Curiosity na Marsu: počítačové technologie minulosti

Přidal jsem odkaz http://en.wikipedia.org/wiki/Lossless_JPEG...

It's All Part of the Plan...

JPEG-LS není bezeztrátová komprese JPEGu. Je to jiný formát. A má jak bezztrátové kódování, tak ztrátové.
Standardní JPEG má taky bezeztrátovou kompresi, anebo se pro ty účely poučívá Entropy, která je taky bezeztrátová.
Ale úplně v reálu se použije běžné progresivní nebo základní kódování s kvalitou 100 % a mřížkou 1:1:1.
JPG má jako skoro každý jiný formát strašnou spostu parametrů, kt. můžeme ovládat, většinou však vidíme jen nastavení kvality (zpravidla při mřížce 2:2:1 nebo 1:2:2, teď si nejsem jistý) a víc nás nezajímá.

http://tinyurl.com/crvjflk...

Osud neexistuje. Je jen to, co si sami uděláme. Jen to, co bude následkem našeho konání a jednání.

Cool story bro

No to těžko říct - jednak máš hodně velký zpoždění, takže musí být hodně autonomní a jednak máš omezenou přenosovou kapacitu...to je asi jako kdybys chtěl zjistit, jakou barvu trička má na sobě hlavní herec v nějakým filmu...A) můžeš si ten celej film stáhnout a zjistit si to sám nebo B) můžeš někomu zavolat, aby ti to řeknul...s čím přeneseš míň dat?

Prosím všechny, kteří mi klikají na "nesouhlasím", aby nebyli srabi a napsali konkrétně s čím.

no podle toho, co jsem zatím četl, je to myslím tak, že analýzu složení hornin provádí ještě curiosity a tu následně posílá na zem. Komunikace je totiž velmi omezená a proto je důležité, aby se posílalo co nejmíň dat, a hrubá data ze senzorů by byla mnohem větší.

1) Navrh bezel mnoho let a nikdo nechce menit na posledni chvili ozkouseny chip za neotestovanou novinku s lepsimi parametry.
2) Vic MPx -> vic sumu.

"The world changes, and all that once was strong now proves unsure." (J. R. R. Tolkien)

Vic MPx opravdu neimplikuje vic sumu.

Pokud pouzijeme stejnou technologii, tak to plati umerne s MPx/cm^2, nikoli samotnymi MPx.
Fullframy snad uz na trhu byly, kdyz tato sonda vznikala, ne?

Ale fullframy jsou zase výrazně náročnější na optiku a mají malou hloubku ostrosti, což může být v náročných světelných podmínkách na závadu.

Ale, ale. Náročnější na optiku? Mají malou hloubku ostrosti? Proč je malá hloubka ostrosti v náročných světelných podmínkách na závadu?

Snaha napsat co nejvíc mýtů o plnoformátových snímačích do jednoho příspěvku? Ještě doporučuji přidat ten o tom, že fullframy mají kratší ohnisko :)

Ale abychom nespekulovali. Mastcam obsahuje podle všeho snímače Kodak KAI-2020CM, tedy cca 11.8 x 8.9mm. Další info:

http://www.imaging-resource.com/news/2012/08/06/here-are-... ...

a co by si s temi MPx na marsu delal?

Na Marsu nepotřebuješ RGB, tam stačí jen R.

Jednoznačně nejlepší příspěvek diskuze. Palec nahoru

To nevím, obecně čím novější technologie, tím větší hustota integrace a větší vliv okolního rušení, třeba té radiace. Možná je to stejný důvod jako používání starší výrobní technologie u procesorů atd.

lol ale v Curiosity je Power ne x86

Skutečně nemám v plánu zničit Microsoft. Bude to jen zcela neúmyslný vedlejší efekt. Linus Benedict Torvalds

V nejnovějších verzích podporuje různé architektury (x86, x86-64, SH-4, ARM, MIPS, PowerPC) ...

Bude to znít překvapivě... Ale jaký procesory používaj Macy????

Ano... Jsou to Intelovský Core iX... A nebudeš tomu věřit, ale jsou to x86-x64 procesory...

