reklama

České telekomunikace s evropskou dimenzi

Je náš trh s broadbandem již natolik rozvinutý a konkurenční, že na něm nikdo nemá dominantní postavení? Chystá se ČTÚ k takovémuto závěru? Jak hodnotí celý náš trh elektronických komunikací poslanci, MI ČR, alternativci, Český Telecom i ČTÚ? Co ukázal seminář, pořádaný Asociací pro spravedlivou konkurenci?
Kapitoly článku

Telekomunikace, dnes vlastně už elektronické komunikace, jsou oborem velmi dynamickým, který již delší dobu prochází významnými změnami. Jistě není třeba připomínat například vstup španělské Telefóniky do Českého Telecomu, a britského Vodafone do Českého Mobilu (resp. Oskara). Nebo významnou konsolidaci našich alternativních operátorů, v podobě akvizic Aliatelu, Contactelu, Nextry a Telenor Networks a jejich probíhající začlenění do GTS Novery. Či spuštění sítí UMTS, nástup ADSL, rozvoj bezdrátových sítí a broadbandu obecně.

Snad největší "potenciál ke změnám" však je v legislativě. Prostor pro změny zde otevřel hlavně nový zákon (zákon č. 127/2005 Sb. "o elektronických komunikacích"), který dosti zásadním způsobem změnil naší tuzemskou scénu. Začal ji totiž přizpůsobovat evropským pravidlům, když do naší legislativy převzal nový evropský regulační rámec.

Jenže celý proces změn s účinností nového zákona (k 1.5.2005) nevyvrcholil, ale spíše teprve začal. Konkrétní změny se totiž dostavují postupně. Například v nedávných dnech jsme byli svědky startu přenositelnosti v mobilních sítích, která je jedním z opatření zavedených novým zákonem. Jiným příkladem mohou být veřejné telefonní seznamy, které podle nového zákona mohou a mají obsahovat také mobilní čísla. Jejich internetová verze už mobilní čísla skutečně obsahuje, ale je jich opravdu jako šafránu.

Ovšem ty největší změny, přicházející v důsledku nového zákona, nás teprve ještě čekají. Nastoupí poté, co regulátor (Český telekomunikační úřad) zanalyzuje stav konkurence a rozvinutosti v jednotlivých dílčích oblastech (na tzv. relevantních trzích), a na základě těchto analýz pak rozhodne, zda je příslušnou oblast (relevantní trh) třeba regulovat či nikoli, způsobem ex.ante, neboli "dopředu". A pokud ano, tak jak konkrétně.

Nový zákon ponechává regulátorovi na dokončení analýz určitý čas, konkrétně do konce ledna tohoto roku. A to už je doslova za pár dnů. Takže jak to s dokončením analýz skutečně vypadá? Stihneme to, nebo dopadneme jako ve většině ostatních zemí, kde se analýzy v termínu velmi často nestihly?

Na tuto otázku, i řadu dalších, se snažil odpovědět reprezentativní seminář s názvem "České telekomunikace s evropskou dimenzí", který v pátek minulý týden uspořádala Asociace pro spravedlivou konkurenci (ASK), ve spolupráci s Obchodní komorou USA v Praze a Obchodní komorou severských zemí.

Co řekl exministr?

Celý seminář zahájil bývalý ministr dopravy a spojů Jaromír Schling (člen ČSSD). Působilo to poněkud zvláštně, alespoň na mne, ale důvodem bylo spíše něco jiného než jeho dřívější šéfování resortu dopravy (a jakéhosi přídavku v podobě telekomunikací). Seminář se totiž konal v reprezentativních prostorách Poslanecké sněmovny, a záštitu nad ním převzal předseda Hospodářského výboru Josef Hojdar. Ten ale nemohl být přítomen, a tak jej zastoupil jiný poslanec - právě exministr Schling.

Ve své zdravici bývalý ministr Schling řekl, že se stavem našich telekomunikací můžeme být všichni spokojeni, a že se nemáme za co stydět, alespoň ve srovnání s naším nejbližším okolím. Bylo to dosti optimistické, a další průběh semináře už takovýmto optimismem nepřekypoval. Třeba hodnocení ze strany alternativních operátorů vyznívala dost negativně, až tragicky. Ale k tomu se dostaneme postupně.

Exministr Schling připomněl také to, že poslanci nedávno řešili jakési "přerozdělení kompetencí" mezi odvětvovým regulátorem (ČTÚ) a soutěžním regulátorem (ÚOHS). Ministr Schling konstatoval, že "rozhodli pro ČTÚ" a zachovali mu ty kompetence, které mu dal nový zákon o elektronických komunikacích.

