Český internet slaví 25 let. Jak se to vlastně celé přihodilo?

  • Vše oficiálně vypuklo 13.2. 1992
  • Zpočátku byl internet jen pro akademiky
  • K rozpuku došlo v druhé polovině 90. let

Nakupte balónky, šampus a připravte chlebíčky, zítra totiž slavíme. Co se děje? Ale, jen taková drobnost: Český internet má za sebou čtvrtstoletí. Matadoři první tuzemské internetové generace začínají povážlivě šedivět, z uhrovitých geeků se stali svědomití otcové a nejeden kudrnatý programátor, který tehdy trávil volný čas na BBS a Gopheru, dnes vlastní firmu s miliardovými obraty. Třeba Ivo Lukačovič.

Pojďme si tedy připomenout, jak to tehdy všechno začínalo, jak to bylo z dnešního úhlu pohledu jen těžko představitelné a kde stojí počátky toho, díky čemuž dnes teenageři nehltají Davida Hasselhoffa, Brendu a Kelly, ale youtubery.

Prvním československým youtuberem byl v roce 1982 František Fuxoft Fuka:

13. února 1992

Zatímco historie globálního internetu a jeho předchůdce ARPANET sahá hluboko do 60. let minulého století, ta československá se začala psát ve čtvrtek 13. února 1992. Slavnostní akt, kterého se v posluchárně č. 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT účastnili i zástupci americké NSF, fakticky propojil českou akademickou síť s internetem skrze uzel v rakouském Linci.

Počátky československých a českých sítí pečlivě zmapoval internetový historiograf Jiří Peterka na webu muzeuminternetu.cz.

První experimentální zahraniční přenosy dosahovaly rychlostí závratných 9,6 kb/s a jednalo se v podstatě o běžný zahraniční telefonát. Díky podpoře americké nadace George Mellon Foundation však mohli čeští internetoví průkopníci zakoupit lepší hardwarovou výbavu a modemy a rychlost na pevné lince se navýšila na tehdy slušných 19,2 kb/s. Univerzita v Linci byla připojená do evropské akademické sítě EARN a tehdejší Československo se tak stalo součástí mladičkého internetu.

Éra NSF

Americký internet se rodil jako akademický projekt sponzorovaný vědeckou nadací NSF, která do něj nechtěla vpustit komerční subjekty. Akademikům se není čemu divit, páteřní linky té doby totiž byly pomalé a vědci se reálně obávali, že by komerční provoz síť příliš zahltil.

Ke komercializaci tedy docházelo postupně a prakticky salámovou metodou zhruba do konce 80. let, kdy se za oceánem začali objevovat první neakademičtí poskytovatelé internetu, kteří využívali vágní definice komerčního provozu. V roce 1992 jim pak pomohl i Kongres, který přijal legislativu, jenž umožnila do sítě připojit i určité komunity, které se vysloveně nevěnovaly výzkumu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Růst ARPANETu, předchůdce současného internetu, a páteřní síť NSFNET, kterou financovala americká NSF a měla tak až do poloviny 90. let rozhodující slovo, protože k americké síti se chtěli připojit i ostatní země

Výsadní postavení NSF jakožto kormidelníka internetu nebylo bezdůvodné. Počítačové sítě na přelomu 80. a 90. let samozřejmě bujely po celém světě, americká síť (NSFNET) ale byla zdaleka nejrozsáhlejší, a tak se všichni chtěli připojit k jejím páteřním linkám. NSF tedy měla nesporné právo na dohled a přísné podmínky, k čemu všemu se takový propojený internet bude používat, což platilo i o mladičkém československém internetu, který tu byl pro akademiky a nikoliv pro digitální plebs.

Právě to je důvod, proč svou první páteřní síť v Česku nebudoval zástup komerčních operátorů, ale Oblastní výpočetní centrum vysokých škol, kterému šéfoval Jan Gruntorád, a které se v roce 1996 přetavilo v CESNET. Sdružení vysokých škol a Akademie věd ČR od té doby koordinuje šíření internetu na akademických pracovištích. Pokud se připojujete k internetu třeba na kolejích, surfujete povětšinou právě na špičkové infrastruktuře CESNETu.

Monopol, který to vše zbrzdil

Jak už jsem napsal výše, ačkoliv byl internet zpočátku ryze akademický, zejména v zámoří se přesto již na sklonku 80. let objevovali první komerční operátoři. Česko však mělo jedno specifikum, které odložilo postupnou komercializaci internetu o několik zbytečných let – licenční monopol. Ten až do roku 1995 držel Eurotel Praha, s.r.o. (společný podnik Správy pošt a telekomunikací, US West a Bell Atlantic) a exkluzivitu na provoz datových komunikačních sítí měl jednoduše proto, že se tehdejší úřední aparát domníval, že s touto ochranou do Česka spíše dorazí potřebné investice na stavbu nových sítí

Eurotel sice datovou infrastrukturu skutečně budoval, ale samotné připojení k internetu nenabízel. Byl to začarovaný kruh. V roce 1995 nicméně firma prodala svoji datovou divizi NexTel, která měla vše na starost, SPT Telecomu (později Českému Telecomu), čímž přestala platit původní exkluzivní licence a trh se konečně otevřel všem.

Rok 1995 je přelomový i v globálním kontextu. Internet se totiž postupným připojováním dalších a dalších sítí decentralizoval, liberalizoval a konečně i komercializoval a NSF ve vedení nahradily především organizace ICANN a IANA, které dohlížejí na systém přidělování IP adres a doménových jmen nejvyššího řádu, kam patří i česká CZ.

