Protipirátské sdružení BSA spouští v Česku motivační program placených informátorů. Kdo nahlásí warez ve firmě a bude spolupracovat, může získat 10 % z uhrazené škody.
Uskupení devatenácti počítačových firem BSA The Software Alliance asi netřeba příliš představovat. Sdružení zastupuje své členy od roku 1988 v boji proti počítačovému pirátství zejména ve firmách a na úřadech a to zejména formou soudního i mimosoudního vymáhání náhrady škod a zajištění legalizace softwaru.
Hříchy minulosti
Proti tomu by asi nikdo nic nenamítal, kdyby si ovšem BSA v minulosti nepošramotila renomé často až příliš agresivními kampaněmi. U nás je tedy BSA dodnes spojovaná hlavně s krátkým snímkem z roku 2001, který ukazuje fiktivní zátah policie v malé firmě, která používá software bez patřičných licencí. Video se doposud povaluje na YouTube, a přestože může s odstupem času vzbuzovat úsměv na tváři, podobné případy se skutečně staly, i když údajný viník neudělal nic špatného.
Příkladem takového kontroverzního zátahu byla třeba policejní akce u počítačového prodejce Mironet. Při razii došlo k zabavení počítačů i celého účetnictví, ačkoliv se nakonec přišlo na to, že Mironet nic špatného neudělal. Firma se následně dlouhé roky soudila o náhradu škody. Podobnou zkušenost pocítila také společnost Digisys a další.
BSA v nedávných letech vedla také korespondenční kampaně, ve kterých varovala malé a střední firmy před pirátstvím. Podobné dopisy pak chodily také na úřady a další instituce.
Kontroverzní dopis BSA
Ať už k tomu byla BSA kompetentní, či nikoliv, faktem zůstává, že je softwarové pirátství v České republice na ústupu, což dokládají i čísla organizace, podle kterých se každým rokem snižuje zhruba o jeden procentní bod. Poslední roky se pohybuje okolo 35 %.
Tato čísla pro BSA zpracovává společnost IDC a výsledkem je pak výroční studie. Ani ta ale není bez poskvrny, mnozí odborníci totiž poukazují na to, že metodika výzkumu je přinejmenším sporná a BSA společně s IDC ve skutečnosti vaří z vody, míru pirátství totiž odhadují na základě počtu prodaných počítačů a softwarových licencí, z čehož prý nelze jednoznačně spočítat reálně používaný warez. Stručný popis metodiky každopádně najdete na této stránce.
Důvody pirátství ve veřejném a státním sektoru
Ať už je skutečná míra pirátství v České republice jakákoliv, faktem zůstává, že se zde nějaký nelicencovaný software skutečně nachází. BSA se ani tak nezajímá o soukromé osoby, které si z všemožných zdrojů stáhly nějaký ten Photoshop, jako spíše o malé a střední firmy. Ty velké pak mají zpravidla natolik řízený systém ICT a licencí, že zde k pirátství nedochází.
A co se vlastně nejčastěji „krade“? Napoví pohled na členy aliance. K těm klíčovým patří Microsoft, Adobe, Autodesk, Bentley, McAfee, Symantec ale také Apple. BSA jde tedy po firmách s nelicencovaným Windows, Photoshopem, antivirem a zvláště pak po firmách pracujících s CAD jako Microstation a AutoCAD. Na seznamu je také MathWorks, který vyvíjí třeba Matlab.
Hledáme informátory, kterým štědře zaplatíme
Dopisovou kampaní činnost BSA v Česku každopádně nekončí, tuzemský zástupce uskupení Jan Hlaváč totiž včera na tiskové konferenci představil nový program „texaských rangerů“, kteří budou nahánět velké softwarové piráty.
Tento kontroverzní program není úplně nový – v zahraničí funguje už od roku 2006, k nám však zamířil poprvé. BSA si od kampaně slibuje, že se ji pod právní gilotinu podaří dostat opravdu velké piráty, ze kterých u soudu dostane horentní sumy na odškodném.
Jak to bude fungovat v praxi? BSA může každý nahlásit podezření na pirátství ve firmě, podle Hlaváče je však 80 % takových udání anonymních a BSA tak zpravidla nemá dostatek informací k hlubšímu průzkumu a případně podání trestního oznámení. To by se ale nyní mohlo změnit, v rámci nové kampaně si totiž takový „lovec“ může přijít na deset procent z uhrazené náhrady škody. Je tedy motivovaný k tomu, aby vystoupil z anonymity a spolupracoval s BSA na odhalení. Pokud se BSA skutečně podaří z firmy získat peníze, „lovec“ dostane svůj podíl. Na kampaň je vyhrazeno až čtvrt miliardy korun.
Formulář pro nahlášení pirátství
Pokud bude ve firmě jeden ilegální Windows, odměna nebude zajímavá, jinak by tomu ale mohlo být u velkých ryb, kde by mohla být škoda vyčíslena třeba i na stovky tisíc. Ostatně cena kompletního balíku Adobe Creative Suite Master Collection se před příchodem Creative Cloudu pohybovala okolo 90 tisíc korun a některé specializované programy třeba právě pro CAD rozeseté na mnoha počítačích mohou být ještě mnohem šťavnatějším soustem. Z toho by už mohla kápnout opravdu zajímavá odměna. Podle BSA se pohybuje škoda u usvědčených pirátů ve firmách okolo 300 tisíc korun.
Udávat prý budou hlavně ajťáci
Výrobce auditovacího softwaru TruconneXion je přesvědčený, že o placené informátory nebude nouze. Bude se to týkat zejména malých a středních firem s pěti až stovkou zaměstnanců a s největší pravděpodobností si nevydělá koncový kancelářský pracovník, protože ten zpravidla nemá díky centrální správě možnost zjistit, jestli opravdu používá nějaký pirátský software.
Pozor na konkurenci a zaměstnance, kterým jste loni nedali 13. plat
Podle TruconneXion si ale vydělají zaměstnanci IT, kteří mají software pod palcem a mají tedy přehled o tom, co se ve firmě skutečně používá. Otázkou ale zůstává, jestli by v takovém případě nebyli firmou sami hnaní k zodpovědnosti.
Informátoři se budou každopádně rekrutovat hlavně z firem zabývajících se IT, obchodem a službami a hody se prý dají čekat i ve státní správě a samosprávě, kde účet za škodu zaplatí daňový poplatník. Nejméně problémů se očekává v oblasti financí a bankovnictví a v telekomunikačních firmách. Dobře upravené a vždy se usmívající dívky za přepážkami bank totiž na svých počítačích kradený Windows zpravidla opravdu nemají.
Podle BSA pak zase nejčastěji udává konkurence, která tak může firmu snadno zasáhnout a v krajním případě i vyřadit z trhu.
Kontroverzní BSA
Ačkoliv je lákavé praktiky BSA jednoduše odsoudit, své místo pod sluncem si zaslouží i názor, že aliance používá jednoduše stejně špinavou taktiku „guerillové války“ jako samotní piráti. Poslední roky zároveň nelze použít neméně lákavý argument o chudých studentech, kteří si nemohou drahý software pořídit ke studiu, poněvadž mnoho z těchto firem dnes nabízí bezplatné, nebo alespoň zvýhodněné akademické licence. Týká se to jak Microsoftu a jeho programu MSDNAA, do kterého je zapojena většina českých univerzit, tak Adobe, Autodesku, MathWorks i Bentley.
Jaký je váš názor na BSA a její aktuální protipirátskou kampaň? Podělte se se svým názorem v diskuzi pod článkem a nezapomeňte hlasovat v anketě.
