ČR a další země EU podepsaly protipirátskou dohodu ACTA

Sporná protipirátská dohoda ACTA byla schválena 22 zeměmi Evropské Unie včetně České republiky. Ve hře je odpojování „pirátů“ od internetu.

V japonském Tokiu se dnes konalo setkání zástupců 22 zemí Evropské Unie, kteří při společném zasedání podepsali kontroverzní protipirátskou dohodu ACTA. Svůj podpis zde připojila i Česká republika. Dohoda má za cíl globální potlačování plagiátorství, ovšem výrazně zasahuje do problematiky ochrany autorských děl na internetu. Odpůrci upozorňují, že povede k omezování svobody internetu a cenzuře.

Pirat.jpg
ACTA bojuje proti pirátství spornými prostředky

Nejprve jsme zprávy o zasedání zaznamenali z polských médií, kde se minulý týden odehrávaly protesty proti podepsání dohody. Své podpisy však zároveň připojili zástupci celkem 22 zemí včetně České republiky. Z členských zemí EU chyběly jen Německo, Holandsko, Slovensko, Kypr a Estonsko. O průběhu ceremonie a účasti jednotlivých zemí informuje japonské ministerstvo zahraničí na svém webu.

ACTA není jen zlo

Klíčové poslání dohody ACTA je pochopitelné a chvályhodné – má chránit duševní vlastnictví a zamezit globální záplavě plagiátů jakéhkoli zboží. Dohoda se ale dotýká i nehmotných (digitálních) děl a zde vznikají spory týkající se zejména zapojení poskytovatelů internetu. Zdaleka se však nejedná o tak silné prostředky, jako v amerických zákonech SOPA a PIPA.

Dnešní podpisy ještě zdaleka neznamenají, že dohoda ACTA nabude v brzké době právní účinnosti, otevřela se však cesta k projednávání a schvalování v Evropském parlamentu. V Japonsku se podepisovalo proto, že se jedná o globální dohodu. V Japonsku byla dříve projednávána a Japonsko bylo také v první vlně podepisování v říjnu loňského roku. Tenkrát své podpisy přidali i zástupci USA, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Singapuru, Jižní Koreji a Maroka.

Zodpovědní provideři

Za šíření nelegálních kopií po internetu je nyní zodpovědný uživatel, který vědomě porušuje autorské právo sdílením chráněného díla na internetu. ACTA do sporu mezi zastánci autorských práv a uživatele internetu staví poskytovatele internetového připojení, jakožto mezičlánek nucený ke spolupráci při potlačování pirátství. Zástupci protipirátských organizací by tak mohli docílit velice snadného identifikování (v krajním případě odpojování) problémových uživatelů na internetu.

Dalším sporným bodem v původním návrhu byly kontroly při cestování do zahraničí. Celníci by vám mohli zadržet počítač či jiné paměťové zařízení, pokud by měli podezření, že se v něm nachází nelegální kopie autorsky chráněného obsahu. Tento dříve hojně diskutovaný bod se však v posledním znění dohody ACTA vztahuje jen na hmotné zboží, tedy napodobeniny. Celník vám tak může zabavit třeba kopii iPhonu dovezenou z Asie.

Video o nebezpečí ACTA (v angličtině; pro pochopení základních myšlenek lze zapnout titulky z odposlechu a automatický překlad):

Dohoda ACTA je primárně zaměřena proti šíření napodobenin zboží od textilu, přes elektroniku až po léky. Má chránit originál a práva jeho autorů. V návrhu se však počítá i s pokrytím ochrany autorských práv elektronicky šířených autorských děl, což by však mohlo mít fatální důsledky pro současné fungování internetu.

Klíčovým problémem dohody je její neurčitost. Můžeme ji vyložit na jednu stranu docela mírně, kdy se prakticky nic nezmění, ovšem i velmi přísně, když by došlo na hromadný hon na „piráty“ za součinnosti poskytovatelů internetu.

