Anička z říše Linuxu: Linux na desktopy teď, nebo už nikdy

Česká veřejná správa má vlastní open source licenci • Vznikl fork Compizu: Beryl • Firefox není pro Debian dostatečně svobodný • Eric Raymond se vrací do světa open source • Gentoo je v Německu chráněno ochrannou známkou • Novell chystá pro Invex přednášky o Linuxu

Česká veřejná správa má vlastní open source licenci

OSS Alliance a Ministerstvo informatiky představili vzorovou open source licenci pro veřejnou správu a neziskový sektor v.1.0. Měl by pod ní být šířen software vytvořený těmito institucemi. Text licence má odrážet jejich potřeby a měl by být zcela v souladu s českým právním řádem.

Podobně jako např. GNU GPL, i tato licence vyžaduje šíření softwaru včetně zdrojového kódu. Zároveň požaduje, aby v souladu s touto licencí bylo šířeno i odvozené dílo. Potud se s GPL celkem shoduje, až na detaily, například jak by měl být zdrojový kód poskytován. Bohužel ale omezuje způsob využití. Komerční používání softwaru je zakázáno, přesněji řečeno, je zakázáno používat jej v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti. Tento požadavek je v rozporu například s Debian Free Software Guidelines, s definicí svobodného softwaru od FSF, a dokonce i s definicí open source od OSI. Licence přesto zajišťuje jednosměrnou kompatibilitu s GNU GPL: explicitně umožňuje přejít s odvozeným dílem na licenci GNU GPL, bohužel ale nehovoří o verzi.

Českou linuxovou komunitou byla licence přijata velmi chladně. Samozřejmě se jí nelíbí zákaz komerčního šíření. Poukazuje na to, že je přinejmenším neetické nazývat licenci Open Source, když je kvůli zákazu komerčního používání v rozporu s definicí OSI. Kromě toho, je-li možné kdykoli přelicencovat odvozené dílo na GPL, je tento zákaz poněkud bezzubý a celá licence tak naprosto zbytečná.

Jak se k těmto výčitkám staví autoři licence? Jeden z nich, Bohumil Štědroň, se v internetové diskusi vyjádřil, že zákaz komerčního šíření si vyžádaly městské úřady, které nechtějí umožnit využití svého softwaru podnikatelům. Samotný vznik licence je reakcí na požadavky veřejné správy, která GNU GPL odmítá používat, protože se jí jeví být z hlediska českého práva problematická.

Těžko říct, komu tato licence prospěje. Zatím se zdá, že vznikla jen proto, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Na jednu stranu zakazuje komerční využití, na druhou stranu usiluje o kompatibilitu s GNU GPL, která nic takového nepřipouští. Městské úřady jistě nepotěší, že jejich software budou podnikatelé používat proti jejich vůli přelicencovaný na GNU GPL. Komunita se zase nikdy nedočká originálního softwaru ve svých linuxových distribucích, protože jeho licence bude pro podstatnou část z nich nepřijatelná. Autoři by možná udělali lépe, kdyby se pokusili přepracovat text GNU GPL tak, aby vyhovoval českým podmínkám. Současné znění by se bohužel vyjímalo nejlépe v Kronice města Kocourkova.

Vznikl fork Compizu: Beryl

Krátce poté, co se na veřejnosti objevilo XGL a Compiz, se stal trojrozměrný desktop senzací. Pracovní plochy rozložené na rotující krychli jsou ještě stále jednou z nejobdivovanějších atrakcí linuxových výstav. Zprovoznit 3D desktop doma ve své distribuci už ale není problém. Požadavky uživatelů na Compiz se tak množily rychleji, než je mohl originální autor Compizu, David Reveman, implementovat. Navíc nekomunikoval s vnějším světem tak, jak by si uživatelé přáli. Nakonec se komunita rozhodla vzít Compiz do vlastních rukou pod jménem Beryl.

Největší výhodou Berylu je možnost snadno jej zprovoznit bez závislosti na GNOME. Přimět k tomu originální Compiz je zatím možné jen s velkým úsilím. Autoři Berylu se také snaží vyhovět požadavkům komunity a implementovat nové vlastnosti tak rychle, jak jen mohou. David Reveman z jejich snažení není zrovna nadšen. Nechal se slyšet, že kód Berylu není dost kvalitní na to, aby se mohl stát součástí Compizu. Zároveň si však vzal k srdci kritiku týkající se jeho komunikace s komunitou a rozhodl se být sdílnější.

Jestli je správnou cestou pomalý a pečlivý vývoj Compizu anebo překotná práce na komunitním hacku, ukáže až čas. Každý z přístupů má své výhody i nevýhody.