Současná ministryně informatiky Bérová, pod kterou nyní telekomunikace (resp. elektronické komunikace) spadají, následně připomněla jak to vlastně bylo: že Hospodářský výbor chtěl některé kompetence v oblasti regulace ČTÚ odebrat (podrobněji). Naštěstí Sněmovna jako taková se nakonec přiklonila k protinávrhu Senátu, a svůj Hospodářský výbor tak fakticky přehlasovala. Takže vše zůstalo tak, jak to zavedl nový zákon.

Na adresu spolupráce mezi ČTÚ a ÚOHS později padlo i několik dalších výroků. Vesměs ale vyznívaly tak, že s příchodem nového vedení do čela ÚOHS se vzájemné vztahy těchto dvou regulátorů zlepšily, stejně jako jejich spolupráce. Za Radu ČTÚ zaznělo dokonce, že všechny dřívější rozpory mezi oběma regulátory jsou dnes již minulostí.

Za připomenutí určitě stojí, že ne vždy tito dva regulátoři, alespoň z vnějšího pohledu, jednali vzájemně konsistentně. Třeba před jistým časem ÚOHS udělil mobilním operátorům mastné pokuty za to, co jim ČTÚ nařídil (jednalo se o propojení s Oskarem, podrobněji). Dnes musí ČTÚ a ÚOHS spolupracovat například na již zmiňovaných analýzách relevantních trhů (které připravuje ČTÚ a konzultuje s ÚOHS).

Co řekla ministryně?

Současná ministryně informatiky Dana Bérová začala své vystoupení konstatováním, že telekomunikační trh je v ČR již plně liberalizován, že celý proces liberalizace byl dokončen právě novým zákonem o el. komunikacích (č. 127(2005 Sb.), a že nyní je hlavním úkolem podpora konkurence, naplnění evropského regulačního rámce a dodržování pravidel hospodářské soutěže. Připomněla také, že v návaznosti na nový zákon vláda vydala 12 vyhlášek a 2 nařízení, zatímco regulátor (ČTÚ) dokončil 14 opatření obecné povahy (OOP) a vydal 23 tzv. všeobecných oprávnění (VO). Mezi nimi je například i všeobecné oprávnění, které nově otevřelo pásmo 5,4 GHz pro bezlicenční využití.

Ministryně Bérová zhodnotila pozitivní dopady celého vývoje, které vidí zejména v:

  • podpoře konkurence,
  • usnadnění vstupu na trh
  • zvýšení kvality poskytovaných služeb
  • poklesu cen

Své hodnocení pozitivního vývoje pak podložila i jedním zajímavým argumentem: už prý nedostává dřívější emaily od uživatelů, dotazující se "kdy už bude konečně dostupné to či ono …".

Určité obavy naopak vyjádřila ministryně Bérová ohledně včasného dokončení analýz relevantních trhů. Později, od zástupce Rady ČTÚ, zaznělo celkem jednoznačné konstatování, že v termínu (do konce ledna) se stihne dokončit asi jen jedna z 18 analýz, zatímco dvě další budou blízko dokončení (a šest dalších bude teprve zveřejněno k diskusi, nebo existovat jen pracovní verzi). Všechny je sice připravuje ČTÚ a ministerstvo se na nich přímo nepodílí, ale ministryně oprávněně konstatovala že "z toho asi budeme mít nějaké problémy všichni".

S přebíráním a naplňováním evropské legislativy přitom Česká republika měla určité problémy již dříve. Alespoň podle toho, že EU nám poslal již čtyři "vážná varování" (ve formě zahájení tzv. infirngement procedures, alias "řízení o porušení Smlouvy"):

  • jedno se týkalo opožděného zavedení mobilní přenositelnosti. Zde jsme tedy požadavky EU již naplnili (k 15. lednu 2005), alespoň pokud jde o samotné zavedení institutu přenositelnosti. Hodnocena však bude zřejmě i praktická využitelnost této možnosti, a zde si na hodnocení musíme teprve počkat.
  • Druhé varování se týkalo vydávání úplných telefonních seznamů a informačních služeb o telefonních číslech, ve smyslu: zahrnujících i mobilní účastníky. Také zde se již podařilo požadavky EU naplnit, byť zatím jen v elektronické (internetové) verzi telefonních seznamů. Ovšem míra zastoupení mobilních účastníků je spíše symbolická než fakticky významná.
  • Třetí varování se týkalo (a vlastně stále týká) zpoždění při přípravě analýz relevantních trhů. Zde se skutečně rýsuje poměrně velký rest, viz výše.
  • Čtvrté varování se týká se vyjadřování nesouhlasu, resp. udělování souhlasu pro potřeby přímého marketingu.

