Jsem slepec, a i když Braillovo písmo neovládám (je to děsivě náročné, naučit se to trvá odhadem rok), tak mám dobrou představu o tom, jak braillské tisky vypadají.
Myslím, že je potíž hned v několika rovinách: normální papír je pro braillské písmo nevhodný. Používá se těžší gramáž, a myslím, že i speciální úprava. Nebo spíš její absence, protože normální papír je mnoha způsoby upravován, vylepšován křídou, leštěn atd, zatímco braillský papír připomíná spíše piják, jestli tedy místní osazenstvo pijáky ještě vůbec pamatuje
.
No a co se týká tiskárny, tam je to také rozdíl. Jednak ty jehličky jsou příliš malé, takže nemají šanci vytvořit takovou oblou tlustou tečku, či jak ten reliéfní výstupek na druhé straně papíru nazvat. Mnohem spíše by papír roztrhly, pokud už by je člověk dokázal přinutit pracovat tak, aby reliéf byl cítit. Ta braillská jehlička je tvarově jak jehlička s kuličkou na konci, takže papír se prohne "spojitě", nejvíc ve středu bodu a méně po jeho krajích, a papír se tak neroztrhne. Běžná jehlička je - pokud vím - tvaru plochého, při tisku by tak jednotlivé části toho braillova bodu měly "diskrétní" charakter. Při nastavení tak, aby jehličky papír dostatečně protlačily, se tento bude trhat, při menším nastavení zas nebude nic cítit.
Nehledě na to, že si nedovedu moc představit úpravu jehličkové tiskárny tak, aby průklep dosahoval dostatečné hodnoty (ona se sice vzdálenost tiskové hlavy od válce dá běžně nastavit, ale ani v jednom nastavení není tisk v podstatě cítit, muselo by se to upravit na výrobcem nepodporovanou hodnotu).
Tipuji, že by se také musel vyměnit válec za nějakou měkčí variantu, protože ten standardní je sice gumový, ale příliš dobře "podpírá" papír, k reliéfnímu vyznačení dojde jen tehdy, když se jehlička zabodne dostatečně hluboko do válce...
P.S. Tomu známému se ale dost divím: mnohem levnější, rychlejší i pohodlnější je přeci nechat si knížku přečíst syntezátorem. Převod do MP3 je velmi rychlý, 70 kB textu (hodina při nastavení na rychlost něco málo přes 200 slov za minutu) se převede za zhruba minutku, pak už jen šup s tím do MP3 přehrávače a špunty do uší. 200 slov za minutu je taková běžná rychlost čtení či mluvení, na papíře to ale znamená prstem rozluštit 20 znaků za vteřinu, což je IMO zatraceně náročné...Navíc ta spotřeba papíru je taky dost šílená, braillská písmenka jsou přeci jen o hodně větší než normální černotisk... Každé písmenko zabírá na papíře zhruba 6x10 mm (počítáno včetně okrajů), na běžnou A4 se tedy vejde zhruba polovina toho, co na běžnou stránku normální knížky, jejíž formát bývá kolem A5 (tedy čtvrtinová efektivita, při započtení toho, že papír se navíc využívá jen z jedné strany osminová)...
Jinak na webu jsem našel, že za standard se považuje výška bodu minimálně 0,5 mm. Pro představu: tloušťka běžného papíru je kolem 0,1 mm, tečku je tedy nutno prorazit do vzdálenosti odpovídající šířce zhruba pěti listů papíru. Ono se půl milimetru zdá málo, ale nikoli ve chvíli, když ještě jednou připomenu, že tloušťka toho papíru je zhruba 0,1 mm. Jde tedy o dost velkou deformaci, a na tu to chce mít jak speciální papír s vyšší gramáží, tak i pořádnou tiskárnu s upravenými jehličkami, ty běžné budou papír při takhle velké deformaci prostě cupovat...
