znesnadňuje možnost vysledovat stopy činnosti uživatele na síti.
Můžeme konstatovat, že dark web sám o sobě nelegální není. Je to jen prostředek, který lze používat mnoha způsoby. Podobně, jako můžete použít kuchyňský nůž ke krájení potravin i k vraždě, lze temný web využít k anonymnímu surfování i kriminální činnosti.
Jak se dostat na dark web
První krok, jak se ponořit do hlubin temného webu, je v podstatě velice jednoduchý: stačí si nainstalovat webový prohlížeč Tor Browser. Je k dispozici zdarma pro všechny hlavní platformy: Windows, Mac OS, Linux i Android.
S tímto prohlížečem můžete surfovat i po běžně dostupných webových stránkách – v základu se jedná o upravený Firefox komunikující přes síť počítačů. V takovém případě bude chránit vaši identitu před poskytovateli obsahu, kterou ukryje za IP adresu některého z mnoha zapojených strojů.
Tor Browser je bránou do temného webu
Navíc jde o šifrované spojení, takže vaše aktivity na webu nemůže sledovat ani poskytovatel internetového připojení. Tor Browser tak lze využít například k návštěvě blokovaných stránek – často se jeho pomocí dají obejít různé firemní politiky.
Zde je však nutno podotknout, že provozovatel sítě (zaměstnavatel, provider) sice není schopen zjistit, co uživatel s Tor Browserem dělá (jaké stránky navštívil, co na nich prováděl), ale může poměrně snadno detekovat počítač připojený k síti Tor. Není proto radno Tor k těmto účelům neoprávněně využívat.
Tor Browser lze použít i k procházení temného webu. Stránky v této části internetu mají obvykle nezapamatovatelná „jména“ sestávající ze sekvence písmen a číslic, zpravidla ale mají „koncovku“ .onion, se kterou si běžné webové prohlížeče neporadí. Tor Browser ano.
Jak procházet dark web
Jedním z největších rozdílů mezi běžným webem a dark webem je princip, jak se dostat k obsahu. Zatímco na „normálním internetu“ si buď pamatujete adresu stránek, kterou zadáte do prohlížeče, nebo použijete vyhledávač, na temném webu je to úplně jinak.
Existují zde sice vyhledávače, ty však indexují jen malý zlomek celé sítě a jejich databáze bývá neaktuální. Kromě toho algoritmy ani zdaleka nejsou tak propracované jako například u Googlu nebo Seznamu – relevance výsledků bývá často velmi žalostná a po mnoha stránkách připomíná situaci, která na „normálním“ internetu panovala před třiceti lety.
Vyhledávač Search Tor
Pokud chcete zkusit štěstí s vyhledávacími službami, můžete navštívit například Tor Search, který čeká na adrese hss3uro2hsxfogfq.onion, nebo i z běžného webu známý DuckDuckGo, který v temném segmentu funguje na adrese 3g2upl4pq6kufc4m.onion.
Také katalogy stránek lze označit spíše jako amatérské pokusy. Není divu – temný web žije velmi dynamickým životem, stránky vznikají a zanikají ze dne na den, takže odkaz, který ještě včera fungoval, dnes už nemusí platit.
Jednou z nejkloudnějších cest, jak se dostat k nějakému obsahu, jsou tak různé stránky a fóra s odkazy, ať už ve „viditelné“ nebo „temné“ části internetu. Navigace na temném webu tedy není rozhodně tak snadná. Často působí jako chaotické místo, což je ale dáno i tím, že veškerý obsah je zde anonymní.
Drogy, zbraně a vraždy
Jak jsme již naznačili, temný web je mnohdy spojován s nelegálními aktivitami. Nejčastěji je zmiňován prodej drog, léčiv a zbraní. Některé zdroje dokonce hovoří i o možnosti objednání služeb nájemného vraha. Jaká je pravda?
Je jasné, že anonymita je pro takové účely jedním ze základních předpokladů úspěchu. Tématu ilegálního obchodování se v roce 2014 věnovala Česká televize v rámci svého cyklu Pološero. V reportáži Temná síť názorně ukazuje objednání drog z „temného e-shopu“ až po jejich doručení poštou. Následná analýza pak potvrdila, že se skutečně jednalo o objednanou návykovou látku.
Na dark webu lze nakupovat návykové látky
Další pokus o objednání střelné zbraně už úspěšný nebyl. V tomto případě je otázkou, zda byla zadržena odpovědnými orgány, nebo jestli se jednalo o podvod, jehož jediným účelem bylo vymámit z důvěřivého zákazníka peníze. Kvůli anonymitě pochopitelně není šance na jakoukoli obranu – reklamace na dark webu nefungují.