Ministryně Bérová se dotkla také problematiky digitálního vysílání, kde aktivity zákonodárců a resortu probíhají paralelně. Připomněla, že je to skoro přesně rok, co se Sněmovna nedokázala dohodnout na úpravě celé problematiky digitálního vysílání, kterou se poslanci rozhodli vyjmout ze zákona o el. komunikacích (kde byla původně obsažena), a přijmout ji ve formě novely tzv. vysílacího zákona (zákona č. 231/2001 Sb., o rozhlasovém a televizním vysílání). Souběžně s tím ministerstvo připravuje novou verzi Koncepce digitálního rozhlasového a televizního vysílání, kterou chce předložit do vlády.

Otázkou ovšem je, co by mělo předcházet čemu a co naopak vycházet z toho druhého. Měla by novela zákona vycházet z koncepce, nebo naopak koncepce z novely? Názory na to se různí.

Ministryně Bérová se před časem nechala slyšet, že její resort už má koncepci téměř hotovou, a že v ní zbývá upřesnit jen některé drobnosti. V pátek, na zde popisovaném semináři, pak ministryně Bérová oznámila, že koncepci předloží vládě v původně uvažovaném termínu (tj. do konce února), bez ohledu na to, v jakém stavu právě bude projednávání novely. Již v příštím týdnu pak chce MI ČR zveřejnit návrh koncepce na svém webu, tak aby se s ní mohla seznámit veřejnost a posílat k ní své připomínky.

Bude tedy pokračovat tradice, zavedená již předchozím ministrem Mlynářem a uplatněná například u návrhů Státní informační a komunikační politiky, či Národní politiky vysokorychlostního přístupu (tzv. broadbandové strategie): zásadnější dokumenty prochází nejprve veřejným připomínkováním, a teprve pak vstupují do meziresortního připomínkového řízení a předkládají se vládě.

Změna regulačního rámce, nebo nejprve jeho naplnění?

Páteční seminář, konaný na půdě Poslanecké sněmovny, měl již ve svém názvu zmínku o "evropskou dimenzi", a měl především zhodnotit to, jak dobře či špatně u nás tento rámec naplňujeme.

Pravdou ale je, že zatímco my (i další členské země) nový rámec stále ještě přejímáme a teprve dokončujeme sekundární legislativu, která ho přesněji vymezuje, na úrovni EU se již připravuje revize tohoto rámce. Do konce ledna se sbírají podněty a návrhy od zainteresovaných subjektů, které by měly být vyhodnoceny do poloviny roku, kdy by měly být formulovány konkrétní návrhy na změny, formou doporučení Komisi. Ta by měla také nejprve vést diskusi, a do konce letošního kalendářního roku pak definitivně rozhodnout.

To ale s naší situací moc neladí, protože u nás ještě moc zkušeností s uplatňováním nového rámce nemáme. A hlavně: významné základní stavební kameny celé soustavy nových "pravidel hry" u nás ještě nemáme - nejprve musí ČTÚ dokončit analýzy relevantních trhů, a podle jejich výsledku pak formulovat případná nápravná opatření, směřující k tomu, aby se jednotlivé dílčí trhy rozvíjely směrem k větší konkurenci a časem již žádnou regulaci nepotřebovaly. Na to upozornila i ministryně Bérová, v souvislosti s přípravou změn v regulačním rámci: že u nás bychom jej měli nejprve naplnit, a teprve pak můžeme analyzovat jeho dopady a uvažovat o eventuelních změnách.

Témata článku: Byznys, Telecom, Ask, Rest, Killer, Resort

6 komentářů

Nejnovější komentáře

  • yorg, yorg 25. 1. 2006 7:23:20
    256/64 stále za 399,- to je přece...
  • Ladislav N. 24. 1. 2006 6:11:30
    ...to je přece něco!
  • Kroťas 23. 1. 2006 20:50:25
    Věříte, že jsou analýzy, rozhodnutí, zásahy a já co ještě ze strany ČTÚ k...
reklama
Určitě si přečtěte

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

5.  12.  2016 | Jakub Čížek | 103

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

** Zmizí klasické vyhledávače ** Budeme programovat buňky ** Kvantové počítače překonají šifry

6.  12.  2016 | Jakub Čížek | 36

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

** Postavte si stolní počítač! Máme pro vás 11 vzorových sestav s rozpisem komponent ** Většina tipů cílí na hráče, věnujeme se ale i základnímu PC a počítačům na střih videa ** Nadělte si nový počítač třeba pod stromeček

5.  12.  2016 | Adam Kahánek | 74

Nejlepší notebooky nad 20 tisíc: poradíme, které teď chcete

Nejlepší notebooky nad 20 tisíc: poradíme, které teď chcete

** V notebooku s cenou nad 20 tisíc nesmí chybět kvalitní displej a rychlé úložiště ** Za dalších deset tisíc můžete dostat navíc styl nebo výkonnější komponenty ** Vybírat můžete z různých velikostí i konstrukcí

8.  12.  2016 | Stanislav Janů | 84


reklama