Blíží se přehlídka nejlepších humanoidních robotů na světě

Za tři měsíce vypkne po letech příprav finále největší robotické soutěže v historii. Na předměstí Los Angeles se utká 25 soutěžních týmů, kteří předvedou své robozáchranáře.

Letos v červnu vyvrcholí několikaleté a doposud největší soutěžní klání nejlepších robotů. Už jsme o něm psali, organizuje jej totiž americká obranná agentura DARPA a do finále povětšinou postoupily soutěžní týmy s humanoidními roboty, které vyvíjí Google – respektive jeho technologické startupy, které nakoupil v roce 2013.

DARPA Robotics Challenge není pro každého, postupující roboti totiž v minulých letech museli prokázat hromadu dovedností, kterých byl doposud schopen pouze člověk. Během semifinálových disciplín se roboti projížděli v automobilu, museli vystoupat do prvního patra po schodech, otevřít si dveře i zacházet s nářadím – třeba s vrtačkou.

Když všechny tyto dovednosti dáte dohromady, odpadne vám drtivá většina dosavadních robotických vozítek záchranářů a zbydou vám dvounohé humanoidní mašiny v čele s jedním z nejpokročilejších modelů současnosti – robotem ATLAS z laboratoře Boston Dynamics, která je jednou ze zmíněných předloňských akvizic Googlu.

Klepněte pro větší obrázek
Vylepšený ATLAS je stále jištěný lanem. Za pár měsíců se bez něj bude muset obejít, během finále jej totiž použije nejvíce soutěžních týmů, kteří mu dodají vlastní ovládací software.

Během semifinále to měli roboti relativně jednoduché, při plnění disciplín totiž mohli jejich operátoři používat všemožná jistící lana a stejně tak napájecí a komunikační kabeláž. Robot tedy sice možná pokořil nějaké to schodiště, ale prakticky nemohl upadnout. To se nyní mění.

Zatímco během semifinále měli roboti na každou z disciplín dostatek času, finále bude mnohem realističtější a roboti už skutečně budou připomínat drony – humanoidy na dálkové ovládání, kteří sice budou stále ovládaní člověkem, ale pouze bezdrátově a s vlastním zdrojem elektřiny. Stejně tak nebudou nijak jištěni. Pokud upadnou, budou se muset holt sami postavit, nebo v soutěži skončí.

Organizátoři nejprve na pomonském obřím výstavišti severovýchodně od Los Angeles postaví místo fiktivní živelné katastrofy plné trosek. Do těch poté soutěžní týmy vyšlou své slitinové miláčky, kteří tentokrát budou muset kombinovat všechny dovednosti naráz. Budou muset vstoupit do trosek, odklidit nějaký ten materiál, vystoupat do patra a snad i najít přeživší.

Klepněte pro větší obrázek
Tady se to vše odehraje – výstavní areál v Pomonu severovýchodně od Los Angeles (Foto: Google Maps)

Pokud toto některý z robotu opravdu dokáže dostatečně rychle, jsme jen krůček od malé robotické revoluce. Inteligentních a opravdu plně autonomních robotů se sice nejspíše dočkáme až za mnoho desítek let, to ale neznamená, že by se mezi námi dálkově ovládaní hloupí roboti nemohli pohybovat mnohem dříve. Ostatně se to už dávno děje. Stačí se podívat na armádní letecké drony, které dnes nakupuje a vyvíjí každá moderní armáda včetně té české, nebo třeba na všemožná kamerami a robotickou rukou vybavená vozítka pyrotechniků. Finále soutěže DRC tedy může být počátkem prvních opravdu použitelných humanoidních dronů.

Právě díky DARPA Robotics Challenge se změnil i samotný ATLAS. Na přelomu roku prošel výraznou odtučňovací kúrou, konstruktéři vyměnili drtivou většinu jeho součástek, dali mu ochranný krunýř a li-ion baterii, která by měla dodat dostatek energie asi na hodinový provoz. Zdroj energie je dnes tedy jednou z posledních velkých překážek dlouhodobějšího provozu. Suma sumárum, nový ATLAS je vysoký 188 centimetrů a se svými 156 kilogramy trpí těžkou obezitou.

Dvě desítky robotických záchranářů

Původně se mělo finále účastnit jedenáct semifinalistů z předchozích kol, nakonec to ale bude mnohem větší sláva, organizátoři totiž pozvali do soutěže i další týmy, které musely prokázat, co jejich drobečkové dokážou. Dnes je tedy na seznamu dokonce 25 robotů a je možné, že se toto číslo ještě zvětší. 

Při pohledu na jejich galerii možná leckoho napadne, že se jedná o výlohu hračkářství s plastovými transformery, o to obdivuhodnější ale je, že už se opravdu nejde jen o marketingově vděčné robůtky z japonských veletrhů, kteří sice na kameru řeknou dobrý den a usmějí se, ale nic jiného v podstatě neumí. Některý z těchto robotů vám naopak možná za pár desítek let pomůže, až vás bude při povodních tahat z vody.  Pojďme se tedy na tu sbírku techniky podívat.

CHIMP

Červený šimpanz (CMU Highly Intelligent Mobile Platform) od pittsburského týmu Tartan Rescue tak trošku připomíná robota se snímku Číslo 5 žije, je totiž zhruba stejně velký a na konci dolních končetin má pásy pro rychlý pohyb. Umí se všemožně přeskládat, čili může chodit po dvou jako člověk a stejně tak se nechat vézt. Na seznamu sponzorů, kteří financovali jeho vývoj, figuruje i Google.