Firefox není pro Debian dostatečně svobodný

Z Etche, nejbližšího vydání Debianu, zmizí Firefox. Místo něj se objeví tentýž prohlížeč s jiným jménem. Tímto způsobem skončil již několik měsíců trvající spor Erica Dorlanda, který má v Debianu na starosti Firefox, a zástupce Mozilly.

O co vlastně šlo? Mozilla klade na distributory svého softwaru ve světě FOSS celkem neobvyklé požadavky. Pokud chce distributor používat jméno Firefox, každý z patchů přidaných distribucí k originálnímu Firefoxu podléhá schválení Mozilly. Kromě toho prohlížeč musí používat oficiální logo od Mozilly. Logo Firefoxu bohužel není šířeno pod svobodnou licencí, a tak bylo z Debianu odstraněno. Jedinou alternativou by pro Debian bylo přesunout balík do non-free a proti tomu se zase ohradila Mozilla. Východiskem tak zůstává přejmenování Firefoxu, na němž začne Dorland pracovat v nejbližší době. Ubuntu ho pravděpodobně bude brzy následovat.

Eric Raymond se vrací do světa open source

Eric S. Raymond, který je známý zejména díky svým dílům jako Katedrála a tržiště, usoudil, že pokud se má Linux stát významným operačním systémem na desktopech, mělo by se mu to podařit v nejbližší době. Jinak bude pozdě. Poukazuje na historii a vysvětluje, že uživatelé byli svolni masově vyměnit operační systém jen v dobách přechodu na jinou hardwarovou architekturu. A právě teď se masově přechází z 32bitových na 64bitové počítače.

Raymond věří, že je třeba ukázat Linux jako plnohodnotný 64bitový desktop. Nebrání se přitom ani možnosti zahrnout do distribuce proprietární software, pokud to bude nutné. Průměrného potenciálního přeběhlíka totiž bude zajímat zejména to, jestli na novém systému také bude fungovat jeho iPod.

Zatímco většina linuxových distribucí se k podpoře proprietárních technologií staví spíš vyhýbavě, jedna z nich se snaží jít přesně cestou, kterou Raymond naznačil. Není tedy až takovým překvapením, že Raymond přijal místo mezi vedoucími projektu Freespire, u nás zatím téměř neznámé linuxové distribuce.

Gentoo je v Německu chráněno ochrannou známkou

Sdružení německých uživatelů Gentoo si jméno a logo této distribuce zaregistrovalo jako ochrannou známku. Nyní vymáhá licenční poplatky po drobných prodejcích CD s linuxovými distribucemi. Ti obvykle prodávají jedno CD za poplatek nižší než jedno euro a šetří tak linky svých zákazníků, kteří by si jinak CD museli stahovat. Takové obchody přitom obvykle dělají pro šíření svobodného softwaru mnohem víc než sdružení uživatelů.

Novell chystá pro Invex přednášky o Linuxu

Návštěva Invexu se letos vyplatí zejména uživatelům SUSE Linuxu. K tradičním invexovým linuxovým akcím totiž přibude spousta přednášek o nejrůznějších zákoutích této linuxové distribuce. Vývojáři z české pobočky budou přednášet například o problematice multimédií v Linuxu, o virtualizaci s XENem, o Sambě, o kancelářském balíku OpenOffice.org, iSCSI a mnoha dalších zajímavých technologiích.

Zároveň bude po celou dobu konání INVEXu ve stánku Novellu probíhat Installfest. To je akce, na které budou odborníci instalovat Linux (konkrétně SUSE Linux Enterprise Desktop) na přinesené počítače těm, kteří by jej rádi vyzkoušeli, ale neodvažují se pustit se do toho sami. Každý návštěvník si tam zároveň bude moci Linux vlastnoručně osahat.

Témata článku: Linux, Open source

139 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Jarda 4. 10. 2006 14:48:01
    Astorku, nechápu, proč na diskuse o linuxu lezeš neustále propagovat ten...
  • Peter Lehotsky, Peter Lehotsky 4. 10. 2006 9:42:32
    A to mam jit s tebou do hospody , tfuj to...
  • Gofry, Gofry 4. 10. 2006 9:40:12
    Dokážeš vôbec sformulovať vetu, ktorá má hlavu a pätu, je oznamovacia, na...
Určitě si přečtěte

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

** Dobrý monitor s kvalitním panelem lze pořídit pod tři tisíce korun ** Pod deset tisíc si můžete koupit pracovní 27" monitor nebo nejlevnější použitelné 4K ** Vybrali jsme také ideální model pro vícemonitorovou konfiguraci

27.  11.  2016 | Stanislav Janů | 13

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 76