Současné operační systémy omezují rozhodování uživatelů a uživatelek ve volbě prohlížeče. Mozilla to píše v reportu z vlastního výzkumu, kterým zkoumá, jak si lidé vybírají prohlížeč. Operační systémy jsou dle výzkumného týmu navržené tak, aby vás manipulovaly k používání integrovaných prohlížečů.
Vidíme to v posledních letech mj. ve Windows, které nad hlavním panelem ukazují zprávy o lepší ochraně před malwarem, ukazují tzv. doporučené nastavení přes celou obrazovku, odrazují od změny výchozího prohlížeče, po upgradu nastaví Edge jako výchozí prohlížeč, nenechají vás používat vlastní prohlížeč pro některé odkazy, ve Windows 11 21H2 nezměníte výchozí prohlížeč jedním tlačítkem… Je toho dost.
V kostce by se zjištění výzkumu dalo shrnout tak, že lidé vědí, jak přejít k jinému prohlížeči, v praxi tak ale činí málo. Chybí jim motivace, dílem je odrazují překážky kladené systémy. Omezení soutěže vede ke stagnaci a tím k horším možnostem pro spotřebitelky a spotřebitele. Teoreticky. Problém ale může být i jinde.
Víme, že Firefox existuje, ale…
Mozille vadí, že operační systémy standardně nabízí své prohlížeče a kladou překážky ve hledání a nasazování alternativ. Vadí jí, že se typicky nelze zbavit předinstalovaného prohlížeče nebo ho sesadit z pozice výchozí volby (např. Safari bylo nuceně výchozí v iOS do roku 2020). Někdy dochází ke změně uživatelského nastavení ze strany systému, viz výše.
Microsoft nebo Google zase donutí výrobce, aby na zařízení s jejich systémem předinstalovali celý balík jejich softwaru. Za to Google nedávno dostal rekordní pokutu od Evropské unie. Za problém report označuje i restriktivní pravidla katalogů s aplikacemi, kde např. App Store nepovoluje prohlížeče s vlastním vykreslovacím jádrem.
Z reportu vyplývá, že většina lidí ví, jak nainstalovat prohlížeč. Výsledky se liší stát od státu, v průměru však samotnou instalaci provádí výrazně méně často. Jde o běžnou praxi v Keni nebo Indii, v západních zemích jako USA nebo UK ale prohlížeč někdy samo aktivně nainstalovalo jen 48–62 % oslovených.
Znatelně horší je to s vědomím, že nastavení výchozího prohlížeče lze změnit. Povědomí o takové možnosti má 42–74 % lidí v závislosti na zemi a zařízení, přičemž pouze 24–63 % lidí tak někdy reálně učinilo. Navíc platí, že na smartphonech je procento lidí, kteří někdy sami změnili nastavení výchozího prohlížeče, vždycky nižší oproti klasickým počítačům.
Takhle vypadá tabulka s výsledky, které výzkumná zpráva uvádí:
| Změnili jste někdy nastavení výchozího prohlížeče na svém zařízení? |
| |
Austrálie |
USA |
Spojené království |
Francie |
Indie |
Keňa |
| Smartphone |
36% |
29% |
24% |
29% |
59% |
45% |
| Desktop/laptop |
59% |
36% |
37% |
39% |
63% |
48% |
Relativně nízké počty lidí hlásí, že jim není příjemné stáhnout a instalovat jiný prohlížeč, případně změnit nastavení výchozího prohlížeče. Důvody těchto postojů kvantitativní šetření neříká, je přinejmenším jasné, že existují blíže nespecifikované bariéry.
Nedostatek motivace k migraci
Oslovení v dotazníku tvrdí, že je zajímá sběr dat a že by člověk měl mít možnost se ze něj vyvázat. Tuhle problematiku si ale lidé podle Mozilly s instalací alternativního prohlížeče nespojují.
Kvalitativní část výzkumu naznačuje, že lidé používají prohlížeč dodaný systémem a nad alternativami často ani neuvažují. Nevnímají totiž ani velký rozdíl mezi prohlížeči, takže jim chybí motivace k instalaci jiného nástroje na brouzdání. Instalace pak představuje práci navíc.
Svým výzkumem chce nezisková organizace nasvítit málo komunikované problémy internetu a zažehnout debatu. O různých omezeních ze strany operačních systémů ale média píší a popsané problémy nejsou nové ani neznámé. Dřívější snaha regulátora o prosazování alternativních prohlížečů svět nezměnila.
Tzv. ballot screen byla nabídka s až tuctem prohlížečů, která se na území Evropské unie povinně zobrazovala ve Windows v letech 2009–2014. Menší prohlížeče hlásily určitý nárůst návštěvnosti svých webů, hlavní trendy se ale nezměnily.
Otázkou zůstává, jestli by lidé častěji využili alternativní prohlížeče, kdyby jim operační systémy tuhle volbu zbytečně neztěžovaly. Výzkum ale možná poukázal na jiný problém, a sice prohlížeče jsou si dnes velice podobné a mají problém se výrazněji odlišit.
Funkce jako ochrana proti sledování, které z pohledu běžného uživatele není vidět, mohou být nad rozlišovací schopnost mainstreamového uživatele. Kdysi Firefox díky panelům, doplňkům a znatelně rychlejšímu vykreslování představoval hmatatelně lepší volbu než Internet Explorer. Tyhle časy pominuly.
Dekáda propadu Firefoxu
Podíl používanosti Firefoxu v posledním desetiletí setrvale klesá. Podle StatCounteru prohlížeč v roce 2010 držel přes 30 % trhu globálně, pak ale začal poměrně rychlý sestup. V posledních letech je podíl poměrně stabilní, je ale malý ve srovnání s hegemonem jménem Chrome.
Podle interních dat Mozilly použije Firefox během měsíce zhruba 200 milionů lidí. Jen počítače s Windows 10 a 11 ale více či méně pravidelně zapínají 1,4 miliardy lidí. V roce 2008 vyšla první ukázková verze Chromu, navíc se začaly prodávat smartphony, na které se Firefoxu nedaří prorazit.
Zdroje: Firefox Public Data Report | Five walled gardens / Mozilla via Mozilla Research | James White / Medium | illCodeYouABrain / Reddit | The Mozilla Blog
