Kam se řítí po 11. září hodnoty, jako třeba svoboda slova? Co bude s distribucí informací a jak velkou bude mít občan státu šanci udělat si vlastní názor? Předesílám, že psaní tohoto článku není lehké a nemám všechny informace, které bych potřeboval, protože většina z nich byla již zcenzurována, nebo nebyla ze strachu autora ani nikdy publikována.
Jedním z hlavních pilířů demokracie je právo na vlastní názor. V zásadě existují dva způsoby, jak se může společnost zbavit takového práva. Říkám společnost, protože to nemusí být nutně jen ze zájmů vlády, ale taková snaha může dokonce být aktivně podporována obyvatelstvem. Ač se to zdá sebeabsurdnější.
Prvním způsobem je zakázat mít vlastní názory. Lidé musí jako ovečky následovat to, co říká vláda, nějaká kniha apod. To je právě případ Afghánistánu a vlády Talibanu. Máte-li vlastní názor a nebojíte ho vyjádřit, musíte počítat s tím, že můžete být popraven.
Druhý způsob je omezit šíření zdrojových materiálů, které k tvorbě vlastních názorů potřebujeme. Člověk potom sice má oficiální právo vytvořit si vlastní názor a dokonce ho i sdělovat, nemá ale jak si takový názor vytvořit. Je tak odkázán na zprávy politiků, masmédií, bohatých lidí. To je systém cenzury názorů aplikovaný v Americe a Evropě.
Dovolil bych si odhadnout, že oba systémy jsou přibližně stejně účinné, pokud jsou dovedeny k dokonalosti. Druhý systém ještě naštěstí není v západním světě úplně dokonalý, ještě nefunguje nejlépe, ale již mu zbývá jen krůček. A my vynakládáme téměř všechno naše úsilí na to, abychom ten krůček učinili.
Co je ještě zajímavější, první způsob nedokáže vnitřně podporovat sám sebe, je třeba nějakého náboženství či fanatismu, ale ten druhý je evolučně daleko vyspělejší a dokáže se sám budovat. Stále více lidí je tak po spirále vtahováno do světa, kde nemají právo na vlastní názor.
Jak již kdosi chytře poznamenal: „Dnešní společnost je velmi dobrá v tvorbě informací, úplně ale selhává v otázce jejich distribuce.“ Naše civilizace západního světa je velmi vzdělaná, co se týče elementárních poznatků, je ohromně pokročilá v oboru vědy, máme spoustu expertů na různé otázky a ti lidé dokáží velmi kvalitně řešit různé druhy problémů. Přesto jsme ale v našem demokratickém systému neuvěřitelně zranitelní. Naše společnost není pupkem světa, nejsme ti nejdokonalejší a nejlepší, koho nedokáže nic vyvést z míry. Naopak, náš svět je velmi křehký.
Veřejnosti je zamezován přístup k informacím a je podporován právě náhled na svět ve stylu „v novinách psali, že to je tak a tak.“ Již článek na undergroundu upozornil na fakt, že žijeme převážně jen z informací distribuovaných masmédii filtrovaných vždy přes několik lidí, kteří problematice vůbec nerozumějí.
Proč toto říkám a proč to říkám zde na serveru zaměřeném na počítače? Ve skutečnosti je tento server zaměřený na informační technologie. Počítač používáme téměř výhradně zpracování informací a vzhledem k fenoménu jménem internet se tato záležitost týká i komunity uživatelů PC. Tento problém je aktuální a velmi naléhavý.
Impulsem k napsání tohoto textu byla zpráva pana Zajíčka na Netem.cz stavějící na článku ze ZDNetu. Článek předává především informaci o tom, že v současnosti probíhá intenzivní hledání stránek o Džihádu a jejich rušení. Odkazy ze ZDNetu nebyly v době tvorby článku zřejmě již aktivní a tak autor nějaké vyhledal a do textu zařadil sám. Když jsem se ale chtěl podívat o čem píše, zjistil jsem, že všechny stránky na těchto adresách již byly zrušeny také.
