Společnost Intel představila dva modely procesoru řady Celeron s vnitřním taktem 2,5 a 2,6 GHz. Kromě vyššího taktu se od předchozích odlišují i novou verzí jádra.
Společnost Intel představila dva nové články 0,13mikronové rodiny procesorů Celeron, určené pro patici Socket 478. Má obvyklé parametry – je vyráběn 0,13mikronovou technologií, cache L2 má velikost 128 KB a pracuje na frekvenci jádra procesoru, externí frekvence je 400 MHz (4x 100), procesor ovládá SIMD instrukční sady MMX, SSE a SSE2.
Procesory Intel Celeron vyráběné 0,13mikronovou technologií měly do této doby jádro značené jako C1. Nové modely přinesly jádro D1, což obnáší opravené dokumentované chyby V41, V43 (chyby jen v jádře C1), V44 a V45 (chyby již v jádře E0). To jinými slovy znamená, že procesory Celeron s interní frekvencí 2,5 a 2,6 GHz mohou mít vyšší spolehlivost vzhledem k některým opraveným chybám předchozích verzí.
Uvedené ceny jsou za jeden kus při odběru 1000 kusů. Tepelný údaj odpovídá množství tepla, které výrobce uvádí v dokumentaci jako Thermal Design Power, což odpovídá množství tepla, vznikajícího při běžném provozu. Grafy zahrnují modely, které Intel stále uvádí ve svém ceníku (tj. od 2,1 do 2,6 GHz).
Tvary křivek v grafech si jsou podobné až na jednu – tepelný výkon procesorů Intel Celeron. Zde je na první pohled patrný rozdíl mezi Celerony vyráběnými 0,18mikronovou (1,7 a 1,8 GHz) a 0,13mikronovou technologií (2,0 až 2,6 GHz). Ani verze s taktem 2,6 GHz nedosahuje při vyšším výpočetním výkonu spotřebu nejslabšího Celeronu pro Socket 478, přestože se rozdíl blíží celému gigahertzu. Vliv výrobní technologie je přece jen znát poměrně výrazně. Při porovnání s vlivem ceny může zaujmout model s taktem 2,1 GHz. Jeho zvláštní pozice odpovídá faktu, že jeho cena je shodná s modelem 2,2 GHz, který proto pochopitelně vychází výhodněji.
Živě komentuje: „Proč se vlastně procesory Celeron vyrábějí, když mají tu či onu vlastnost?“ To je otázka, která zajímá mnohé příznivce či odborníky z oblasti hardwaru. Na jedné straně se mnoha lidem „nelíbí“ velikost rychlé vyrovnávací paměti 2. úrovně (neboli L2 cache). Ta má totiž v porovnání s „plnohodnotným“ procesorem Intel Pentium 4 čtyřnásobnou velikost (128 KB versus 512 KB). Méně znalým tato vlastnost nic neříká, ovšem znalejší vědí, že čím menší cache je, tím se z procesoru může „vyždímat“ menší výkon.
Na druhou stranu je nutné si uvědomit pro jaké uživatele Intel svoje Celerony produkuje. Existuje totiž velké množství administrativních pracovníků (typicky účetní či obchodník), kteří pro svou práci nevyžadují extrémní výkon svého počítače. Mnozí odborníci v nadsázce říkají, že takovým postačí i MMX-ko (neboli dnes již historický procesor Intel Pentium s MMX). To platí pro stále menší počet programů a uživatelů, ovšem myšlenka malého nároku na počítač vyjadřuje rčení zcela jasně. Pro takové uživatele je Pentium 4 zbytečnou a nevratnou investicí, protože tento typ uživatelů výkon Pentia 4 prostě pro své pracovní záležitosti nevyužije.
Pokud je laskavý čtenář příznivcem kteréhokoli jiného výrobce procesorů, zůstávají předchozí úvahy shodné. Pouze místo „Celeron“ dosaďte „Duron“ a podobně. Velké množství výrobců vedle plných verzí produkuje i jejich „ořezané“ levné verze, kde se typicky snižuje velikost právě L2 cache. Nejde tedy o žádný patent Intelu, ale o běžný obchodní tah.
Doporučená literatura
- Intel Celeron Processor on 0.13 Micron Process in the 478-Pin Package (25174804.PDF)
- Intel Celeron Processor in the 478-Pin Package Specification Update (29074912.PDF)