Klepněte pro větší obrázek
Červený šimpanz z Pittsburghu
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Všimněte si všudypřítomného jištění a kabeláže. V červnu už nic podobného CHIMPovi nepomůže.

Aero

Tato dvounohá mašinka jménem Aero nepochází z Vodochod, ale z Tokijské univerzity. Se svými 160 centimetry a 40 kilogramy připomíná školáka a mezi ostatními zaujme svým designem, vypadá totiž opravdu jako humanoid připravený ke komerčnímu použití. Jen zabalit do krabice a vystavit na Amazonu.

Klepněte pro větší obrázek
Japonský Aero DRC

HRP

Japonsko má pochopitelně více zástupců. Patří mezi ně i tým tamního národního institutu pro pokročilé technologie AIST, který do finále vyslal robota HRP-2Kai. Humanoid Robotics Project má za sebou 17 let vývoje a je přímo určen pro nasazení v živelných pohromách. Starší model HRP-2 použije ještě jeden další studentský tým z Japonska – HRP2-Tokyo.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Robot HRP-2 svůj japonský design rozhodně nezapře

THORMANG

Hned několik týmů (třeba německý z techniky v Darmstadtu) použije také robota THORMANG, za jehož vývoje stojí jihokorejský Robotis.

Klepněte pro větší obrázek
THORMANG od Robotisu. Snímek klame, je maličký.
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Jihokorejský THORMANG v akci

ESCHER

ESCHERElectromechanical Series Compliant Humanoid for Emergency Response z americké Virgina Tech je 170 centimetrů vysoký, váží okolo 60 kilogramů a jeho hlava je vybavená snímači podobnými těm, které znáte z Kinectu, robot si tedy osahá okolí a vytvoří 3D model pro lepší orientaci.

Klepněte pro větší obrázek
ESCHER

WALK-MAN

Tento robot zaujme svým retro vzhledem z amerických komiksů, nicméně pochází z Itálie. Není to žádný drobek. Měří 180 centimetrů a váží 100 kilogramů. Zároveň je ze všech asi nejlépe zakrytovaný. Otázkou je, jestli ne příliš a nebude mít potíže při procházce červnovými troskami.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Italský WALK-MAN ještě bez kompletních horních končetin a jeho předek COMAN, který má prakticky poloviční velikost

Robosimian

V drtivé většině přihlášených robotů se jedná o dvounohé humanoidní skeletony. Partu trhá pouze několik dalších finalistů včetně Robosimiana – robotického brouka z kalifornské Pasadeny a NASA. Jeho končetiny mají díky hromadě kloubů zdaleka nejvíce stupňů volnosti pohybu a robot se přinejhorším i posadí na zadní a přední končetiny použije třeba k otevření dveří.

Klepněte pro větší obrázek
Pozor na robobrouka
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Když je třeba, robobrouk se posadí na zadní a předními končetinami klidně otočí kohoutkem

Momaro

Člověka nepřipomíná ani německý Momaro z týmu Bonnské univerzity. Ačkoliv má místo nohou kolečka, dokáže s nimi zdolat i schody. Jeho předností jsou naopak horní končetiny s přesnými úchopy. Mezi ostatními sice působí jednodušeji, ale je to jeden z mála opravdu evropských exemplářů.

Klepněte pro větší obrázek
Momaro – Stoleček s tělem a kolečky
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Momaro v akci. Aby se kvalifikoval, musel řídit i auto.

Cog-Burn

A na závěr ještě jedna čtyřnohá potvora z Colorada. Jmenuje se Cog-Burn, vypadá snad až příliš jednoduše, než aby vůbec fungovala, nicméně soutěžní tým Grit Robotics má bohaté zkušenosti, účastnil se totiž už několika klání DARPA.

Klepněte pro větší obrázek
Subtilní Cog-Burn. A kde je veškerá elektronika?
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Cog-Burn

Zatímco některé mašiny vypadají už na první pohled jako rané vývojové prototypy, zvláště vylepšený ATLAS a někteří další humanoidní roboti si už prošli mnohaletým vývojem a člověk by snad pomalu začal věřit, že by jednou skutečně mohli vyrazit do akce. Škoda jen, že z finále nakonec odstoupil tým Schaft a jeho model S-One, který nyní také patří Googlu, internetová jednička by tedy měla svého přímého zástupce. ATLAS od Boston Dynamics je sice zdaleka nejobsazovanější robot, jeho „mozek“ je ale upravený samotnými soutěžícími týmy. 

 

Témata článku: Google, Technologie, Roboti, Data, File, WWW, Atlas, Team, Aero, Boston, Tokyo, Rescue, Bonn

7 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Axel_foley4 13. 3. 2015 20:49:08
    Tak teplou kun.du to nemá takže to je nezajímavé B-]
  • Monogatari 12. 3. 2015 4:58:59
    Nalepim na sebe pár hadic, drátů a motorků a jdu soutěžit. Humanoidní su...
  • dpcstb 11. 3. 2015 14:28:20
    come with me, if you want to live
Určitě si přečtěte

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

** Dobrý monitor s kvalitním panelem lze pořídit pod tři tisíce korun ** Pod deset tisíc si můžete koupit pracovní 27" monitor nebo nejlevnější použitelné 4K ** Vybrali jsme také ideální model pro vícemonitorovou konfiguraci

27.  11.  2016 | Stanislav Janů | 13

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 76