Čas od času neuškodí, když se od těch obvyklých IT témat podíváme i do méně běžných oblastí jako je například vojenská technika. Vstupem České republiky do NATO se i českým firmám otevřely možnosti spolupracovat na vojenských projektech pro tuto alianci. Nejde však jen o hrubou práci, ale umíme i špičkové technologie. Česká firma ICZ se podílela na zajímavém projektu nového komunikačního řešení.
NATO a tuzemské firmy
Vstupem do Severoatlantické aliance se českým firmám otevřely možnosti spolupracovat na projektech vojenského charakteru právě pro tuto alianci. Jsou to nejen "hrubé" práce, například práce stavební, ale právě i výzkum moderních technologií jako v tomto případě. Je pravda, že spolupráce zatím není vždy snadná a řada projektů je pro české firmy nevhodná ať už kvůli svému zaměření, ale také s ohledem na svou "velikost" a nutnost velkých investic.
Firmy, které se zabývají výzkumem a prodejem vojenské techniky a materiálu sdružuje Asociace obranného průmyslu České republiky. Ta byla založena v roce 1997 a momentálně sdružuje přes sto společností. Je to organizace nezávislá, nevládní a také nezisková a podílí se mimo jiné také na komunikaci s NATO. Snahou je i prohlubovat spolupráci s Průmyslovou poradní skupinou NATO (NIAG), která byla i zadavatelem dále zmiňovaného projektu.
Společnost ICZ a.s. je u nás jednou z nejvýznamnějších IT firem v oblasti služeb a mimo jiné má také prověrku Národního bezpečnostního úřadu na stupeň Vyhrazené, dceřiná společnost pak až úroveň Přísně tajné. Právě tato česká firma se podílela na projektu, o jehož detailech bude za chvíli řeč a je to vůbec první česká firma z oboru IT, která se ke spolupráci s NATO dostala. Na projektu se dále podílejí zahraniční partneři jako je anglická korporace BAE systems, francouzský koncern SAGEM, americká RAS či německá organizace IABG.
Prezident AOP RNDr. Jiří Hynek považuje tuto spolupráci za velký úspěch a výsledky projektu by již brzy mohly být uplatněny v praxi. Je také třeba připomenout, že celý výzkum je nevýdělečná záležitost, podílející se firmy a mezi nimi i česká ICZ investují do výzkumu vlastní prostředky a jak se vyjádřili zástupci společnost, jedná se o určitý vklad do budoucnosti a snahu ukázat, že můžeme nabídnout technicky zdatné odborníky a technologie. Tato "reklama" se pak v budoucnu jistě vrátí.
Komunikace vázne
Přejděme však k tomu, co bude čtenáře technicky orientovaného serveru zajímat nejvíce a to jsou právě detaily samotného projektu. Jedná se o nový koncept komunikačního řešení s prozatímním názvem Global Grid Network, který má umožnit rychlejší a bezpečnější spolupráci mezi různými vojenskými zařízeními. Systém by měl umožnit letadlům zaměřit protivzdušnou obranu a během několika málo sekund tyto údaje předat dalším vojenským zařízením k reakci. To by mělo v konečném důsledku zvýšit bezpečnost leteckých misí.
Nejprve však něco k historii a současnosti komunikační techniky, která se v rámci NATO používá. V dřívějších dobách nebyla online komunikace dostupná (nehovoříme teď o komunikaci hlasové, ale o "datové"). Letadlo, které získalo data o protivzdušné obraně protivníka, muselo nejprve někde přistát, bylo připojeno fyzicky "kabelem" k terminálu a získaná data načtena a zpracována. Je jasné, že reakce na aktuální situaci pak nebyla zrovna z nejrychlejších. I dnes se však ještě tohoto způsobu někdy používá.
V současné době již komunikace online probíhá, nicméně se nejedná o plnohodnotnou komunikaci v pravém slova smyslu, spíše o předávání zpráv mezi "uživateli". Existuje velké množství nesourodých komunikačních systémů, byly vyvinuty nezávisle na sobě a spolupráce je tak někdy obtížná. Je využíváno komunikačního protokolu Link 16, který je již poměrně zastaralý. Právě ten měla za úkol analyzovat česká společnost ICZ a přijít s lepším řešením.
Používaný protokol Link 16 není flexibilní ani škálovatelný. Obsahuje systém předdefinovaných zpráv, je dokonce tak podrobný, že ve své rozsáhlé specifikaci obsahuje i kódy jednotlivých zbraní. Z hlediska předávání zpráv je tak sice efektivní, ale jednoúčelový. Dodatečná data je možné zasílat jen obtížně. Není schopen přenášet data navigačního, hlasového či obrazového charakteru, která jsou právě například při zaměřování cílů klíčová. Před každou misí je nutné předem způsob komunikace nastavit a "dohodnout". Toto vše jsou důvody, které vedou k přesvědčení, že tento systém již v budoucnu neobstojí a je třeba navrhnout nový koncept komunikačního řešení.
Global Grid Network
Nový koncept je postaven na myšlence globálního komunikačního systému, přičemž jako protokol by mělo být využito to, co všichni dobře znáte a právě teď používáte - TCP/IP. Počítá se i s využitím hybridních technologií CDMA/TDMA. Budou lépe využívány komunikační frekvence, zredukuje se počet komunikačních zařízení na palubě letadla a celá síťová architektura je daleko lépe přizpůsobená budoucím hrozbám.
Systém řeší omezení, kterými trpí ten stávající, takže umožňuje komunikaci mezi systémy bez nutnosti předem nastavit požadavky spolupráce. Výměna informací je v řádu sekund a také současně většímu počtu uživatelů. A samozřejmě to platí i opačně, letadlo má přístup k rozsáhlejšímu množství taktických dat. Tato rychlá komunikace je důležitá například při určování polohy nepřátelského radaru. Jedná-li se o radar aktivní, který vysílá a následně přijímá odražený signál, vždy provádí toto "skenování" po velmi krátkou dobu, aby se neprozradil. Letadlo tak má možnost z tohoto jednoho signálu, který dokáže detekovat, určit obvykle jen směr, odkud přichází. Je-li v okolí letadel více, mohou však navzájem spolupracovat (i díky lepšímu komunikačnímu systému) a určit polohu radaru i 10x přesněji.
Další technologické detaily jsou pochopitelně tajné, takže konkrétnější informace o fungování celého systému nejsou k dispozici.
Zpátky ke kořenům
Co říci závěrem? To, že se podílí česká firma na podobném projektu rozhodně znamená úspěch a pokud zapomeneme na to, že se jedná o vojenskou techniku a bráno čistě z technologického hlediska, i samotné řešení je zajímavé. Samotný Internet byl rovněž "vojenským projektem" a tak se dá říct, že využitím TCP/IP jde o jakýsi paradoxní návrat na počátek historie moderní komunikační techniky.
