Nesouhlasím s tím, že rodičovské zámky jsou plýtvání časem. Je to, nebo přesněji může to být velmi užitečný nástroj pro rodiče, pokud to nepoužívají jen jako jediné "hlídání" a nespoléhají se na to příliš (mimo jiné i proto, že i sebelépe naprogramovaný zámek se dá obejít prostě tím, že bude hrát u kamaráda).Mám nyní už pubertálního syna, už dávno je pryč doba, kdy jsem nějaké zámky používal, zhruba do těch jeho deseti let to ale byla užitečná pomůcka. Spousta her je silně návykových (a to se netýká jen dětí, sám si pamatuju, jak jsem trávil noci nad první Civilization a pak usínal v práci) a dítě ještě nemá tak rozvinutou odpovědnost a uvědomování si následků (a já mám co mluvit :)). Syn se tak musel učit si lépe rozvrhnout svůj čas a mít i jiné aktivity (tedy aktivity... kromě toho hlavně četl a v knížce měl zabořený nos často tolik, že si na počítač ani nevzpomněl). Kromě toho ale hledal i cesty, jak to obejít. To beru jako nedílnou součást celé věci. Pokaždé se tím chlubil a já jsem ho nikdy za to netrestal, naopak jsem ho chválil (i s tím vědomím, že díky tomu se mnou nebude mít problém o tom mluvit). Bavila mne ta jeho snaha, nakonec z toho byla celkem zajímavá hra, kdy bral jako výzvu nové způsoby, jak mu omezit čas.Časem pak přestalo mít význam nějaké zámky mít. Ne, že by teď byl nějaký Mirek Dušín. To ani náhodou. Je to normální puberťák, který se i teď dokáže ztratit ve hrách nebo třeba ve videích na youtube. Podstatné je, že už je dost starý, aby byl sám za sebe odpovědný. Takže když to přeroste únosnou míru a začne kašlat na povinnosti, tak nastupuje mnohem horší zámek ve staré dobré podobě - dočasné zabavení techniky, dodržování "policejní hodiny" a celkově holt fotr chvíli prudí. Samozřejmě se střídavými úspěchy, však jsem sám nebyl lepší. Ale to už není podstatné.Rodičovské zámky zkrátka užitečné být dokážou a ani není potřeba, aby byly kdovíjak dokonalé. Vyžaduje to ale pořád aktivitu rodičů a věnovat dětem co nejvíce času. Spoléhat se jen na zámek je blbost rodičů, ne toho zámku.