Před dvaceti lety došlo k propojení české univerzitní sítě s rakouským Lincem a tehdejší československá federace se stala součástí mladičkého akademického internetu.
Historie amerického internetu sice sahá do 60. let minulého století, do tehdejšího Československa však celosvětová síť zamířila až v roce 1992. Dnes je to přesně dvacet let. Ve čtvrtek 13. února 1992 došlo k propojení české elektronické sítě s rakouskou sítí v Linci. Slavnostní akt se uskutečnil v posluchárně číslo 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze–Dejvicích.
První experimentální zahraniční přenosy dosahovaly rychlostí závratných 9,6 kb/s a jednalo se v podstatě o běžný zahraniční telefonát. Díky podpoře americké nadace George Mellon Foundation však mohli čeští internetoví průkopníci zakoupit lepší hardwarovou výbavu a modemy a rychlost na pevné lince se navýšila na tehdy slušných 19,2 kb/s. Univerzita v Linci byla připojená do evropské akademické sítě EARN a tehdejší Československo se tak stalo součástí mladičkého internetu.
Na počátku 90. let internet ještě nebyl komerční a liberalizovaný a měl v podstatě jen jednu páteřní síť, kterou obhospodařovali Američané z NSF. Ti také rozhodovali, která regionální subsíť může vstoupit do systému, přičemž se mohlo jednat pouze o akademickou instituci. Jednatelem a koordinátorem na české straně se stalo Oblastní výpočetní centrum vysokých škol, kterému šéfoval Jan Gruntorád, a které se v roce 1996 přetavilo v CESNET. Sdružení vysokých škol a Akademie věd ČR od té doby koordinuje šíření internetu na akademických pracovištích. Pokud se připojujete k internetu třeba na kolejích, surfujete povětšinou na infrastruktuře CESNETu.
Na počátku devadesátých let používalo internet podle odhadů mezi třemi až sedmi miliony surfařů. Dnes je toto číslo mnohonásobně větší, k internetu mají totiž přístup dvě miliardy obyvatel planety.
V průběhu devadesátých let se internet komercializoval a otevřel široké veřejnosti. Internetové vytáčené připojení začali nabízet telekomunikační operátoři – tehdy hlavně Telecom a svého času legendární Volný.
Živě z Invexu v roce 1996. Zdroj: Muzeum Internetu
Zbytek už znáte. V roce 1995 začal pomalu vznikat Seznam, na podzim 1996 přibylo Živě jako tehdejší zpravodajská elektronická příloha Computeru z Invexu a na přelomu tisíciletí se začalo šířit instantní broadbandové připojení i do domácností. Drahý vytáčený internet z velké části vymizel a průměrná rychlosti se dnes v České republice pohybuje někde okolo 7–10 Mb/s. Záleží pouze na tom, jaký průzkum si vyberete.
Během dvaceti let vytvořil internet miliony nových pracovních míst, dramaticky pozměnil rychlost šíření informací, přinesl službu WWW a sociální sítě a promítl se do všech aspektů lidského života. Z doplňkové akademické služby se stala technologie, kterou dnes mnozí považují za přirozené lidské právo a stejnou samozřejmost jako elektřina.
Česká národní doména
Kdyby nedošlo k rozpadu republiky, dodnes bychom pravděpodobně používali TLD doménu CS. Živě.cz by tedy bylo dostupné na adrese www.zive.cs a stejně tak další weby. CS byla zkratkou pro Československo, to však k 1.1 1993 zaniklo a Česká republika tak získala novou doménu CZ, kterou používáme dodnes.
V roce 1997 došlo k uvolnění pravidel, internetovou doménu si mohli pořídit i fyzické osoby a v roce 1999 převzalo správu národní domény CZ.NIC – sdružení českých registrátorů a dalších internetových společností. Dnes CZ.NIC eviduje okolo 900 tisíc webových domén s koncovkou CZ.
V prvních letech nebyla česká doména pro každého – ještě v roce 2004 se její velkoobchodní cena pohybovala okolo 600 korun ročně.
