ACTA: Kladivo na piráty, bič na uživatele

Utajovaná „antipirátská“ dohoda ACTA se poprvé odhalila veřejnosti. Není tak vražedná, jak to vypadalo z předchozích verzí, stále ale dokáže vyděsit. Pirátem by se totiž stal téměř každý.

Tento článek vyšel poprvé v časopise Computer, najdete ho ve vydání 9/10.

Dohoda nazvaná ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, Obchodní dohoda proti padělání) se stala trnem v oku mnoha komentátorů už od počátku. Její dojednávání totiž začalo už v roce 2007 v přísném utajení a teprve díky několika uniklým materiálům se o mezinárodní smlouvě, která může výrazně změnit nakládání s duševním vlastnictvím, dozvěděla veřejnost. Přesto rozhovory probíhaly za zavřenými dveřmi a bez jakýchkoliv výstupů až do letošního dubna.

Už z původních zpráv bylo zřejmé, proč jsou jednání tak silně skrývána před veřejností. Extrémní posílení ochrany autorských práv na úkor těch uživatelských by zcela jistě neprošel v jakékoliv širší diskuzi. Na tom se shodují jak odborníci, tak laická veřejnost. Podobná opatření by také patrně „sama od sebe“ neprošla ani v místních parlamentech. Pokud ale bude zúčastněné státy zavazovat mezinárodní dohoda, bude to mnohem snazší – a země, které dohodou vázány nebudou, mohou pro změnu očekávat politický tlak, případně obchodní omezení.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Dobová protipirátská reklama v americkém tisku

Ponechejme přitom stranou samotné „padělání“, tak jak je obvykle vnímáme. Nástroje, které by měly zabránit dovozu a prodeji „zaručeně pravých iPhonů za 50 dolarů“ a „čínské Viagry“ tu už dávno jsou (např. mezinárodní dohoda TRIPS). Podstatné pro tuto chvíli je, že ACTA řeší i autorská práva k hudbě, filmům a podobně. A ještě podstatnější to, že ACTA je v podstatě pokusem zavést „vyztuženou“ verzi nechvalně známého amerického DMCA (Digital Millenium Copyright Act) do mezinárodního práva.

Krok z utajení

Od dubna je konečně k dispozici veřejná verze pracovní verze dohody, a tak nastává konec spekulací a je čas komentovat realitu. O zveřejnění se zasadili i ti, které obvykle nechválíme – europoslanci. Ani ti totiž neměli k materiálům přístup a to už bylo příliš silné kafe. V březnu proto vydali poměrně ostré usnesení (jak krásná kombinace), ve kterém vyzvali Evropskou komisi a Radu Evropy, aby poskytli projednávané texty veřejnosti.Ohledně vlastního informování byli poslanci velmi konkrétní: „...vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem transparentnosti při vedení jednání o dohodě ACTA, jenž je v rozporu s literou i duchem SFEU; je hluboce znepokojen, že před zahájením jednání o ACTA nebyl stanoven žádný právní základ a Parlament nebyl požádán o schválení mandátu k jednání. ...zdůrazňuje, že pokud Parlament nebude ve všech fázích jednání okamžitě a plně informován, vyhrazuje si právo podniknout příslušná opatření, včetně předložení věci Soudnímu dvoru, aby si zajistil svá výsadní práva“. O shodě v europarlamentu vypovídá i to, že stovek hlasujících bylo proti usnesení jen 13 poslanců.

Klepněte pro větší obrázek
Pirátstvím proti globálnímu oteplování aneb poněkud netradiční argument
zastánců P2P sítí a divokého šíření dat

Kupodivu nezůstali jen u toho a evidentně se inspirovali i rozbory uniklých částí materiálu. Ty, které příliš překračovaly hranice evropského práva, rovnou zakázali (přesněji vyzvali EK, aby je nenechala projít). Šlo například o kritizované kontroly a zabavování paměťových médií (přehrávačů, mobilů, notebooků…), které už nějakou dobu uplatňují USA. Na nich samotných by nebylo nic špatného, podle ACTA by k nim ale nebylo potřeba nic – zejména soudní příkaz. Europoslanci přímo protestují už proti samotným osobním prohlídkám na hranicích.