A nebudeš tomu věřit, ale Macy v sobě nemaj BIOS... to je překvapení, co? :D

neni to prekvapeni, hlavně klid. Apple má power pc, A4 A5 procesory i X86.
kdyby jsi nefrflal tak by jsi odpověděl že nemaš predstavu o tom jak to s biosem a realnym časem je.
CNC stroje požívají treba Win NT (ACRAMATIC 2100 x86) Heros (haidenhain 530 unix atd - Sparc procesor)
jsou realtime ale ten bios (nebo co to vlastne je nějaký jiný) realtime system byl v 90 letech pro PC normalni QNX normalne sis je mohl nainstalovat, ale bud si jistý že by se ti to velmi rychle přestalo líbit. Nema smysl porovnavat běžné levné počitače s tímhle, stejne jako říkali o te jaderne elektrarně.

Názor byl 1× upraven, naposled 08. 08. 2012 16:58

A proč tohle píšeš mě?

To není x86 hardware, ale PowerPC 7xx. V dnešní době se to dá najít mimo Curiosity např. i v řídících jednotkách motorů moderních aut, samozřejmě že verze které nepotřebují ochranu proti kosmickému záření.

V nejnovějších verzích podporuje různé architektury (x86, x86-64, SH-4, ARM, MIPS, PowerPC) ...

BIOS sám o sobě snad né, to spíš periferie (z pohledu procesoru), třeba RTC (hodiny, na x86 se každých 55ms vyvolalo přerušení, v rámci kterého se mohlo něco udělat), pak přerušení vyvolává třeba matematický koprocesor nebo i sám procesor (např. pokud narazil na neplatnou instrukci). Záleží ovšem na tom, jaký hardware na desce skutečně je a jaká se navěsí obsluha přerušení. Nepředpokládám, že by používali běžnou základní desku (ta by nejspíš v důsledku radiace odešla během pár sekund) a BIOS můžou mít taky upravený.

Taková zařízení nemají ani BIOS ani OS, jak to znáš z klasického PC. Tam to je jedno a totéž v podobě firmware. Prostě se přímo spustí RT systém, který je uložen v nějaké paměti.

Preco nie, pred 20 rokmi sme na skole programovali riadiace programy v QNX na 286 a 386-kach ;)

To byl právě ten apríl, abyste si myslel, že se v těchto strojích používají nějaké nové procesory. Opak je pravdou...

A to este pri poskodeni/strate packetu si tazko posles poziadavku na znovuodoslanie. Podla clankov je "ping " na tejto trase vyse 26min. (vyse 2x13min)

Hups. Oprava. Tak to je obojstranne 13min.

A ajpinu nevis? Ze bych mrknul, jak velkej ping maji povoleny:)))

Urcite nepouzivaji TCP, ale protokoly s vysokym kodovym zabezpecenim.

Trošku jsem počítal a pokud ty satelity jsou dostupné jen 8 minut denně a přímá linka by byla dostupná 5 hodin denně tak jsme na krásných 100MB za měsíc. Takže už vím kde berou čeští operátoři inspiraci.

Na tom by mohli postavit reklamni kampan: nase tarify maji vesmirne parametry.

Nestraš, ještě se přizpůsobí s tím pingem.

pokud se začne více používat voip tak i to příjde

Taky by mě zajímalo, co budou marťani hrát.

Škoda, mohla být pěkná reklama. Hned by bylo co vyvážet.

Myslim ze martania ho budu pouzivat inak
http://nazory.pravda.sk/sk_kresba.asp...

Tenhle vtip tu asi zůstane nepochopen

hlavně co chceš v té elektrárně počítat? Tam nejsou potřeba vykreslovat 3D animace v reálným čase jak to mají ve filmech. Tak jsou potřeba výkony na úrovni "hlídej tohle číslo a když překročí tohle číslo tak zapni tohle". No a jesli to bude ověřovat jednou za sekundu, tak na takovou věc fakt nepotřebujete čtyřjádro na 4Ghz.

Prosím všechny, kteří mi klikají na "nesouhlasím", aby nebyli srabi a napsali konkrétně s čím.

Zaměstnanci z Three Mile Island by Ti asi dali do čumáku. Při havárii v 1979 byl v počátečních fázích jeden z hlavních problémů nedostatečný výkon počítače, který měl zpracovávat a vypisovat informace o problémech, ale nestíhal a vypisoval je se značným zpožděním.

