Už delší dobu se objevují názory, které tvrdí, že začíná další internetová bublina. Co když ano? Bude stejná, jako ta z přelomu tisíciletí? Přečtěte si dva různé názory na věc.
Znamení by tu byla
Jakub Čížek: Z praxe je jasné, že předvídat ekonomické a obchodní procesy a důsledky dokáže jenom málo lidí na světě a ani oni se nedokážou trefit ve všem. To, zda nás čeká další internetová bublina, samozřejmě nevím ani já. Pokud bych to věděl, nepsal bych tento sloupek, ale prodal bych své služby investorům a bankám a za utržený ranec bych vymetal celý svět. To ovšem nebrání tomu popsat příznaky a pustit se do diskuze, proč by se druhá internetová bublina mohla blížit. Může být jiná než ta první, může mít jiný průběh a vůbec nemusí skončit tak drasticky jako ta první.
Pro nastínění celé situace jsem porovnal současnost kolem investování do technologických firem se situací, která vznikla před rokem 2000, kdy splaskla první bublina. Příliš mnoho bodů je stejných, to ale nakonec nemusí znamenat vůbec nic, protože doba a situace je v mnoha ohledech úplně jiná.
Webových a mobilních startupů je v současnosti všude plno. Novináři jsou hladoví po mladých firmách vznikajících v Silicon Valley a dalších oblastech. Všechno kolem webových služeb a mobilních aplikací je strašně cool. Média, včetně těch největších, jako Wall Street Journal, New York Times, CNN a dalších, plní titulky informacemi o investicích do mladých firem a spekulacích o IPO. Investoři a zakladatelé jsou největší celebrity. Celé nadšení kolem toho mimo jiné přinesl film The Social Network. Všichni teď chtějí být jako Mark Zuckerberg a Sean Parker.
Také vlivné televizní kanály neustále informují o všem z technologického světa. Dřív se na televizní obrazovky mohli dostat pouze šéfové skutečných technologických ekonomických gigantů. Dnes dostává prostor každý, kdo vlastní nějaký malý startup. A že těch startupů všude po Valley je.
Samozřejmě, to jsou „pouze“ média, ale také investoři celou situaci přiživují. Investují často šílené částky do mladých společností, které ještě nemají jasný obchodní model. Jejich příznivci argumentují tím, že přece ví, co dělají, a že věří v jejich úspěch. Jenže byli to právě investoři, kteří před rokem 2000 nasypali své peníze do internetových firem bez obchodního modelu a pak o ně přišli.
Znamení by bylo ještě mnohem více. Facebook, Twitter, LinkedIn, Zynga a dalších pár jedinců se sice možná uchytí, ale to představuje pouze pár vyvolených. Skutečná bublina vzniká u těch malých projektů, jako Color nebo Qwiki.
Jen žádnou paniku
Jan Sedlák: Webové a mobilní technologie mají tu nevýhodu, že jde o hodně progresivní oblast, kde se za každý rok odehraje spousta zásadních změn a novinek. Je pak velice těžké odhadovat, co se v té změti událostí dostane na povrch, co bude mít vliv a jak to přijmou uživatelé a lidé, kteří dají výslednému produktu vydělat.
Na druhou stranu už není rok 2000, kdy bylo opravdu všechno nové a investoři viděli digitální věci se hýbat a nějak fungovat a nikdo tomu ve výsledku nerozuměl. Za těch více než 10 let se stihly přizpůsobit prestižní vzdělávací instituty, je dostatek kvalitních informací, existuje spousta odborníků, kteří dokážou celou oblast monitorovat, existují novináři, kteří se specializují na tuto oblast a umí svým čtenářům předávat kvalitní informace. Internetový trh a trh s mobilními aplikacemi je stejně složitý jako ostatní trhy. Riziko investicí zde není vyšší, ani nižší.
Do webových a mobilních projektů už neinvestují pouze bankéři, kteří dříve znali pouze své komodity a reality. Mají oblast zmapovanou a dokážou se v ní orientovat. Objevilo se také značné množství investorů, kteří investují peníze, které dříve vydělali na svých internetových projektech. Dá se tedy předpokládat, že by neinvestovali takové částky, které by je položily a položily celý trh. Navíc investice do vznikajících projektů nejsou tak veliké. Pokud se píše o obřích investicích, mluví se o Facebooku, Twitteru a jim podobných. Tedy o společnostech, které už dokážou generovat solidní příjmy. Tolik předkládaná aplikace Color je spíše výjimkou.
Každý, kdo se kdy snažil se svým technologickým projektem ulovit investora, vám jistě potvrdí, že například ve Valley není vůbec lehké někoho k investicím přesvědčit. Argumenty, dotazy a požadavky investorů jsou velice tvrdé a rozhodně nedají své peníze komukoliv, kdo si o ně zažádá.
Doba o 10 let později má také další věc, kterou rok 2000 neměl – takovou penetraci internetu, mobilního internetu a chytrých zařízení. Je logické, že se ve světě plném chytrých telefonů, televizí a všudypřítomného internetu budou objevovat služby, které s tím vším pracují. Rok 2000 nebyl v mnoha ohledech vůbec připravený. Uživatelé jsou zvyklí platit svými kreditními kartami a internet používají jako hlavní nástroj pro komunikaci. Prostor ukázat a vnutit jim nové produkty je mnohem větší.
Je ale jasné, že teprve IPO několika prvních společností ukáže, jak na tom trh doopravdy je. Mnozí odborníci se domnívají, že investice do mnoha společností jsou stejně vysoké (nebo vyšší), než bude jejich hodnota na burze. Prozatím je možné srovnávat s emisí akcií čínských internetových firem. I když bylo IPO úspěšné, žádný zázrak to nebyl.