World Wide Web

Zhruba tou dobou se také definitivně prosadila internetová technologie World Wide Web jistého britského výzkumníka z CERNu Tima Bernerse-Leeho a miliony, desítky milionů a pak i stovky milionů a miliardy surfařů po celém světě objevily kouzlo takzvaných webových stránek napsaných v jazyce HTML, které dokázaly podobně jako noviny nebo časopis zobrazit na monitoru formátovaný text a grafiku staženou ze serveru na druhé straně planety.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
BBS, Gopher a konečně WWW a webový prohlížeč. Za masivním rozvojem komerčního webu stojí i Windows 95, které již obsahovaly webový prohlížeč a internet tak přiblížily běžným smrtelníkům.

Právě onen přelom mezi černobílou a barevnou érou, ke které v českých podmínkách došlo v druhé polovině 90. let, byl možná ze všeho nejzajímavější. Zatímco v jednu chvíli jste v textovém režimu DOSu, Windows nebo na unixových systémech koukali, co si stáhnete z FTP serverů, co se zrovna děje v diskuzích na BBSkách a co píšou akademici na Gopheru, rázem tu byl World Wide Web a jeden jediný program – webový prohlížeč, který se pro příštích dvacet let stal univerzálním oknem do internetu a v podstatě nahradil a zabil desítky starších technologií. Jednou z mála prehistorických technologií, která dnes svým internetovým objemem stále konkuruje protokolu HTTP, je snad pouze e-mail.

www.zive.cs

S liberalizací internetu se naplno rozjel i hon na domény. Kdyby se Československo na sklonku roku 1992 nerozpadlo, dnes budeme mít adresu www.zive.cs. Nakonec to ale dopadlo trošku jinak, a tak dnes správce české domény eviduje bezmála 1,3 milionů zaregistrovaných domén CZ.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Vývoj ročního pronájmu domény CZ a její raketový růst

Přitom ani ty si v počátku nemohl pořídit jen tak kdekdo. K plné liberalizaci došlo až v roce 1997, kdy zdejší internetoví hráči z řad operátorů založili sdružení CZ.NIC a otevřeli trh s doménami naprosto každému. Cena sice byla zpočátku závratná, brzy však roční pronájem klesl na částku okolo stokoruny, a tak jsou dnes všechny atraktivní kombinace již dávno rozebrané.

Zbytek už znáte. V roce 1995 začal pomalu vznikat Seznam, na podzim 1996 přibylo Živě jako tehdejší zpravodajská elektronická příloha Computeru z Invexu a na přelomu tisíciletí se začalo šířit instantní broadbandové připojení i do domácností. Drahý vytáčený internet prakticky vymizel a tuzemští operátoři dnes v mnoha lokalitách běžným smrtelníkům nabízejí i gigabitové připojení – 100 000× rychlejší než na onom počátku českého internetu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Dvacet let Živě.cz a jeho podoba od roku 1997 po současnost

Během dvaceti let vytvořil internet miliony nových pracovních míst, dramaticky pozměnil rychlost šíření informací, přinesl službu WWW a sociální sítě a promítl se prakticky do všech aspektů lidského života. Z doplňkové akademické služby se stala technologie, kterou dnes mnozí považují za přirozené lidské právo a stejnou samozřejmost jako elektřina.

Klepněte pro větší obrázek
Internetová penetrace napříč světem v roce 2012 (Zdroj: Wikipedia, Jeff Ogden, CC-BY-SA)

Témata článku: Tim Berners-Lee, Web, Historie, Internet, IT Osobnosti, Arpanet, CERN, Alias, Matador, Kelly

20 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Michal Litecký 13. 2. 2017 16:19:53
    Situace se současným internetem je mnohem lepší.
  • moralni rozmer 13. 2. 2017 15:32:37
    čekal jsem že někdo vyrobí nějaký součásti v kůlně místo toho aby to za...
  • Jarda.abc 13. 2. 2017 13:25:59
    Já jsem byl hlavně zvědavý, zda internet bude mít takovou kapacitu, aby...
Určitě si přečtěte

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

** Gary Kildall pochopil, že levné výpočetní čipy mohou posloužit jako univerzální počítače pro všechny ** Připravil pro ně proto první operační systém ** Později mu systém vyfoukl Microsoft a nazval ho MS DOS

Včera | Pavel Tronner | 38

Původní Starcraft: Brood War je nyní zdarma. Konec práce! Jde se pařit

Původní Starcraft: Brood War je nyní zdarma. Konec práce! Jde se pařit

** Legendární hra Starcraft je nyní k dispozici zdarma ** Chystá se i nová remasterovaná verze s hezčí grafikou

19.  4.  2017 | Jakub Čížek | 25

Brno otevřelo největší českou dílnu pro bastlíře. Kladívka, vrtačky, 3D tiskárny, laserové řezačky. Je tu vše

Brno otevřelo největší českou dílnu pro bastlíře. Kladívka, vrtačky, 3D tiskárny, laserové řezačky. Je tu vše

** Máte nápad, ale chybí vám stroje a pořádná dílna? ** Chcete postavit ptačí budku, nebo krabičku pro Arduino? ** Brno otevřelo svůj FabLab – laboratoř pro bastlíře

19.  4.  2017 | Jakub Čížek | 31


Aktuální číslo časopisu Computer

První test AMD Ryzen

Velké testy: 22 powerbank a 8 bezdrátových setů

Radíme s koupí Wi-Fi routeru

Co dokáží inteligentní domy?