Svět pomalu objevuje nový termín cloud computing. Přinese jednou skvělou budoucnost, nebo je to jen čirá bublina, která dříve či později splaskne jako každý jiný buzzword?
Web 2.0 už tolik netáhne...
Když se před pár lety na internetu objevil termín Web 2.0, komunita se rozdělila na dva tábory. Zatímco jedni s povděkem přivítali jakési zastřešující pojmenování pro nové formy webů, druzí s úšklebkem konstatovali, že o nic nového nejde, že všechny tzv. nové techniky včetně AJAXu tu už dávno byly a že Web 2.0 není nic jiného než typický buzzword, marketingový termín který uměle navyšuje atraktivitu jinak zcela nezajímavých webů.
Definuje Web 2.0 zcela nové techniky a přístupy,
nebo tu už všechno bylo dávno před ním?
Ať už jste zastánci Web 2.0 či nikoliv, nic to nemění na skutečnosti, že kouzlo tohoto buzzwordu tak trochu vyprchalo, neboť se dnes touto nálepkou chlubí prakticky každý web, který si do svého loga zároveň připíše snad ještě atraktivnější přídomek „Beta“. Svého času byl za „Beta“ kritizován i Google, ten však reagoval ryze šalamounsky s tím, že své webové služby neustále vyvíjí a tudíž jeho „Beta“ je pouze určitou garancí toho, že vývoj konkrétní aplikace nebyl ukončen a uživatelé se mohou těšit na další a další novinky.
... proto byl cíleně stvořen cloud computing
Relativně nedávno svět objevil další buzzword – cloud computing. Google na tento dotaz vyhledá patnáct milionů webových stránek, ani na jedné ale nenajdete spolehlivou a jednoznačnou definici. Žádná totiž neexistuje a postupně se teprve rodí v rámci kybernetické lidové slovesnosti na webu. Cloud computing se v poslední době těší obrovské pozornosti v Microsoftu a samozřejmě i v Googlu, ačkoliv obě společnosti na něj pohlíží trochu jinak.
Zatímco pro Google je cloud computing v současné době klasická webová aplikace počínaje Gmailem a konče třeba webovou kanceláří Google Docs, Microsoft slovy Billa Gatese i Steva Ballmera míří výš, přemýšlí o plnohodnotné aplikační virtualizaci a streamování programů z internetu. A to je vlastně i jedna z nejčastějších definicí tohoto novotvaru.
Co je vlastně cloud computing? Skoro všechno
Cloud computing je z principu jakýkoliv program nebo služba, která je dostupná prakticky odkudkoliv, z domácího i pracovního počítače nebo z internetové kavárny, protože ukládá uživatelská data nebo celou svou aplikační logiku na server kdesi na internetu. Co z této definice plyne? Cloud computingem je i běžný e-mail ale ostatně i webová stránka s osobním profilem, který je dostupný z jakéhokoliv počítače na celém světě.
Příkladem webového cloud computingu jsou i webtopy, webové operační systémy běžící v prohlížeči
K těm nejlepším patří icloud od švédské společnosti Xcerion
Cloud computingem jsou samozřejmě i nejrůznější distribuované systémy, clustery a gridy od těch korporátních a vědeckých až po ty ryze veřejné včetně oblíbeného Seti@Home, který doposud nenalezl ani jeden důkaz existence mimozemské civilizace, za to je ale skutečným důkazem toho, že ke konstrukci teraflopového superpočítače nepotřebujete desítky milionů dolarů a kvalitní zdroj elektrické energie, ale několik tisíc dobrovolníků z celého světa, kteří se skrze internet podělí o část výpočetního výkonu svého počítače.
Seti@Home a další komunitní gridy dnes integruje platforma BOINC, která letos v létě čítala více než půl milionu aktivních členů, jejichž společně sdílený procesorový výkon odpovídá 1,2 PFLOPS superpočítači. Slovy laické matematiky, srovnatelný superpočítač by musel být schopen vypočítat 1,2 biliardy operací za sekundu.