Stejně tak poslanci protestovali i proti drakonickým trestům typu „třikrát a dost“, které mělo být uplatňováno na připojení k internetu – zde jde o jasnou inspiraci francouzským zákonem digitální gilotiny: „domnívá se, že v zájmu dodržování základních práv, jako je právo na svobodu projevu a právo na soukromí, by navrhovaná dohoda – při plném respektování zásady subsidiarity – neměla umožňovat zavedení tzv. zásady „třikrát a dost“, v plném souladu s rozhodnutím Parlamentu o čl. 1 odst. 1 písm. b) v (pozměňující) směrnici 2009/140/ES, který požaduje doplnění nového odst. 3 písm. a) do článku 1 směrnice 2002/21/ES o zásadě „třikrát a dost“; domnívá se, že každá dohoda musí obsahovat ustanovení, že odpojení jednotlivců od internetu musí nejdříve posoudit soud“. V tomto směru jsou zajímavá i soudní rozhodnutí v některých evropských zemích, která připojení k internetu řadí mezi lidská práva, případně je staví do pozice „práva na informace“.

Čteme si v hororu

Klepněte pro větší obrázekPlné znění uvolněného dokumentu ACTA najdete na serveru Evropské komise v sekci věnované obchodu (ec.europa.eu/trade) – případně použijte QR kód. Nejde ale bohužel o příliš srozumitelný dokument a jeho přelouskání je skutečným soubojem s právním jazykem psaným textem na 39 stranách.

Pokud se do něj přece jen pustíte, zjistíte, že této fázi (draft) stále vyhrávají zástupci hudebního a filmového průmyslu (a průmyslů jim podobných) a samotní uživatelé (aspoň teoreticky zastupovaní politiky) jsou v těžké defenzívě. Dokonce ani výše zmíněné připomínky europoslanců nejsou vždy zohledněny.

Příkladem je opět ono odpojování od internetu. Sice není zmíněno úplně explicitně, ale ACTA vše řeší z druhé strany. Poskytovatel internetu se může rozhodnou mezi dvojím zlem. V případě, že si chce usnadnit práci, dovolí zástupcům ochranných svazů sledování a odhalování svých zákazníků. V případě druhém je bude sledovat a případně odpojovat sám. Pokud si nevybere ani jedno z těchto řešení, bude zodpovědný za nelegální data, která protékají jeho linkami. Ano, čtete správně, nikde se v tomto procesu neobjevuje tak důležitá část práva, jakou je soud. A ano, pokud vám vše (opět) připomíná digitální gilotinu, tentokrát dokonce bez státního úřadu (jakým byl HADOPI), čtete také správně.

Proti současnému stavu je to skutečně obrat o 180 stupňů. Evropská směrnice (o elektronickém obchodu) totiž výslovně myslí i na odpovědnost poskytovatele připojení. Podle ní (u nás v zákoně 480/2004 Sb.) poskytovatel neodpovídá za obsah datové komunikaci svých zákazníků. Důvod pro zavedení takovéhoto kroku je ale ze strany ochránců práv jasný – je mnohem jednodušší pohlídat si desítky či stovky internetových providerů, než pronásledovat miliony uživatelů.

Změny nikoliv kosmetické

Smlouvy a zákony

Proč je vlastně dojednání na první pohled velmi vzdálené mezinárodní smlouvy tak podstatné? Aby se Česká republika skutečně mohla stát smluvní stranou takového dokumentu, musí dojít k ratifikaci. K ní je potřeba souhlasu Parlamentu, smlouvu pak ratifikuje prezident (ponechme stranou diskuze, zda jde o jeho právo, či povinnost, čili zda smlouvu schválenou Parlamentem ratifikovat musí, nebo může). Ratifikovaná smlouva se pak vyhlásí, čímž se stane součástí našeho právního řádu.

Takováto smlouva je z hlediska právní síly zařazena na úroveň zákona, musí tedy být v souladu s ústavními předpisy (zkoumání toho, zda tomu tak je, je také předmětem ratifikačního procesu). Co když ale smlouva stanoví něco jiného než některý z našich zákonů (jako by tomu u současné podoby ACTA bylo)? V takovém případě má smlouva tzv. aplikační přednost, jinými slovy použije se namísto zákona, který obsahuje odlišnou právní úpravu. Jestliže tedy ACTA skutečně bude podepsána a ratifikována Českou republikou, je úplně jedno, jak je v daných věcech benevolentní náš právní řád – závazná bude úprava mezinárodní smlouvy.

Pokud bude ACTA podepsána a později i ratifikována jednotlivými státy, nečeká nás nic, na co bychom se měli těšit. Každopádně dojde k výraznému tažení otěží autorského zákona (resp. zákonů, které se zabývají touto oblastí). Z dosud zveřejněných materiálů (toho oficiálního i několika neoficiálních) vyplývá, co by vlastně „ochránci“ chtěli nastavit.

