Cesta do pravěku: Otloukánek Internet Explorer

Je dobrým bontonem utrousit na Internet Explorer alespoň jednu nejapnou poznámku. Už se ale zapomíná na skutečnost, že před deseti lety patřil IE ke špičce ve svém oboru.

Celý týden se věnujeme webovým prohlížečům. V pondělí jsme vás seznámili s Operou, následující den pak s Firefoxem. Středa patřila Konqueroru, Safari a zajímavému Flocku, který však našinec teprve pomalu objevuje. V pátek si budete moci přečíst o exotických prohlížečích pro Linux, Windows i DOS a o Maxthonu. Doposud jsem se však ani řádkem nezmínili o tom nejpoužívanějším a zároveň nejkontroverznějším prohlížeči. Na mysli mám samozřejmě Internet Explorer.

Příběh jak z růžového románu

Třináctiletá životní pouť Exploreru tak trochu připomíná laciný román pro ženy. Jak praví klasik, „na počátku bylo slovo a to slovo bylo Mosaic“. Mosaic byl prvním z dlouhé řady prehistorických prohlížečů, který se v první polovině devadesátých let dokázal globálně prosadit. Tedy Mosaic sice nebyl skutečně prvním webovým prohlížečem, k mnohem starším kouskům patří Cello, ViolaWWW a Nexus, podařilo se mu ale získat značnou popularitu a stal se základem celé generace současných prohlížečů.

Mosaic byl totiž inspirací pro dvě pozdější vykreslovací jádra, které tvoří srdce každého webového prohlížeče. Tím prvním byl Trident a tím druhým nikdo jiný než Gecko. Zatímco na Tridentu je postaven Internet Explorer a všichni jeho příbuzní od Maxthonu po Avant Browser, Gecko dalo život Firefoxu, Caminu, K-Melonu, Galeonu, Epiphany a mnoha dalším.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Webový prohlížeč Mosaic a MSIE 7.0 se Silverlightem

Dva největší rivalové tak mají kupodivu společné předky a samotný Internet Explorer pozici Mozilly a vzájemnou kompatibilitu nikterak nezpochybňuje, o čemž ostatně svědčí i jeho „podpis“ v každém HTTP dotazu na webový server. Takový podpis pak může vypadat třeba takto:

„Mozilla/4.0 (compatible; MSIE 7.0; Windows NT 6.0; SLCC1; .NET CLR 2.0.50727; Media Center PC 5.0; .NET CLR 3.0.04506; .NET CLR 3.5.21022)“

První slovo dlouhé věty jistě potěší každého fanouška pandy červené, v anglosaských kruzích lidově známé také jako firefox.

Ovšem zpět k původnímu vyprávění. První verzi Exploreru uvolnil Microsoft v srpnu 1995. Získat jej mohli noví majitelé OEM Windows 95 a ti, kteří si zakoupili extra balíček Microsoft Plus! Verze 2.0 se objevila jen o pár měsíců později, v listopadu téhož roku, a přinesla základní podporu pro SSL, cookies, dodnes masově neprosazený jazyk VRML a podporu „news“ protokolu NNTP. Za zmínku stojí také skutečnost, že touto verzí si otevřel Microsoft vrátka na Macovi a započal dlouholetou anabázi dvou Explorerů, z nichž jeden na tom byl co do podpory standardů pokaždé lépe než jeho kolega a ano, byl to ten druhý, určený pro jablečné systémy.

Internet Explorer pro Macintosh a Unix

Verzi pro Macintosh Microsoft nadále vyvíjel až do konce roku 2005. Ačkoliv to byl alespoň podle názvu stejný prohlížeč, na rozdíl od verze pro Windows používal později vlastní jádro Tasman, které IE pro Macy přežilo až do současnosti, využívá jej totiž kancelářský balík Microsoft Office 2008 pro Mac OS X.