Často se objevují informace o tom, že přes dark web lze objednat i služby nájemných vrahů. Stačí si prý vybrat oběť a zaplatit. Reálně se však jedná o zkazku. Přinejmenším v jednom případě fungovala služba tak, že přijímala objednávky a peníze, ale k vraždě nikdy nedošlo. Pokud však zákazník nezaplatil, měl provozovatel vyhrožovat udáním na policii.
Každopádně nelze objednávku nějakého nelegálního zboží doporučit, a to ani na zkoušku. Ačkoli se za takové zboží platí zásadně „anonymními" kryptoměnami, samotné kryptoměny jsou už celkem pod kontrolou. Na burzách se běžně ověřuje identita skenem dokladů a provozovatelé mohou v případě vyšetřování policii prozradit vazbu kryptoměnové peněženky na bankovní účet.
Stejně tak lze v blockchainové síti rozplést zpětně všechny transakce a postupně se dopátrat vazby na neanonymní svět. A především, obchodníkovi musíte prozradit své pravé kontaktní údaje, aby vám mohl zboží doručit. Nikdy přitom nevíte, jak tato data budou zabezpečena.
Temné e-shopy
Není sporu o tom, že přes dark web lze objednat návykové látky nebo léčiva. Není to ale tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. První překážkou bývá možnost dostat se k nabídce, kdy je většinou nutná pozvánka garantující věrohodnost zákazníka.
Pokud se do e-shopu dostanete, čeká vás pestrá paleta nelegálních nabídek. Koupit lze nejen drogy a léčiva, ale například čísla platebních karet, falešné i pravé doklady totožnosti a přístupové údaje k různým stránkám. Nikdy ale nevíte, co přesně kupujete.
Takový e-shop na běžném webu jen tak nenajdete
Renomované temné e-shopy poskytují určitou garanci v podobě referencí na prodávající. Zákazníci mohou hodnotit jak to, zda obchodník zboží dodal, tak i jeho kvalitu. Zboží je pak odesíláno buď klasickou poštou nebo prostřednictvím kurýrních služeb a doba dodání je slibována od několika dnů do jednoho měsíce.
Obchody bez dlouhé existence
Nejvyhlášenějším tržištěm byl v letech 2011 až 2013 web Silk Road zaměřující se primárně na prodej návykových látek a léčiv. Po zásahu FBI byl zrušen, poměrně brzy ho ale nahradil Silk Road 2.0. I ten byl po roce provozu zablokován, hned následující den pak vznikly stránky Silk Road 3.0 s identickým zaměřením.
Mimochodem k tomuto tématu doporučujeme zhlédnout zajímavý dokument Do hloubky webu (v originále Deep Web). Jde o příběh Rosse Ulbrichta, který byl obviněn a následně i odsouzen na doživotí za údajné provozování černého obchodu Silk Road. I laikovi bude po zhlédnutí zřejmé, že v případu dodnes panuje celá řada nejasností a sporných okolností.
Z dalších hráčů, působících na temném webu, jmenujme například Agoru či AlphaBay (oba weby už byly vypnuty) Cannabis Road a Pandoru (ty zatím běží). K možnosti nakupovat zde jakékoli zboží je však nutné získat pozvánku. Rozhodně ale nedoporučujeme o ni usilovat - stejně jako provozovatelé jsou totiž v hledáčku policie i zákazníci. Svou identitu přitom svěřujete do rukou neznámých obchodníků s nelegálním zbožím.
Jak se dívat na temný web?
Na temný web se dá dívat z několika úhlů pohledu. Ten nejjednodušší pochopitelně staví na tom, co se o této straně internetu píše. Představa místa, kde bují prakticky nekontrolovatelná kriminalita, je samozřejmě děsivá. Není divu, že se o dark web stále intenzivněji zajímají různé policejní složky a vládní organizace.
Na straně druhé je temný web svobodným místem, které se zásadně liší od povrchového webu v té podobě, v jaké ho známe dnes. To ocení každý, komu není jedno, že téměř všechny segmenty „normálního internetu“, počínaje poskytovatelem a konče provozovatelem stránek, dnes sbírají informace o svých uživatelích.
Jenže aby toto k něčemu bylo, musel by být dark web anonymním obrazem povrchového webu se všemi jeho funkcemi a uživateli. Na dark webu je uživatel sice skrytý a zcela anonymní, jenže se nemá před kým skrývat. Není tu žádný Facebook či Google se svými sledovacími skripty, ale ani žádné jiné běžné služby. A pohybuje se zde jen nepatrný zlomek uživatelů povrchového webu.
A tak dark web mohou legitimně využívat například aktivisté kritizující ostřejší vládní režimy, nebo jiné zájmové skupiny, které nechtějí být z nějakého důvodu odhaleny a sledovány. Ale v hojné míře je dark web pochopitelně zneužíván k činnostem nelegálním.
Temný web tedy není sám o sobě nelegální – jde jen o nástroje, protokoly a služby, jejichž cílem je chránit soukromí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium