Ano, šlo to do kytek v podstatě s nástupem Windows. Předtím jsme byli dovolím si říct špička v programování, je až s podivem, kolik "starého SW" vzniklo u nás, případně u lidí s českými kořeny.
To tvoje neřešení trivialit to v podstatě zabilo. Prostě někdo udělá kompiler a ten používají všichni. Na školách se učí unifikované algoritmy a vymyslet něco nového, převratného a revolučního sice jde, ale už to není tak snadné, určitě ne z pozice jednotlivce (největší šance je asi v kryptografii, ale to je spíše matematika, než programování). Výsledkem je třeba taková Java. Je to děravej šmejd, ale jede to "všude", takže je prostě lepší přihodit pár CPU a nějaký ty GB RAMky, než řešit optimalizace na úrovni strojového kódu (což by měla být u vyšších programovacích/skriptovacích jazyků práce kompileru/interpreteru, ale tam se na to taky kašle, protože vypadá líp v changelogu, že přibylo X nových nepotřebných funkcí a fičur, než kdyby tam vypisovali optimalizace typu "ve funkci SlowSort() se podařilo na některých CPU ušetřit 12 taktů").
Dříve bylo programování velmi úzce svázáno s HW, dnes "programátoři" většinou ani neví, co přesně jejich program na daném CPU dělá a proč.
Smutný na tom je, že i na různý bastlířský procesory (např ATMEGA) už se používají různý C like kompilery a po fórech se potom brečí, že je potřeba vyhazovat z programu funkce, protože se nevejde do paměti. Přesně na to je dodnes zlatej assembler, ale mládež má buď žádnou, nebo velmi mlhavou představu o tom, co to vlastně je. A když jim to ukážeš, raději si místo ATMEGy (Arduina) pořídí nějaký přestřelený ovoce (maliny, banány apod), i když by některý bastlárny šly řešit klidně pěti tranzistorama.