Macintosh nebyl zdaleka jediným alternativním operačním systémem pro Internet Explorer. V rámci boje o webový trh svého času Microsoft vyvíjel i verzi pro Unix, která se dočkala finální verze na jaře roku 1998. Unixový Explorer existoval celých pět let, byl dostupný pro Solaris a HP-UX, v roce 2002 jej však Microsoft přestal podporovat a projekt kompletně zanikl.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Internet Explorer pro Macintosh a Unix (Solaris)

I. prohlížečové války: Microsoft vs. Netscape

Léta 1996 – 1997 toho mají se současností společného více, než si myslíte. Na trhu byl jeden prakticky majoritní prohlížeč Netscape s téměř 80% podílem a téměř „undergroundový“ Internet Explorer. O zbylých patnáct procent se dělily ostatní prohlížeče včetně tehdy poměrně mladičké Opery. Dnes je situace stejná, jen se role obrátily. Zatímco Explorer podle serveru XiTiMonitor používá 65 % Evropanů, Firefox, tedy historického následovníka Netscapu, „pouze“ necelých 29 procent obyvatel starého kontinentu (jiné servery ale udávají zase trošku jiné čísla). Pozice Opery je pak víceméně stejná jako před lety – tedy, ačkoliv si to skalní fanoušci červeného „O“ nechtějí přiznat, je globálně prostě zanedbatelná.

Proč se karty během deseti let tak významně obrátily ve prospěch Microsoftu? Může za to hned několik faktorů a zdaleka to není pouze legenda o „zlém Microsoftu“, který jako faktický monopolní hráč integroval prohlížeč do každé kopie svého operačního systému a nabídl jej tak prakticky každé tehdejší domácnosti.

Klepněte pro větší obrázek
Vývoj tržního podílu Netscapu, Mozilly a Firefoxu a Internet Exploreru

V druhé polovině devadesátých let se rozpoutaly války. Nebyly to války hvězdné, jako za dob Reaganovy vlády, ale války prohlížečů. A nutno podotknout, že z těch prvních vyšel jako vítěz Microsoft. Na rozdíl od Netscapu totiž rychleji implementoval nově designované W3C standardy a nabídl technologie, které dnes používá i ten nejzarytější odpůrce Microsoftu. Za zmínku stojí třeba magický a moderní AJAX, jehož základ, tedy technologii XMLHttpRequest, nevyvinul nikdo jiný než Microsoft pro lepší práci s webovým poštovním klientem Outlook Web Access 2000.

První vážnou konkurencí pro Netscape byl Internet Explorer 3.0 z roku 1996. Přinesl podporu ActiveX, rámů, svou vlastní implementaci ECMAScriptu – Jscript, aby byl posléze obviněn, že se jedná o reverzním inženýrstvím „opsanou“ definici Javascriptu, kterým naopak web obohatil konkurenční Netscape, a také kaskádové styly CSS.

Jak se blížilo nové milénium, slavný Netscape začal ztrácet dech. V září roku 1997 představil Microsoft v betaverzi Windows 98 nový Internet Explorer 4.0 se zcela novým jádrem Trident, které se stalo základem všech pozdějších microsoftích prohlížečů pro Windows. Čtyřka předvedla nové technologie Active Desktop a jednoho z předchůdců RSS, Active Channel. S příchodem nových verzí IE a Windows Vista však již obě technologie patří nadobro minulosti.

Internet Explorer 4 dále ovládal DHTML, XML/XSL, vylepšenou podporu pro CSS1 a objevila se i částečná podpora CSS2. Do konce milénia se Microsoftu podařilo vydat ještě verze IE 5.0 a IE 5.5, které se soustředily především na bezpečnost a podporu standardů.

Pokud měl Internet Explorer v roce 1996 na trhu asi pětiprocentní podíl, o tři roky později to byl již více než dvoutřetinový díl a prohlížeč od Microsoftu se mohl pochlubit podobným zastoupením jako dnes. První světovou válku prohlížečů tak Microsoft s přehledem vyhrál.

II. prohlížečové války: Mozilla vs. Microsoft

Na počátku nového tisíciletí s kartami hodně zamíchala Mozilla, která představila svůj stejnojmenný prohlížeč. Meziroční růst Exploreru se zastavil kdesi nad hladinou 90 %, což byl prozatím historický vrchol a počet jeho uživatelů se začal pomalu zmenšovat. Druhá válka prohlížečů se rozběhla na plné obrátky, svět začal objevovat Firefox a početnější základnu fanoušků si vytvořila také Opera, jejíž autoři zjistili, že o shareware nikdo nejeví zájem a uvolnili ji jako bezplatný freeware.

