reklama

Co dnes mezi programátory letí

Výběr správného programovacího jazyka a vývojového prostředí není nikdy jednoduchý. V případě, že se rozhodujete, v čem se naučíte programovat, je třeba vzít v úvahu současné a budoucí trendy a také náročnost toho kterého jazyka. Pokud si musíte vybrat vhodný nástroj pro splnění určitého úkolu, záleží na vašich schopnostech a typu projektu, na kterém budete pracovat.

V současné době je asi nejoblíbenějším programovacím jazykem C++. Nejenom že je nezávislý na operačním systému, ale poskytuje také dokonalé možnosti, jak ovlivnit fungování výsledného programu. Než zvládnete všechny přednosti jeho objektového přístupu, tak to chvíli trvá, ale už po osvojení základů budete mít v ruce velmi schopný nástroj. Přestože by se mohlo zdát, že s uvedením nového, plně objektového jazyka C#, který z C++ ve velké míře vychází, přestanou velcí výrobci vývojových nástrojů tento jazyk podporovat, není tomu tak. Navíc počáteční euforie, kdy se všechno psalo pro .NET a v jazyce C#, pomalu opadá, a programátoři se pozvolna vrací k osvědčeným metodám práce s jazykem C++. Ten samozřejmě také můžete využít i k tvorbě .NET aplikací.

C++ je sázka na jistotu

Chcete-li začít s tvorbou programů v C++, nemusíte si nutně pořizovat komerční vývojové nástroje. Postačí vám volně dostupná vývojářská sada od Microsoftu, která poskytuje funkce k aplikačnímu rozhraní Windows. S její pomocí a například s programem Dev-C++ můžete bez problémů programovat. Dev-C++ lze rozšířit o celou řadu balíčků. Výborné jsou multiplatformní knihovny wxWidgets, které lze použít k vývoji programů určených jak pro Windows, tak pro Linux. Byly použity i při tvorbě takových projektů jako klientská část 602SQL Serveru nebo antivirového programu AVG. Zajímavým řešením jsou nyní nově uvolněné Express edice vývojových nástrojů od Microsoftu – můžete je používat zcela zdarma bez omezení.

C++ podporuje také další velký výrobce programátorských nástrojů, společnost Borland. Její C++ Builder je znám především jako nástroj, se kterým zvládnete vytvořit co nejvíce kódu pomocí myši.

V Linuxu můžete samozřejmě použít služeb překladače GCC. K němu však budete dozajista potřebovat nějaké vývojové prostředí – správa projektu v oblíbených textových editorech pro emulátor konzole není právě nejpohodlnější. Takové prostředí pro Linux samozřejmě existuje, je zdarma a i přes svůj název KDevelop umožňuje vytvářet aplikace nejen pro grafické prostředí KDE.

.NET je smělá vize Microsoftu

Populární „dotnet“ je zastřešující název pro soubor technologií v produktech, které tvoří (nebo mají tvořit) celou platformu Microsoft: od serverů, přes webové XML služby, které jsou základem .NET, až po klientské systémy, tzv. chytré klienty. Chytrý klient umí využívat XML služeb a má mít tedy možný stálý přístup k informacím. Webové služby jsou jednotlivé (typicky krátké) kódy, které vám mají zprostředkovat a umožnit sdílet data.

Pro aplikace splňující tyto myšlenky vydal Microsoft Visual Studio .NET a .NET framework. Známé Visual Studio bylo rozšířeno o snadný návrh webových služeb, .NET framework pak zajišťuje prostředí potřebné pro běh aplikací a nabízí jak spouštěcí rozhraní, tak potřebné knihovny. .NET framework ve standardní instalaci Windows nenaleznete a musíte si jej doinstalovat (často jej najdete na CD a DVD Computeru). Ke svému běhu jej vyžadují například některé ovladače (Matrox, ATI), ale nové grafické uživatelské rozhraní této sady používá už vícero programů. V současnosti .NET povyšuje z verze 1.1 na 2.0.

Nezdolatelný Pascal a Open Source alternativy

Již zmíněnou společnost Borland si vybaví také příznivci programovacího jazyka Pascal, který je často používán ve školách k výuce programování. Snadno se jej naučíte, protože zápis se velmi podobá příkazům v běžné, anglicky vedené řeči. Použijete-li vhodné vývojové nástroje a proniknete do větší hloubky Pascalu, dají se i pomocí něj vytvořit větší projekty. Existují však určité úkoly jako například psaní ovladačů, pro něž Pascal není příliš vhodný.

Doba, kdy se Pascal používal v systému MS-DOS, již minula, dnes se s ním ve většině případů setkáte v podobě vývojového prostředí Delphi. Zde obsažený, o objektový přístup rozšířený Pascal (Object Pascal), neztratil nic ze své jednoduchosti a naopak se z něj stal i silný nástroj.

Delphi vám navíc dají možnost neuvěřitelně rychle vytvořit grafické rozhraní programu a vy pak jen doplníte kód událostí. Delphi jsou příkladnou ukázkou RAD (Rapid Application Development), tedy nástroje pro bleskový vývoj aplikací. Ve verzi 2005 se nemusíte omezit jen na Object Pascal, ale můžete psát i v jazyku typickém pro .NET – C#.

