Šedesát pět miliard korun teče ročně u nás do IT, a vloni se v České republice prodalo 400 tisíc počítačů. Stále stoupáme rychle nahoru; Češi mají počítače rádi a Moraváci jakbysmet.
Výroční zpráva společnosti IDC, která má mimochodem v Praze centrálu i pro další země středo-východní Evropy, dává naší zemi dobré „vysvědčení“ co se týká investic do informačních a komunikačních technologií. Spojujeme totiž dnes to dobré z obou světů: vyspělost a vysoké investice na hlavu, kterými se blížíme vyspělým západním zemím, a setrvalý růst, který odpovídá spíše nenasyceným trhům východním. Česko si ze zemí, se kterými je logicky srovnáváno (Polsko, Maďarsko, Slovensko) vede stále nejlépe.
Podle IDC činil loňský trh v IT u nás 2,17 miliardy dolarů, v přepočtu asi 65 miliard korun. (Pro srovnání – státní rozpočet se pohybuje okolo 700 miliard korun, IT tedy tvoří jeho desetinu, a tržby největšího domácího podniku, Škody Auto, dosahují ročně cca 140 miliard). Z této částky ale na nejviditelnější část sektoru, osobní počítače, jde méně než pětina (450 mil. dolarů, 14 mld korun); to znamená, že zdaleka největší část investic jde do informačních systémů, software a služeb. To je poměr typický pro vyspělé země; naopak země teprve „dospívající“ investují nejdříve do hrubého železa, které teprve potom doplňují službami a systémy. Přesto trh s osobními počítači je stále sledován nejbedlivěji – jde o jednoznačné produkty, které jsou i celosvětově určitým etalonem vývoje a růstu oblasti informačních technologií.
Počítačů tříd PC, včetně serverů a notebooků se u nás loni prodalo 395 tisíc; průměrná cena na počítač vychází docela vysokých 34 177 Kč. To je ovšem ovlivněno cenou serverů a také notebooků. Oproti roku 2001 se u nás prodalo o 12,4 % počítačů více celkem, z toho desktopy rostly o 10 %, notebooky o dvacet a servery o 28 %. To je jeden z největších růstů v tomto roce na světě, ale je nutné přiznat, že se na něm silně podílela jednorázová a neopakovatelná akce – Internet do škol.
Jak si stojí Česká republika v již zmíněném mezinárodním srovnání? V rychlosti růstu jsme lepší než Maďaři nebo Poláci, ale porážejí nás Ukrajinci a Rumuni. Tato na první pohled divná věta má opodstatnění: visegrádská čtyřka je citelně dále než ostatní země regionu (s výjimkou Slovinska, ale to je země se zcela jiným hospodářstvím už před rokem 1990), takže na Ukrajině, v Rumunsku, Bulharsku a Rusku teprve dnes probíhá éra „nasycování“ počítači, kterou jsme my prožili už možná někdy před deseti roky. Ukrajinský meziroční růst o 35 % je sice impozantní, ale je to růst z maličkých čísel. Srovnání ale platí i „o dům dál“ – budeme-li srovnávat visegrádskou čtyřku se západními zeměmi, můžeme se bít v prsa, že jsme oproti kterékoli země ze západní Evropy rostli v počtu počítačů rychleji, ale na druhé straně se u nás stále prodává méně PC na hlavu než v kterékoli z těchto zemí. Stručně: doháníme, ale stále máme co dohánět.
Specifikem České republiky, které ale rovněž potvrzuje její postavení „jednou nohou v Západní, druhou ve Východní Evropě“, jsou notebooky. Loni se jich u nás prodalo asi 74 000 kusů (v roce 1999 cca 30 000 kusů), a podíl notebooků na celkovém počtu prodaných počítačů nás řadí jednoznačně mezi země západní Evropy. Notebooky jsou v průměru stále citelně dražší než stolní počítače a stejně tak jsou vnímány jako určitý luxus; naši lidé tímto jen potvrzují zálibu v počítačích, jako určitý životní či podnikatelský postoj. To podtrhují i kapesní počítače, tedy další „libůstka“ spíše nežli osobní či podnikatelská potřeba. I zde jsme lídrem v regionu, kapesních počítačů se u nás loni prodalo slušných 18 000 kusů.
Co prognózují analytici z IDC pro letošní rok? Zpomalení, ochlazení, nicméně růst. Důvody jsou dva: letos se nebude opakovat akce Internet do škol, která v loňském roce vychýlila ručičku růstu nahoru o nezaslouženou míru, a vedle toho i do Česka přichází ochlazení a zpomalení ekonomického růstu. Jak velké toto zpomalení růstu bude, si zatím ani u IDC netroufají předpovědět, a není příliš divu, protože vůbec prognóza celé domácí ekonomiky je pro letošní rok stále zahalena mlhou – faktorů nejistoty, které ji ovlivňují, je na domácí, evropské i světové scéně příliš mnoho. Do toho vstupují nejisté faktory i na IT scéně (jaké budou nové procesory a jak se chytnou? Jaký úspěch zaznamená nová verze Office od Microsoftu, uváděná v druhé polovině letoška? Atd.); v tomto prostředí se skutečně příliš předvídat nedá. Nicméně ani velmi pesimistický scénář, ve kterém se pokazí snad všechno, co se pokazit dá, by nám neměla vzít roli premianta visegrádské čtyřky; za zmínku ovšem stojí Slováci, kteří vydatně útočí ze zadních pozic, reformují ekonomiku dosud nevídaným tempem a loni nás poprvé předběhli v růstu prodaných osobních počítačů – o 20 % oproti našim dvanácti.