Internet Explorer mohl konkurovat prohlížečům z devadesátých let, najednou však jeho vývoj začal stagnovat. Stručně řečeno, zatímco svět se dynamicky měnil, Microsoft s vývojem nových verzí vyčkával, a když se na sklonku srpna 2001 objevila „šestka“, která sice opravila mnoho chyb, opět zlepšila podporu standardů, zavedla quirks mode pro podporu zastaralých (nestandardizovaných) webů a v rámci opravných balíčků v pozdějších letech nabídla také blokování vyskakovacích oken a často zneužívané technologie ActiveX, nemohla už po technické stránce konkurovat prohlížečům, které podporovaly navigaci v panelech, byly mnohem bezpečnější a také jejich podpora standardů byla na mnohem lepší úrovni než před lety.

Klepněte pro větší obrázek
Kupodivu málo uživatelů ví, že novější verze IE
lze omezeně rozšířit o doplňky podobně jako Firefox

Před třemi roky jsme s nadějí očekávali příchod Internet Exploreru 7. Když se o rok později, v říjnu 2006, objevila jeho stabilní verze, Microsoft obhajoval již dávno objevené a u konkurence časem ověřené. Sedmička konečně ovládala navigaci v panelech, byla rychlejší, mnohem bezpečnější, lépe implementovala standardy a částečně podporovala transparentní PNG obrázky, nebo třeba takové RSS kanály v integrované čtečce. Internet Explorer lze dnes také rozšířit o nejrůznější doplňky podobně jako konkurenční Firefox. Jejich podpora je však omezená a oficiální katalog jich nabízí poměrně malé množství. Mnoho z nich je zároveň zpoplatněno.

Sedmička sice udělala z Exploreru moderní webový prohlížeč, konkurence však totožné funkce nabídla o několik let dříve a zároveň poskytovala mnohem dynamičtější vydávání nových verzí s nejnovějšími opravami. Microsoft měl zároveň stále problém s opravou svérazné implementace standardů, což vedlo k sepsání mnoha knih ve stylu „jak upravit CSS kód, aby stránka v IE vypadala tak, jak to deklarují standardy W3C“.

Klepněte pro větší obrázek
Internet Explorer 8.0 Beta 1

Dva roky po uvedení IE 7.0 se v srpnu dočkáme druhé betaverze již osmé řady webového prohlížeče od Microsoftu. V podstatě technologický preview může každý testovat už pár měsíců a je vidět, že Microsoft touží vytvořit z jednoduchého webového prohlížeče robustnější a plnohodnotný prohlížeč. Přibyly tedy některé atraktivní funkce jako Activities a WebSlices a nová verze vykreslovacího jádra Trident, která by měla zvládnout Acid2 test na podporu webových standardů včetně CSS 2.1. Vzhledem k tomu, že se nové jádro podstatně liší od starší verze, nechybí ani možnost přepnout na „IE7 like“ vykreslování, v takovém případě se bude osmička tvářit jako dva roky stará sedmička.

Tip: Podrobnou recenzi Internet Exploreru 8.0 Beta 1 najdete zde.

Soudní spory v USA: Lid vs. Microsoft a zaujatý soudce Jacson

Microsoft je v USA už od počátku devadesátých let obviňován z monopolního chování. Na jaře 1998 se pak naplno rozběhl soudní spor o Internet Explorer. Ministerstvu spravedlnosti a dvacítce států se nelíbilo, že je prohlížeč dodáván společně s operačním systémem. A k této kritice ostatně měli všichni zúčastnění opravdu právo, již v roce 1994 se totiž Microsoft zavázal, že nebude po výrobcích počítačů, kteří si kupovali OEM licence, vyžadovat, aby současně kupovali licence k dalším produktům. Počítače s OEM Windows však byly dodávány včetně předinstalovaného Internet Exploreru, který konkurence považovala za samostatný produkt.

Kauza se táhla dlouhé roky, soudce Jacson vinil Microsoft, že svou politikou „IE do všech Windows“ prakticky zničil skvělou tržní pozici Netscapu a doporučoval rozdělit Microsoft na dvě společnosti. Zatímco jedna by vyvíjela operační systém, druhá by produkovala samostatný prohlížeč. Microsoft se odvolal, Jacson byl obviňován ze zaujatosti a vše nakonec vyvrcholilo mimosoudní dohodou.

