Aura: Technologická vize skutečného internetu věcí

LED žárovka, kterou ovládáte pomocí proprietární aplikace, není žádný IoT. Vize skutečného internetu věcí jde mnohem dál a integruje vše dohromady. Pokouší se o to třeba projekt Aura.

Výrobci se předhánějí, kdo vyvine lepší operační systém pro drobnou automatizovanou elektroniku připojenou k internetu – IoT. Google na nedávné konferenci I/O ukázal svůj projekt Brillo, ARM už nějaký pátek s partnery vyvíjí mbed, Microsoft má svůj Windows 10 IoT Core a pak je tu celý zástup dalších experimentů, mezi kterými vyčnívá třeba Contiki – svobodný operační systém pro internet věcí. A je to právě Contiki, který si vybrala skupina počítačových inženýrů z Alabamské univerzity pro svoji studii (PDF) jménem Aura.

Vize skutečného IoT

Pokud se vize IoT naplní, v příštích deset-dvaceti letech bude každý kus domácí elektroniky připojený k internetu, abyste jej mohli snadno ovládat. Už o tom nebudeme přemýšlet a stejně tak nebudeme nic složitě nastavovat. Jednoduše si koupíte novou LED žárovku, zašroubujete ji do závitu a na mobilu vám vyskočí notifikace, že se právě připojilo třeba bodové světýlko Philips Light A3XB s příkonem 3 W a dodatečnými funkcemi: reproduktor, Wi-Fi extender a teploměr, které budete moci okamžitě ovládat v libovolném IoT správci, poněvadž veškerá elektronika tou dobou bude komunikovat skrze standardní protokol. Třeba to bude Google Weave, třeba něco úplně jiného od nějaké zatím neexistující IoT aliance výrobců.

Klepněte pro větší obrázek
Na IoT míří také Windows 10 IoT Core. Fanoušci prototypování jej rozběhnou na (zleva) Raspberry Pi 2 (ARM), MinnowBoard Max (Atom) a Galileu (Quark)

Jenže co kdyby tyto komunikační protokoly pro internet věcí nesloužily pouze pro spojení jednotlivých zařízení s nějakou ovládací aplikací – hubem pro IoT, ale i mezi sebou? Ostatně Weave a další s tím koncepčně i počítají. To by v praxi znamenalo, že dodatečné funkce naší chytré žárovky by mohly používat i další zařízení v síti. Klimatizační jednotka by použila teploměr a mohla by si tedy změřit, jestli dostatečně ochlazuje nejen své nejbližší okolí, ale jestli má i dosah do místnosti s žárovkou. Wi-Fi router by zase zcela automaticky použil funkci Wi-Fi extenderu a rozšířil skrze žárovku svůj vlastní bezdrátový signál.

Pokud by všechny tyto připojené věci skutečně dokázaly smysluplně spolupracovat, celý domácí elektronický organizmus by byl jako meshová síť mnohem efektivnější a schopnější než jen jako hromada relativně nezávislé elektroniky.

Aura, aneb sdílený výpočetní výkon internetu věcí

Stejně uvažovali i autoři Aury, její cíl je ale trošku jiný. Aura jde totiž až na samotnou dřeň hardwaru a chce propojit a chytře využít celkový výkon. Představte si například, že byste měli doma dvacítku podobných připojených krabiček i sofistikovanějších zařízení. V jednoduché elektronice by byl nějaký jednodušší ARM, v telefonech a tabletech naopak mnohojádrový armový high-end a v chytrém televizoru třeba něco od Nvidie nebo Intelu. Dohromady by ve vaší domácnosti tepala celá hromada jader CPU, která by přitom po většinu času spala a čekala na případný povel.

Klepněte pro větší obrázek
Schéma infrastruktury Aura: Uživatel (mobil) předá výpočetní úlohu Controlleru, který ji rozdělí mezi jednotlivé členy domácího cloudu (IoT Devices) a poté vrátí výsledek.

Projekt Aura tedy studuje možnosti, jak tohoto výkonu využít společně podobným způsobem jako v distribuovaných výpočetních systémech. Pokud by domácnost potřebovala vypočítat nějaký složitý úkol, jednoduše by jej rozdělila na drobné paralelní části a každou by zpracoval někdo jiný – s trochou nadsázky od toustovače po rohožku. Autoři studie zmiňují třeba populární americký termostat od Nestu, o jehož výkon se stará čipset třídy ARM Cortex A8 s taktem 1 GHz. Je více než zřejmé, že pro současné úkoly termostatu je jeho hardware snad až naddimenzovaný, jeho výkonu by tedy mohla využít třeba… Třeba opět naše drobná žárovka, která by zpracovala model našeho chování – tedy kdy chodíme domů, kdy se stmívá, kdy je třeba rozsvítit a tak dále.

Teprve v ten okamžik by se ze spíše marketingové zkratky internet věcí stal skutečný terminus technikus, poněvadž všichni členové domácí sítě by čerpali jeden od druhého a tím by mohli ve výsledku poskytnout lepší službu vám a to za nižší cenu. Aura jednoduše počítá s přenesením technologického i ekonomického modelu cloud-computingu a distribuovaných výpočetních sítí na lokální úroveň.

AIoT

Společný výkon a schopností všech členů by pak jednoho dne mohly pomoci i v nasazení umělé inteligence, která by nežila v jednom jediném procesoru a paměti, přičemž vše ostatní by používala pouze jako periferie, ale naopak by do posledního procesorového cyklu a bitu paměti používala veškerý kus křemíkového obvodu za vašimi domovními dveřmi.

Klepněte pro větší obrázek
Skutečný domácí internet věcí přenáší filosofii cloudu do vašeho domova a propojuje veškerou dílčí elektroniku do jednoho celku, který toho umí mnohem více než jednotlivé části

V tomto světle dostává vize IoT úplně nový nádech a potenciál popravdě nedozírných možností. Nechme se tedy překvapit, jak to s tím internetem věcí nakonec skutečně dopadne. Snad se za dalších patnáct let opravdu posune opět o kus dál a nebude to jen primitivní žárovka, kterou budeme moci ovládat v proprietární aplikaci na mobilu. To totiž žádný internet není.

Témata článku: Technologie, Operační systémy, Internet, IoT, Aura, Extender, Secret

21 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Vladimír Kašpar 22. 9. 2015 8:23:03
    Hezká vize, ale nepočítá se způsobem komunikace IoT a ani ji nezajímá, kde...
  • dušan rajninec 22. 6. 2015 15:58:20
    Ale stále nechápem , že prečo moja LED žiarovka stále posiela niekam...
  • Axel_foley4 18. 6. 2015 19:41:28
    Stačí když se pose.re auto, lednica nebo pračka. Ted tohle ostatní to by...
Určitě si přečtěte

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

** Dobrý monitor s kvalitním panelem lze pořídit pod tři tisíce korun ** Pod deset tisíc si můžete koupit pracovní 27" monitor nebo nejlevnější použitelné 4K ** Vybrali jsme také ideální model pro vícemonitorovou konfiguraci

27.  11.  2016 | Stanislav Janů | 13

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 76