Je pravda, že na těchto stránkách najdeme i nenávistné texty nabádající ke svaté válce a souhlasící se teroristickými útoky, přesto se mi ale jejich cenzura jeví jako naprosto nepřípustná. Já chci vědět, co si ti teroristé myslí a co říkají, a oni mají plné právo mi to sdělit! Nechci být odkázán jen na to, co o nich říkají masmédia.
Nemám vůbec žádnou důvěru k masmédiím a nepokládám informace, které jsem získal touto cestou, za o nic důležitější, než informace, které jsem slyšel na ulici. Rád si dělám názor sám přímo z dat od zdroje, ale proč mi k nim je bráněn přístup? Proč již žádné z veřejnosti přístupných (publikovaných) odkazů nefungují?
Měl jsem za to, že právě internet je úžasným nástrojem k tomu, aby si lidé mohli sami získávat potřebné informace a sami si tvořit názory. Nyní ale eskaluje trend velmi silné cenzury a těžko říct, jak se bude situace dále vyvíjet. Vyvstává otázka: „Kdo bude rozhodovat o správnosti obsahu?“ Zatím jsou to tajné informační služby, nad kterými nemá veřejnost žádnou kontrolu, soukromí internetoví provideři, chránící si své zisky, či obrovské korporace s velkým vlivem, ale ne nezávislý soud! Jak je posuzován rozdíl mezi talibanskou a americkou válečnou propagandou? Kdo zaručí, že ve společnosti, kde jsou cenzurovány výsledky vědeckých prací stejně jako propagace nějakého názorového hnutí, nebudu příště na řadě já nebo vy? Bude snad o cenzurovatelnosti určitého textu rozhodovat Ministerstvo Pravdy?
Obrovské procento lidí je pro omezení některých základních svobod. Lidé si svobody neváží, jsou ochotni se jí vzdát pro jiné, byť sporné, výhody. Toto je názorný příklad toho, jak druhý model odrazování lidí od tvorby vlastních názorů podporuje zevnitř sám sebe. Lidé musí informace přijímat z novin, kde je každá druhá zpráva v těchto dnech vysázena palcovými titulky, a z televize, kde se nyní dokola opakují pořád tytéž katastrofické záběry. Tím se v lidech vytváří strach a je jim vnucováno to, co si přečtou nebo vidí. Je jim vnucováno i to, že je nutné se vzdát některých svobod v zájmu bezpečnosti. A lidé tyto sdělovací prostředky tupě následují, protože téměř nemají jinou možnost. Kruh se uzavírá. A nejen to, on se utahuje, a stále pevněji. Ideály svobodné Ameriky, vyjádřené v její ústavě, zapadají prachem.
Proč si myslíme, že když lidem znepřístupníme na internetu propagační materiály Talibanu, že něco vyřešíme? Každý by přeci měl mít právo si je přečíst a pokud s nimi bude souhlasit (což považuji za krajně odporné), mělo by být jeho rozhodnutím se k nim připojit. Tím, že o problému nebudeme mluvit, se nic nevyřeší.
V diskuzi na ZDNetu se objevil názor, že by bylo užitečné naopak vytisknout tyto odkazy na přední stránky všech novin, aby mohli lidé jít a přesvědčit se o zvrácenosti takové ideologie, aby sami poznali o čem je řeč a aby si sami mohli udělat názor, že je toto hnutí zavrženíhodné.
Je pohodlné souhlasit s takovým systémem cenzury a šmírování, je pohodlné odevzdat svoji budoucnost do rukou vlády a velkých korporací, ale měli bychom si uvědomit, že když se svých práv již jednou zbavíme, zbavíme se tím i možnosti získat je zpět.
Veřejnost odsoudila demonstrativní souhlas pana novináře Tomáše Peciny s Janem Kopalem, schvalujícím atentáty na USA. Postavil se za ústavní právo pana Kopala k vyjádření svých názorů.