Microsoft se zavázal po následující několikaleté období zveřejňovat zdrojové kódy svého aplikačního rozhraní, tříčlenná komise pak měla mít kompletní dohled nad korporátním know-how. Na tuto podmínku po letech jednání přistoupila většina států včetně ministerstva spravedlnosti.

Soudní pře je dodnes předmětem horkokrevných debat. Zatímco jedna strana zaníceně kritizuje Microsoft z monopolního chování, naposledy třeba nejvyšší představitelé Opera Software, druzí se domnívají, že celý případ je především nebezpečným precedentem pro vměšování se státu do soukromého podnikání. S tímto názorem ostatně přišel i laureát Nobelovy ceny za ekonomii, Milton Friedman.

Pokud totiž budeme považovat webový prohlížeč za cosi, co již není a nemůže být součástí operačního systému, můžeme se ptát, proč jeho součástí naopak bez nejmenšího problému může být klasické Malování, souborový správce a jiné programy, které dnes zcela přirozeně považujeme za integrální součást operačního systému.

Zcela analogicky bychom se na to samé mohli ptát autorů Mac OS X ale i populárních linuxových distribucí, z nichž některé při instalaci nenabízí výběr balíčků, které chceme nainstalovat, ale naopak nainstalují autory vybraný set aplikací. Pokud tedy ve Windows najdete Internet Explorer, Ubuntu nabídne zase Mozilla Firefox.

Internet Explorer s Tridentem je více než prohlížeč, je to platforma

S americkou kauzou souvisí ještě jedna skutečnost. Microsoft od počátku tvrdil, že Windows nemůže bez Internet Exploreru existovat, není to totiž už ani zdaleka pouze prohlížeč, tedy samostatný program, ale platforma, kterou využívá mnoho dalších aplikací. Australský inženýr Shane Brooks sice tehdy dokázal, že Windows 98 si bez IE poradí, Microsoft ale reagoval tvrzením, že v systému zůstává mnoho dílčích sdílených knihoven, bez kterých Windows nebude korektně pracovat.

I ten největší odpůrce Internet Exploreru se bez něj paradoxně neobjede – tedy pokud používá Windows. Vykreslovací jádro Trident dnes totiž k zobrazení HTML kódu používá prakticky každý druhý program od Windows Media Playeru po antivirový program nebo komunikátor Miranda (doplněk IEView).

Internet Explorer je dnes jednoduše všudypřítomný a díky hluboké integraci s operačním systémem Windows jen tak nezmizí – vlastně je to naprosto nemožné. Ačkoliv je dnes považován za obecně zastaralý prohlížeč a Microsoft je kritizován za laxnost při jeho dalším vývoji (vzhledem k nesmyslným soudním sporům se není čemu divit), stále platí skutečnost, že se jedná o nejpoužívanější webový prohlížeč na světě, který si i po letech klesajícího tržního podílu vede velmi dobře, vlastně nejlépe ze všech.

Konec konců, pokud přijmeme fakt, že dobrý software je takový software, který se používá, museli bychom přes veškerou nevoli konstatovat, že je Internet Explorer díky dvoutřetinovému tržnímu podílu špičkou ve svém oboru.

 

Klepněte pro větší obrázek

 

Témata článku: Software, Microsoft, Windows, Internet, Internet Explorer, Explorer, Mosaic, Trident, Macintosh, Gecko, Brooks, Avant

236 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Milan Tomeš 9. 6. 2008 6:52:59
    +1
  • Milan Tomeš 9. 6. 2008 6:51:57
    +9999999999999999999999999999999999999999999999999999999999 :-D:-D:-D:-D...
  • Milan Tomeš 9. 6. 2008 6:49:01
    No o tom, kdo tady lže, jsme se již mohli jasně přesvědčit......
Určitě si přečtěte

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

** Dobrý monitor s kvalitním panelem lze pořídit pod tři tisíce korun ** Pod deset tisíc si můžete koupit pracovní 27" monitor nebo nejlevnější použitelné 4K ** Vybrali jsme také ideální model pro vícemonitorovou konfiguraci

27.  11.  2016 | Stanislav Janů | 13

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 76