Bavíme se tady o ovladačích pro linuxový kernel - to není "jen tak nějaký" open source projekt. To je projekt, který má poměrně velkou složitost a kam např. "bastliči" z Intelu píšou ovladače pro svoje síťovky, nebo parta "bastličů" z IBM implementuje filesystem.
Každou změnu předchází diskuse a každá změna podléhá schválení (lidmi, kteří mají dost znalostí a zkušeností danou věc rozhodnout). Netvrdím, že v komerční sféře nejde udělat "closed source" projekt, ale ještě jsem neviděl ve své praxi nic, co by fungovalo podobně (dobře) jako vývoj linuxového kernelu. Proto bych se nebál, že parta bastličů z komunity ten driver nezvládne napsat.
Je ovšem pravda, že nVidia hw specifikaci nezveřejní, protože je to její IP, které prodává. Možná za 5 let, kdy to bude neaktuální, ale teď těžko. Druhá věc, k tomu, aby vývojáří mohli maximálně využít potenciál nestačí jenom specifikace, ale většinou je potřeba spousta dalších informací (které se většinou šíří u jiných hw produktů jako Application Note(s), Programming Guide, User's Manual apod.), a které popisují jak z hardwaru efektivně požadovanou funkci dostat.
Když se podíváte např. na podobné dokumenty od Intelu k obyčejnému procesoru (kde se instrukční sada víceméně nemění už 20 let), stejně tam je hromada věcí, na které je potřeba dát pozor, nebo je zohlednit a které je potřeba použít nějakých konkrétním způsobem, aby byli účinné.
Přestože je pro procesor tohle všechno zdokumentované a tudíž kdokoliv může např. napsat céčkovský překladač (a také to v zásadě dělá), když budu pro mně rozhodující využít CPU na maximum, sáhnu nejspíš po překladači právě od Intelu (přestože microsoftí překladač, nebo gcc považuji za kvalitní).
Tím chci říci, že přes všechnu dokumentaci, je to nakonec výrobce hw, kdo jej zná nejlíp a dokáže jej využít maximálně. Bez dokumentace to vidím spíš na zbytečně promrhanou energii.