V drtivé většině podobných článků se motají dohromady forma a obsah. Elektronické knihy jsou pouze forma, jak texty přenášet a manipulovat s nimi. Nikdo neútočí na postavení literatury, jen se logicky mění forma, jak se s ní manipuluje. To je jako s hudbou - začátkem dvacátého století se začala zaznamenávat, časem se stěhovala z válečků až na paměťové karty a na hudbu to vliv nemělo, Bachovu fugu si klidně můžu pustit z MP3, přestože on sám si jí určitě nedovedl představit jinde než v kostele pod varhanami. A nikomu to nepřijde divné, pořád je to ta samá skladba.
Původně byly "texty" ve formě ústního podání, pak se začaly zapisovat, tisknout, dneska se přenáší elektronicky a můžeme je číst z čehokoliv, od papíru po displej telefonu nebo čtečky. Když si přečtu nějaké staré báje nebo jiné starobylé texty, které byly původně určené k přednesu někde u ohně, je to stejný posun jako u té varhanní fugy.
Elektronická forma manipulace s textem je praktická, to je bez debat. Ve čtečce si můžu vzít na dovolenou solidní knihovnu, která by jinak obnášela několik kufrů. Osobně si myslím, že je v tom budoucnost. Pochopitelně papírové knihy tady budou ještě hodně dlouho, možná navždy. To je stejné jako s hudbou - můžu mít jakoukoliv hudbu v MP3, ale zajít si na varhanní koncert do barokního kostela nebo třeba na rockový festival, to jsou zážitky úplně jiné kategorie, stejně jako nemůžu srovnávat displej s písmenky s vůní staré kožené vazby.