Aplikační virtualizace možná změní svět softwaru
K těm nejzajímavějším a také nejkontroverznějším implementacím cloud computingu ale patří aplikační a systémová virtualizace. Ani v tomto případě se nejedná o nic nového, programů pro aplikační virtualizaci a nejrůznějších klientů pro práci se vzdálenou pracovní plochou existují celé desítky. Virtualizovat aplikace na dálku umí třeba VMware ThinApp, Citrix XenApp nebo platforma Microsoft App-V, jakási paralela k nedávno představenému Hyper-V pro virtualizaci samotných serverů.
Určitým mezikrokem k plnohodnotné internetové virtualizaci programů bude emulace Office v prohlížeči
Aplikační virtualizace jako veřejná služba, nebo také „streamování“ programů, má do budoucna šanci uspět, oproti těžkopádným webovým aplikacím postaveným na AJAXu a Flashi se totiž jedná o skutečné desktopové programy, které se pouze nespouští z pevného disku vašeho počítače, ale třeba z aplikačního úložiště na druhé straně světa. Tato představa byla donedávna prakticky nemožná, vzhledem k neustále rostoucí kvalitě internetového připojení ale podobné limity brzy vymizí.
Ze světa by zmizel warez, ale za jakou cenu?
Takový program by měl sice z hlediska uživatelské zkušenosti charakter zcela běžné desktopové aplikace, z hlediska správy by se ale jednalo o službu charakterem srovnatelnou třeba s Google Docs. V praxi by tedy veškerá aplikační logika (samotný program) byla uložená na serveru a vy byste se k ní pouze připojovali. Ostatně Microsoft s tím už má své zkušenosti, dříve ve speciálním Citrix klientu nabízel ukázku Office 2007.
Pokud budete o programu přemýšlet jako o službě, jistě vás okamžitě napadne zcela nový pohled na licenční politiku. Pokud byste se totiž namísto instalace Office připojovali k internetovému (nezaměňujte s „webovému“) Office, poskytovatel služby by mohl nabízet namísto klasické licence model paušálních plateb na určité časové období, jak je ostatně na webu celkem zvykem. Namísto „krabicové“ kanceláře od Microsoftu byste si tedy pořídili třeba jen roční předplatné k používání internetové služby Word, Excel a PowerPoint. Následky by byly bolestivé především pro piráty, internetovou službu totiž jednoduše nelze nabídnout na P2P sítích nebo RapidSharu. Zda-li by došel aplikační cloud computing až do těchto míst je ale z dnešního pohledu čirá spekulace.
Cloud computing jako vábnička velkých korporací
Cloud computing má nicméně i své kritiky, kteří poukazují na to, že by se v případě „velkých poskytovatelů služeb“ jednalo pouze o obrovskou centralizaci moci a naprostou závislost ze strany koncových uživatelů. Jedním z těch nejhlasitějších kritiků je kupodivu i Richard Stallman, duchovní otec projektu GNU. Pokud by se totiž z počítače stal pouze jakýsi internetový terminál, který by veškerý svůj výkon investoval čistě do virtualizace aplikací nebo dokonce do virtualizace celého operačního systému uloženého kdesi na internetu, do rukou soukromých společností by se dostala nepředstavitelná moc nad veškerými vašimi daty. Zlí jazykové naopak tvrdí, že Stallman cloud computing odmítá především z toho důvodu, že by se na něm jen těžce uplatňoval právě drobný open source bez silného technického zázemí.
Na druhou stranu by tu ale byly i jisté globální výhody. Nejen že byste se do svého „cloudu“ s předplacenými programy dostali odkudkoliv na světě, ale takové internetové aplikační terminály, možná některé z dalších generací současných „Atomových“ netbooků a minipočítačů, by se také díky nižší ceně snadněji dostaly do rozvojových zemí, kde by mohly nabídnout skutečný počítačový zážitek namísto projektu OLPC a laptopu XO.
Ale možná vše dopadne zcela jinak, cloud computing je přeci jen další z mnoha buzzwordů. Jestli měli pravdu jeho zastánci nebo naopak pesimisté, ukáže až čas, do té doby se můžete se svým názorem na „internetová oblaka“ podělit s ostatními v diskuzi pod článkem.