Ono když všechno funguje a nic se neděje, tak tam stačí i naprostá vražda, ale ty systémy tam jsou jaksi hlavně proto, aby něco dělaly, až se něco posere...

Myslím, že to není uplně pravda. Zaznamenali 700 chyb, při každé z nich se spustil alarm a vystikla chybova hlaska. Než se dostalo na další chyby tak došlo ke zdržení kvůli alarmu a ne kvuli nedostatečnému výpočetnímu výkonu (http://www.itbusinessedge.com/cm/community/features/gue... ...

Tak to je pak ale blbě napsanej SW, když se dá takto zahltit

Prosím všechny, kteří mi klikají na "nesouhlasím", aby nebyli srabi a napsali konkrétně s čím.

Nic. Já jen narážím na to, že ač máme tisíckrát rychlejší železo, tak i běžná nástroje jsou čím dál pomalejší a línější.

Problém je, že ty nástroje jsou tisíckrát komplikovanější. Software před dvaceti lety z dnešního pohledu zas tak moc neuměl. Třeba MS-DOS se označuje jako operační systém, ale v podstatě to byl akorát spoušteč jiných programů (které si mohly dělat co chtěly), kterým nabízel pár funkcí (třeba přístup na file system), z nichž část si člověk nahradil vlastními rutinami. Kdybys dnešní OS nainstaloval na 486, tak se to vůbec nepustí a kdyby náhodou ano, tak to bude bootovat půl dne.

Kdysi jsem zkoušel nainstalovat jen tak cvičně na svou někdejší AMD 486/133MHz tehdejší novinku - MS Windows 98 (tedy v podstatě pořád jen pouhou grafickou nadstavbu MS-DOSu). Nepodařilo se to, instalátor W98 zahlásil, že minimální frekvence procesoru musí být tuším 166MHz. Tak jsem na něm dál používal původní IBM OS/2 4.0 Warp i s hlasovým ovládáním.

Tak to sis asi popletl nebo vymyslel. Já jsem měl Windows 95 na 486 40MHz s 4MB RAM a pustit to šlo, 98 zas tak výrazně náročnější nebyly. Podle MS byla minimální konfigurace (http://support.microsoft.com/kb/182751)... 486 na 66MHz, takže na 133 to muselo chodit dobře.

Tenkrát jsem na tom PC zkoušel i Win95 SP2, pak i s neoficiálním SP3, tam instalace prošla bez problémů. U těch Win98 to hodilo tu hlášku o nedostatečné frekvenci procesoru a nebylo možné pokračovat v instalaci. Ale nepamatuji si přesně, jaká verze Win98 byla na tom originálním instalačním CD - jestli s nějakým SPx nebo možná nějaká zkušební verze?
Každopádně to PC snad ještě funguje, takže jestli seženu nějaký volný dostatečně malý a fungující HDD (mezi 500MB až 8GB, aby to ten BIOS konfiguračně zvládl) a nějaké originální instalační CD s Windows 98, tak by šlo tu instalaci zkusit znovu - jen tak ze zvědavosti, jestli se objeví stejná chyba jako před lety?

Já bych teda řízení elektrárny asi svěřil analogu

Jsem jednoprocentní a jsem na to hrdý!

Spíš digitálu. Analog má pro takové využití mnoho podstatných nevýhod...
Jinak, nevím jak je tomu v případě mission-critical nasazení typu přímé řízení elektrárny, nicméně v řídícím centru elektráren až na výjimky běží právě nějaké RTOS (afaik nejčastěji QNX).

P.S. Ta tvá patička se týká Linuxu nebo nějaké minoritní sexuální orientace?

To je daň za UI a UX.

Někde psali, že kamery jsou dvě. Jedna monochromatická a druhý polychromatická (jestli se tím myslí barevná nevím, to bych čekal spíš výraz barevná

Súčasťou výbavy je aj dvojica kamier schopných nahrávať video a robiť snímky v HD kvalite a v 3D (práve James Cameron prehovoril NASA, aby ich tam umiestnila ), ale bude trvať pár dní, kým sa bude dať tá kamera použiť, kým prebehne kontrola systému a kalibrácia.... tie čiernobiele snímky sú z kamier určených na navigáciu vozidla..

navíc s rychlostí spojení to bude trvat minimálně několik dní, ne li týdnů, než něco takového dostanem

+1

Kdo by se s tím ladil...

no kdo, výrobce. Když budou mít vyladěný systém, nemusí používat tak silný HW a pokud ano, může být podtaktován = větší výdrž baterie = konkurenční výhoda. Ale to by taky musel někdo přemýšlet a né tam cpát stále výkonnější HW jen aby se předhonili. Spousta zákazníků by to ocenilo. Navíc cyanogen mod ladí lidi dobrovolně a nejsou to všichni profesionálové. A teď kdyby se do toho pustil výrobce, kterej daný HW zná líp než kdokoli.

