reklama

Číslo pí, elektřina i struktura DNA

Významná historická výročí v tomto týdnu zastoupí například důkaz transcendentnosti čísla pí, který přinesl Němec Ferdinand von Lindemann. Stranou nezůstane ani připomenutí úmrtí italského fyzika Alessandra Volty, ve světě astronomie vítá třetí z Keplerových zákonů a nakonec přijde příspěvek s popisem struktury DNA.

Lindemannovo transcendentní pí

Při pátrání po slavných osobnostech vědecké historie, jejichž životní výročí se vážou k datům aktuálního týdne, si lze připomenout například německého matematika Ferdinanda von Lindemanna. Ten se proslavil především důkazem faktu, že číslo pí je transcendentní, tedy není řešením žádné algebraické rovnice, jež má koeficienty z oboru racionálních čísel.

Klepněte pro větší obrázek

Ferdinand von Lindemann (zdroj: Answers.com)

Jak již bylo naznačeno, Ferdinand von Lindemann se narodil v německém Hannoveru dne 12. dubna roku 1852 – do aktuálního kalendária se tak logicky dostává datem své smrti, která jej zastihla 6. března v roce 1939. Studiu matematiky se prvně do hloubky věnoval v Goettingenu, doktorát pak získal na univerzitě v Erlangenu a ještě o něco později působil jako profesor na mnichovské univerzitě. Jak jste se mohli dočíst už v dřívějším kalendáriu nazvaném Nevyřešené problémy a první Macintosh, stal se Lindemann učitelem a vedoucím práce například dalšímu slavnému matematikovi Davidu Hilbertovi.

Svůj bezesporu nejslavnější důkaz transcendentnosti čísla pí publikoval v roce 1882 a jím použitá metoda se přitom podobala dřívějšímu důkazu o transcendentnosti čísla, které je základem přirozeného logaritmu. Formálním a korektním důkazem toho, že číslo pí je transcendentní, Lindemann mimo jiné umožnil jasně prokázat neřešitelnost známého problému kvadratury kruhu.

Další informace:
Lindemannova anglicky psaná biografie na stránkách Wikipedie.
Obsáhlejší varianta téhož v podání skotské univerzity v St. Andrews.

Voltův elektrický sloup

Pátý březnový den se můžete přinejmenším připomenutím jednoho z velikánů přenést do světa fyziky – právě 5. března v roce 1827 totiž zemřel Ital Alessandro Volta. Ale vezměme jeho život chronologicky správně hezky od začátku: Narodil se dne 18. února roku 1745 v městečku Como, a tímto dnem se tak zástupy vědců rozrostly o význačného badatele na poli elektrické energie.

Klepněte pro větší obrázek

Alessandro Volta (zdroj: CERN)

Alessandro Volta měl výhodu v tom, že nezačínal s prázdnýma rukama, ale mohl využít již dřívějších výsledků L. A. Galvaniho. Z často citovaných Voltových pokusů vystupuje například sledování takzvané „živočišné elektřiny“, impulsem mu bylo škubání stehýnek mrtvých žab při styku s elektrickým proudem. Přelomové vynálezy ve spojitosti s elektrickým proudem ale přišly až s takzvaným Voltovým sloupem, který se stal předchůdcem klasické baterie.

Právě Voltův sloup svému tvůrci přinesl největší slávu, jednalo se o na sebe naskládané páry zinkových a měděných kotoučů, mezi něž vložil výplň nasáklou slanou vodou. Jednotlivé konce tohoto sloupce Volta nazval póly – jeden z nich přitom byl zinkový a druhý měděný. Při spojení těchto dvou pólů začal celým obvodem procházet proud.

Další informace:
Voltův životopis na stránkách českého serveru Converter.cz.
A opět česká biografie, tentokrát na Wikipedii.

Keplerův zákon a struktura DNA

Pokud se nyní od slavných osobností přesuneme k významným událostem, je možné si v tomto týdnu připomenout například formulaci třetího z Keplerových zákonů – autor mu totiž dal výslednou podobu dne 8. března v roce 1618. Pro připomenutí: Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet je stejný jako poměr třetích mocnin jejich středních vzdáleností od Slunce. Ucelený přehled Keplerových výsledků ze světa astronomie můžete nalézt například na stránkách anglické Wikipedie.

Konečně 6. března si z událostí zaslouží připomenutí například oficiální žádost a zaslání příspěvku pro publikování struktury DNA. Právě šestý březnový den v roce 1953 totiž dvojice vědců James Watson a Francis Crick takto chtěla představit své výsledky – popis vzájemného propojení obou řetězců proslulé dvojité šroubovice. Jejich výsledný model párování jednotlivých nukleotidů (adenin-thymin, cytosin-guanin) byl některými dokonce považován za jeden z největších objevů dvacátého století.

Další informace:
Průlet Keplerovým životem na českém serveru Zivotopisyonline.cz.
Francis Crick jako laureát Nobelovy ceny.

Témata článku: Byznys, DNA, Como, Cern, Planet

5 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Ritchie 5. 3. 2007 12:12:27
    Článek Watsona a Cricka v Nature z 25. dubna 1953:...
  • gro 5. 3. 2007 10:22:38
    Neni to nic jineho nez postupne zahustovany n-uhelnik (primka,...
  • Mike.M, Mike.M 5. 3. 2007 9:56:18
    esi chces vzorecek na vypocitani pi tak tady...
reklama
Určitě si přečtěte


reklama