Letadla | Drony

Autonomní drony by mohly odhánět hejna ptáků od letišť

Střety letadel s ptáky jsou sice poměrně ojedinělé, nicméně rizika takové události jsou natolik velká, že letiště této problematice věnují velkou pozornost. Do boje proti opeřencům budou možná nasazovat autonomní drony, píše Tech Crunch.

Mediálně nejznámějším případem střetu letadla s ptáky je nehoda letu US Airways 1549 z ledna roku 2009. Airbus A320 se při vzletu z letiště LaGuardia střetl s hejnem kanadských hus, následkem čehož jeho motory ztratily výkon. Po ztrátě výšky letadlo nouzově přistálo na hladině řeky Hudson (o nehodě pojednává například film Sully: Zázrak na řece Hudson).

Zbavit letiště ptáků není tak jednoduchý úkol, jak se na první pohled může zdát. Řada druhů se pohybuje v hejnech, čítajících desítky i stovky kusů, což v případě střetu s letadlem znamená několikanásobně větší problém.

V minulosti byly učiněny pokusy odhánět ptactvo drony, nicméně to obnášelo nemalé náklady jak na samotný stroj, tak na jeho obsluhu. Výzkum, provedený společností CalTech, naznačuje, že by řešením mohly být autonomní drony.

Soon-Jo Chung se touto myšlenkou začal zabývat právě po zmíněné nehodě letu 1549. „Uvědomil jsem si, že příště to nemusí skončit tak dobře. Tak jsem začal hledat způsob, jak chránit vzdušný prostor před ptáky tím, že využiji své zkušenosti z výzkumu v oblasti autonomie a robotiky.“ uvádí v tiskové zprávě.

Jedna věc je dostat dron do vzduchu a létat s ním tak, aby nějakým způsobem motivoval ptáky k opuštění prostoru. Jenže předpovídat a ovlivnit chování celého hejna není vůbec jednoduchá záležitost. Pokud se dron nachází daleko, nebudou na něj ptáci reagovat, v opačném případě pak hrozí rozptýlení hejna a tím pádem ztráta možnosti jakékoli kontroly nad ním.

Tým odborníků studoval modely dynamiky hejna – zejména jak se skupiny opeřenců pohybují a vzájemně ovlivňují, jak udržují formace a jak reagují na hrozby na okrajích hejna. Na základě těchto poznatků připravili matematický model trajektorie dronu tak, aby ptáci letěli požadovaným směrem bez rizika rozptýlení.

Na základě získaných informací „vyzbrojili“ drony novým softwarem, se kterým byly nasazeny na několika místech s úkolem zabránit vniknutí ptáků do chráněné oblasti. Výsledky prvních testů vypadají velice nadějně – jeden dron byl schopen korigovat trajektorii hejna s desítkami ptáků požadovaným způsobem.

Celý projekt však čeká ještě řada dalších experimentů, jejichž cílem bude vyladit model a dostat systém do stavu, kdy bude spolehlivě fungovat s různými velikostmi hejn, rychlostmi ptáků a dalšími faktory.

Není těžké představit si autonomní drony jako standardní systém pro ochranu vzdušného prostoru. Stačilo by deset dronů, informovaných přesným radarem, které by byly schopné chránit poměrně rozsáhlou oblast.

Mohlo by vás zajímat: Najdi 26 tisíc rozdílů, aneb co čekat od dronu za 890 Kč

Diskuze (6) Další článek: Aplikace eObčanka: Co všechno umí a k čemu ji potřebujete

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,