Kromě placených verzí jsou Delphi šířeny i ve verzi Personal, která by měla být zdarma. Tuto verzi však nelze stáhnout přímo z webu Borlandu; musíte získat instalační cédéčko (na vyžádání by je měla společnost zaslat), jehož obsah si pak přes internet aktivujete. Delphi Personal neobsahují podporu databází a projekty vytvořené pomocí této verze byste neměli prodávat.

Pro systém Linux můžete využít prostředí Kylix od stejného výrobce. Má téměř stejné rozhraní jako Delphi a do jisté míry umožňuje použít kód psaný ve Windows také v Linuxu. Podmínkou je vynechání specifických volání funkcí Windows a převod rozsáhlejší práce z Delphi do Kylixu není zrovna nejsnadnější. Kromě Pascalu podporuje Kylix také jazyk C++.

Kylix však není zdarma. Chcete-li pracovat s Pascalem, ale bez vysokých investic, použijte Open Source řešení v podobě jazyku FreePascal a jeho překladače. Ten je k dispozici pro Windows i Linux a snadno si na něj zvyknete. Bez problémů s ním vytvoříte jednoduché nástroje pro příkazový řádek i grafické programy. K FreePascalu můžete použít rovněž Open Source vývojové prostředí v podobě programu Lazarus. Ten se velmi podobá Delphi a je úplně zadarmo. Dostupné jsou verze pro Windows i Linux.

Vybrané nástroje zdarma
Dev-C++ kompletní prostředí pro C/C++
FreePascal překladač Pascalu pro 32b i 64b systémy
KDevelop vývojové prostředí pro mnoho jazyků
Microsoft Visual Studio prostředí pro vývoj mnoha jazyků
NetBeans vývojové prostředí pro Javu
PHP-GTK rozšíření PHP o grafické rozhraní
wxWidgets multiplatformní knihovny s grafickým rozhraním

Java a ti ostatní

Pokud nebudete brát v úvahu jazyky používané při tvorbě webových stránek, pak jistě budete souhlasit, že C++ a Pascal tvoří většinu. Ale spousta vývojářů používá další nástroje a programovací jazyky pro vývoj desktopových aplikací. Jedním z těch významnějších je Java. Existuje nespočet různých nástrojů pro práci s Javou, počínaje propracovaným prostředím NetBeans, které je dokonce zdarma pro nekomerční použití, a konče různými pomůckami pro příkazový řádek. Java je velice rozšířený a oblíbený multiplatformní prostředek pro tvorbu programů a navíc se ji lze snadno naučit. Jednou z mála nevýhod je skutečnost, že hotové programy jsou náročnější na výkon počítače, což vyplývá z podstaty Javy.

Pro programy v Javě by mělo platit, že je jednou napíšete, přeložíte a spustíte na jakékoli platformě. Java totiž není kompilována přímo do strojového kódu počítače, ale do kódu, jemuž rozumí tzv. JVM (Java Virtual Machine). JVM je virtuální počítač, který pak zajišťuje běh vašeho programu na konkrétní platformě. Například k Windows je dodáván JVM od Microsoftu, ale můžete si nainstalovat i alternativu od společnosti Sun, která se stará o standard Javy.

Rychle, jednoduše a pro web

Především uživatelé Linuxu znají další programovací jazyky, určené zejména k tvorbě jednoduchých i rozsáhlejších skriptů pro příkazový řádek – Python a Perl. Mezi méně znalými programátory panuje přesvědčení, že pomocí těchto dvou jazyků není možné vytvořit běžný program s okny, tlačítky a dalšími grafickými prvky. To je samozřejmě omyl. Podobně jako jsou pro ostatní programovací jazyky k dispozici knihovny umožňující tvorbu grafických aplikací (MFC, VCL, wxWidgets, ...), tak jsou k dispozici i pro tyto dva. Z těch známějších se můžete setkat například s wxPythonem a wxPerlem. Jak jste jistě vytušili z názvu, jedná se o obdobu již několikrát zmíněných multiplatformních knihoven pro C++.

Málokdo možná tuší, že programy s grafickým rozhraním lze vytvořit i pomocí PHP, které se tak částečně osvobozuje od nutnosti spolupráce s webovým serverem. PHP-GTK je rozšíření tohoto programovacího jazyka, které nabízí velmi podobné použití jako knihovny GTK+ (použité například u editoru Gimp). Dovedete-li tedy pracovat s PHP, můžete s využitím tohoto objektově orientovaného rozšíření začít psát běžné aplikace.

Ať již se rozhodnete pro jakýkoli programovací jazyk a vývojové prostředí, pamatujte, že jsou tak dobré, jako vaše schopnost je plně využít. Je sice užitečné umět několik programovacích jazyků, minimálně jeden se však naučte do hloubky.

Článek vznikl
ve spolupráci
s časopisem
Computer
a čerpá
z čísla 13-14/05.

Témata článku: Software, Programování, Open source, Pascal, Delphi, Framework

154 komentářů

Nejnovější komentáře

  • --==[FReeZ]==-- 1. 5. 2006 3:52:47
    nelzi blbce, v pascalu pracuji vic jak 7 let a nebo jeste dele, ja uz ani...
  • --==[FReeZ]==-- 1. 5. 2006 3:38:26
    Kdyz nebude kolo sdokumentovane a ja nebudu mit jistotu jak se zachova,...
  • zdenek 27. 1. 2006 1:26:09
    tak jsem po case cca roce zabehnul do zive a to jsem si nabehnul..uf uz...
reklama
Určitě si přečtěte


reklama