V Česku dosud legální kopírování pro vlastní potřebu (a tím i stahování z internetu) by bylo výrazně omezeno. Podle výroku Nejvyššího soudu přitom nejde o to, z jakého zdroje je kopie získána: „nestanoví toto ustanovení nic o právní povaze zdroje, ze kterého je možno rozmnoženinu díla pro osobní potřebu pořizovat. Může se tedy jednat jak o originál, tak i o rozmnoženinu díla, přičemž není bez dalšího nikterak vyloučeno, aby zdrojová rozmnoženina, ze které si zhotovitel pořídí vlastní rozmnoženinu pro osobní potřebu, byla pořízena i na základě jednání, které je v rozporu s autorským zákonem.“. Podle ACTA by bylo možné udělat pouze kopii z legálně vlastněného díla, a to ještě se zachováním všech ochran a informací o copyrightu. Ano, i rip z DVD, ve kterém odstraníte otravné protipirátské obrazovky, by byl nelegální. Stejně tak se mění stávající stav, kdy je nelegální prolamovat „účinnou ochranu“ – nově by nebylo možné prolomit, odstranit či odpárat ochranu jakoukoliv, i kdyby to měl být jen stavový bit „copy denied“. O stahování pomocí torrentů či třeba z Rapidsharu už samozřejmě nebude ani řeči, už jen proto, že provozovatele takovýchto počítačů či serverů by měli na vyzvání majitelů práv odpojit přímo poskytovatelé. Opět bez soudu.

Kontroly na hranicích by také mohly převzít americký model – celníci mohou kontrolovat i duševní vlastnictví, a pokud dojdou k podezření, že vaše data nejsou legální, mohou věc (notebook, přehrávač…) zadržet. Z praktického pohledu je tak v podezření prakticky kdokoliv, kdo má na svém zařízení muziku či filmy v jiné podobě, než fyzické CD/DVD. Pokud se k tomu přidá ještě americký model trestů (nesmyslně vysoké pokuty/náhrady škody a dokonce i vězení i pro „nekomerční“ kopírování), je budoucnost skutečně temná.

To vše samozřejmě platí jen pro běžné uživatele, kteří těmito opatřením budou trpět nejvíce. Profesionálové (ať už se pod tuto definici vejde cokoliv) přejdou na šifrovaná spojení a bezpečná úložiště dat. Pokud se do čtení dokumentu ACTA pustíte, myslete na to, že jde stále jen o návrhy k jednání – na jedné straně to sice dává málo útěchy, na straně druhé je právě teď nejvyšší čas zatlačit na výraznou změnu (nebo nejlépe zahození do stoupy). Ať už si vyberete podpis pod některou z petic, zaslání dopisu svému (euro)poslanci, nebo rovnou vstup do některé z politických stran, které ACTA nepodporují, je to na vás.

Témata článku: Časopis Computer, Byznys, Internet, Právo, Bezpečnost, Pirátství, Draft

132 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Pavel Valach 12. 9. 2010 22:24:14
    Na co "příbalové letáky", když je všechen obsah ve stejném formátu i...
  • duhovnik 1. 6. 2010 11:03:54
    Ak zavedú niečo ako to HADOPI tak potom Perfect Dark FTW :D
  • Jiri Slapak 27. 5. 2010 0:31:14
    pripomenme si jak to vypadalo v USA dobe prohibice a zkusme najit...
Určitě si přečtěte

Špičkoví hackeři útočili na prohlížeče. Chrome odolal, ale Edge je tragédie

Špičkoví hackeři útočili na prohlížeče. Chrome odolal, ale Edge je tragédie

** Do Vancouveru se sjeli hackeři ** Soutěžili v útocích na prohlížeče ** Chrome odolal, ale Edge to projel na celé čáře

22.  3.  2017 | Jakub Čížek | 79

Obří Mechroboti jsou realitou, měří čtyři metry a mají hmotnost přes 1,5 tuny

Obří Mechroboti jsou realitou, měří čtyři metry a mají hmotnost přes 1,5 tuny

** Jihokorejská společnost Hankook Mirae Technology vyrábí obří Mechroboty ** Jsou určené pro ovládání člověkem uvnitř ** V prodeji se objeví koncem tohoto roku za 200 milionů korun

20.  3.  2017 | Karel Javůrek | 18

Nebuďte jako Emma Watson. Poradíme, jak nepřijít o hanbaté fotky

Nebuďte jako Emma Watson. Poradíme, jak nepřijít o hanbaté fotky

** Pokud už choulostivé snímky vyfotíte, dbejte na jejich zabezpečení ** Útočníci je nejčastěji získají z cloudového úložiště ** Pozor si dejte i na phishing a řádné zabezpečení telefonu

Včera | Stanislav Janů | 32


Aktuální číslo časopisu Computer

Supertéma o počítačové bezpečnosti

AMD Ryzen přichází

Velké testy kinoprojektorů a levných sluchátek

Příslušenství do USB-C