„Demokracie NESMÍ TRESTNĚ STÍHAT NÁZORY. Podstatou není, zda jsou názory Jana Kopala hnusné, ale že demokratická svoboda projevu znamená i právo vyjadřovat hnusné názory - toto právo je nutno energicky hájit,“ napsaly Britské listy.
Proč jsou nyní tedy hromadně zavírány weby, které vyjadřují názory určité skupiny lidí? Mohli byste říci, že to je proto, aby se nepřihodily znovu události z 11.září. Dobře, ale uvědomte si, že svoboda slova nevede k fanatizování či diktatuře. K tomu vede právě cenzura! Pokud bych parafrázoval tvrzení Erica S. Raymonda o zbraních, „Informace nezabíjejí, zabíjejí lidé.“
Internet se zdá být svobodným médiem, ale kdo na něm vlastně může pořádně vyjádřit svůj názor? Můžete jej napsat na nějaké své stránky, kde ho stejně nebude nikdo číst, nebo napsat ho do diskuzního fóra, kde si ho snad pár desítek, možná dokonce stovek lidí přečte. Pokud z bezmoci vezmete vyjadřování svých názorů do vlastních rukou, jako třeba binary.division při hacku webu České tiskové kanceláře zde, budete označen za pubertálního hlupáka. Velmi pěkně se nad tím zamýšlí tento článek.
S využitím internetu ale přesto můžeme proti tomuto trendu pracovat. Je to méně pohodlné, není to úplně snadné, ale jde to.
Jednu ze zrušených stránek jsem vytáhl z paměti na google.com a umístil jsem ji pro ukázku na http://dzihad-a-svoboda-slova.zde.cz. Nesouhlasím s tím dokumentem, jsem proti a vynaložím v rámci svých možností veškeré své úsilí na to, aby takové myšlenky nebyly aplikovány v praxi, ale vynaložím také veškeré své úsilí k tomu, abyste se s těmito myšlenkami mohli seznámit a utvořit si vlastní názor.
Jako společnost máme na internetu mnoho možností, jak distribuovat informace. Můžeme využít například roztroušeného publikování ve spojení s fulltextovými vyhledávači, individuální maily nebo silnou kryptografii.
Všechny vás povzbuzuji, abyste na výše uvedenou stránku zavítali a text si přečetli. Jednak to považuji za jednu z nejlepších prevencí terorizmu a jednak tím vyjádříte nesouhlas s cenzurou, která tu panuje.
Je možné, že někdo tu stránku zruší, založím jinou. Použijte Google či AltaVistu. Je možné, že někdo umístí na redirektory a jiná síťová zařízení software, který takové stránky bude filtrovat (také hojně navrhované řešení), použijte email. Kdokoliv mi napíše na mojí adresu hanke@volny.cz a požádá mne o kopii textu, obratem jej dostane. Prosím přiložte váš PGP/GPG veřejný klíč, pokud jej máte. Pokud jej nemáte, nevadí, ale zvažte používání silné kryptografie pro budoucnost. Existují Carnivore, Echelon a zřejmě ještě další zařízení, o kterých veřejnost asi vůbec neví. Předpokládám, že mi nikdo nezruší mail :)
Ano, demokracie či svoboda neznamená, že si můžeme dělat, co chceme, musíme respektovat pravidla. Ale pravidlo, které říká, že se nesmíme dozvědět něčí názor na věc není pravidlo ani dobré, ani demokratické. Ve skutečnosti spíše principy demokracie podkopává.
Budu velmi rád, pokud s distribucí poznatků a informací také podobným způsobem pomůžete. Demokratická společnost je totiž na svobodě projevu a svobodném přístupu k informacím založena a jakákoliv cenzura názorů je nepřípustná. Nejde tu o můj názor na takové propagandistické materiály, je velmi negativní, ale o to, že Internet začíná podléhat tvrdé kontrole a nechybí moc k tomu, abychom byli obráni i o ten poslední prostředek volné výměny názorů a sběru informací.
Dělejme s tím něco!
Nadace elektronického pohraničí