Když vy si to představujete jak Hurvínek válku (no, on byl větší realista)...

Dokonale vyladit OS by znamenalo až roky vývoje. Jenže to už by mezitím na trhu byla méně odladěná konkurence...

Za to, že je dnešní sw šmejd, mohou nikoli výrobci, ale především sami zákazníci, kteří jednak nejsou ochotni čekat, jednak nejsou ochotni ten vývoj zaplatit. Kvalita bohužel firmy neuživí a pokud nechtěly zkrachovat, musely se přizpůsobit. Takže se na optimalizaci kašle a náklady se částečně přenesou na zákazníka - musí si koupit silnější hw, musí se sám zdržovat u pomalého a nestabilního sw...

V tom případě jděte do Apple, jeden software běží jen na jednom hardware (zato perfektně). Nemůžete čekat žádnou velkou míru optimalizace u Androidu, co musí běžet na všem od telefonů s ARMv6 a 278MB RAM po TV krabičky s víc jak 2GB a Tegrou

Jsem jednoprocentní a jsem na to hrdý!

Asi si počítal vzdálenost os, bez rotace kolem slunce.

scientia est potentia

protože na marsu nejde komunikovat neustále, jenom párkrát za den na pár minut

Nejdřív poslali dotaz "Tak jak to tam u vás vypadá?". Než ten dorazil máš 7 minut v čudu. Pak zpracování dotazu na 486ce a nakonec odeslání odpovědi, která dorazila za dalších 7minut. javascript:void%20InsSm('')

Vzdálenost mezi Marsem a Zemí je momentálně asi 250 milionů km. Tak si to spočítej...

To neni az tak velky problem jak se na prvni pohled zda - task si proste musi pri inicializaci naalokovat tolik pameti pri kolik muze potrebovat v nejhorsim pripade. Coz samozrejme taky vede k tomu ze programator musi byt schopen ten nejhorsi pripad urcit a spocitat dopredu. Ale na tom co si naalokoval si muze delat co chce, vcetne sve vlastni dynamicke alokace. Z hlediska systemu tady jde o to aby kazdy task mel po zavedeni pevnou velikost, tedy dal uz nerostl. Predchazi se tim preteceni pameti - task se budto nepodari nastartovat, nebo je jistota ze ma dostatek mista na to aby skoncil.

Třeba ve FORTRANu 77na tu alokaci byly ideální statické proměnné. Náš někdejší vedoucí programátor, který asi tak před 22 lety programoval převážně v Pascalu, mi je tenkrát záviděl. Stačilo na začátku kódu použít deklaraci třeba:
STATIC CHARACTER MUJTEXT*1024
a v paměti byl rezervován 1KB. Když jsem si ovšem takhle rezervoval v jednom testovacím prográmku celý 1MB a spustil to 2x na SMEPce, která měla celkem 2MB RAM, tak to tehdejší OS RSX-11M nezvládl a museli jsme restartovat.

Je bez diskuse ze dynamicka alokace setri pamet, protoze program si vezme to co opravdu potrebuje a ne to co bude mozna potrabovat pokud nastane nejhorsi pripad. Na druhou stranu ta strategie funguje dobre jen potud, pokud je pameti k dispozici opravdu dostatek. Pokud pamet dojde, program kteremu se alokace nepodarila obvykle zhavaruje, nezavisle na tom jestli on je ten "zrout" co vsechno spotreboval nebo ne a nezavisle na tom jak dulezity program to je. A kdyby to byl zrovna program pro komunikaci se Zemi, meli by inzenyri NASA asi docela horke chvilky. Jejich coding standardy nam muzou pripadat zvlastni, ale obvykle za nimi stoji velmi dobre duvody.