Evropská byrokratická brzda

Dohoda byla vytvářena několik let, a to docela v utajení. Předminulý rok se její znění dostalo na veřejnost a pochopitelně vzbudila rozruch. Prošla dalšími úpravami a zmírněním, přesto nese sporné prvky týkající se především role poskytovatelů internetového připojení. V říjnu ji podpisem přijaly Spojené státy, Kanada, Austrálie a dalších pět států.

Schválení v rámci Evropské unie však není z byrokratického hlediska tak jednoduché a vyžaduje navíc dílčí schválení v jednotlivých zemích. Nejprve ji musela schválit Evropská rada, poté podepisují jednotlivé země EU, a až teprve potom se může smlouvou zabývat Evropský parlament a přivést ji v platnost.

ACTA byla radou EU schválena koncem loňského roku, když byla zařazena do jednání týkajících se rybolovu a zemědělství, a to ještě těsně před vánočními svátky. Způsob je to dost neobvyklý, ale svůj účel splnil – schválení se obešlo bez většího humbuku. Nyní prošla schválením většiny zemí. Proces je poměrně rychlý a zatím jen v Polsku jsme zaznamenali silnější protesty proti jejímu podpisu.

O začátcích ACTA víme díky Wikileaks

Jednání o dohodě ACTA začala už v roce 2006. Oficiálně se ale dokument objevil až o čtyři roky později. Kdy by se státy odhodlaly o ACTA informovat, kdyby nebylo Wikileaks?

Dá se ale očekávat, že tlak internetové veřejnosti proti ACTA bude sílit s blížícím se schvalovacím procesem v Evropském parlamentu. Jeho finále by mělo přijít na řadu nejdříve v červnu, předtím musí dohodu podepsat ještě zbývající členské země EU a projednat evropský parlament.


Sledujte Živě na Facebooku

celkem 79

Poslední názory Názory

pokud na to nemate nebo to nechcete tak to... ota okut 28.  1.  2012 21:35
Tajne byla v Tokiu podepsana dohoda? Sakra ktery... albion66 28.  1.  2012 17:21
Lid skrze své zvolené zástupce podepsal něco dřív... Anonyme 28.  1.  2012 6:07
Ahoj, hrozne se mi libi jak hned zacnou strasit v... atsorx 27.  1.  2012 20:39
Tady podepište petici o nesouhlasu ACTA... Mr_Evil 27.  1.  2012 17:29
Můj názor Zobrazit vše


Další podobné články

Čínský státní zabiják Windows bude hotový už v říjnu

Čínský státní zabiják Windows bude hotový už v říjnu

26.  8.  2014  |  Čížek Jakub  |  16
Otevřená státní data v Česku jsou v ohrožení

Otevřená státní data v Česku jsou v ohrožení

25.  8.  2014  |  Sedlák Jan  |  3
Google maže ve velkém: více než milion požadavků denně

Google maže ve velkém: více než milion požadavků denně

Rozlícení nad tím, jak výsledky vyhledávání „cenzuruje“ uplatňování práva na zapomnění je absurdní, když uvidíte, jak obrovské množství odkazů se z Googlu ztrácí už teď.

22.  8.  2014  |  Čičák Matěj  |  6

Zaplať, nebo nebude YouTube. Část druhá
TIP!

Zaplať, nebo nebude YouTube. Část druhá

Tuzemští internetoví provideři stále více chtějí po dodavatelích obsahu platit za doručení dat uživatelům. O UPC jsme psali minule, teď je stále více aktivní T-Mobile a Deutsche Telekom.

21.  8.  2014  |  Sedlák Jan  |  22

Google chce zpřístupnit své služby dětem, aniž by musely lhát

Google chce zpřístupnit své služby dětem, aniž by musely lhát

20.  8.  2014  |  Polesný David  |  6

DEJTE NÁM TIP NA ČLÁNEK



Aktuální číslo časopisu Computer
  • Testy nejnovějších produktů na českém trhu.
  • Informace ze světa internetu i bezpečnosti.
  • Plné verze programů zdarma pro všechny čtenáře.

Partnerská sekce pro IT profesionály
Microsoft TechNet/MSDN