K těm cenám - pravdu mají všichni, protože tu vládla dnes už těžko pochopitelná socialistická ekonomika. Němec u nás dostal za marku 2 Kč, to byl oficiální kurs. Pokud měl člověk štěstí, a dostal devizový příslib, tak se k tomu kursu počítala přirážka 300% až 400% (nepamatuji se přesně), což pak vedlo k ceně marky na černém trhu okolo 10 Kč. Podniky ale měly smůlu, pokud nedostaly přidělené devizové koruny, tak si prostě nemohly ze zahraničí vůbec nic koupit. (Devizové koruny byly jen poukázkami na nákup deviz.) Toho využívali různí spekulanti, kteří pak prodávali počítač, který v Německu stál 1500 marek klidně za těch půl miliónu korun. A podniky po tom skočily, protože mohly disponovat miliardami českých korun, ale v cizině si za ně nic koupit nemohly. Jedna firma tohle dělala oficiálně, bylo to JZD AK Slušovice, které díky vysokým kontaktům mohlo exportovat zemědělské produkty do zahraničí a utržené devizy nemuselo odevzdat státu, ale mohlo za ně nakoupit počítače. Jinak na tom vydělalo spoustu jednotlivců i organizovaných skupin, koupit počítač za 1500 DM a dostat za něj v bazaru 300000 Kč nebylo špatné, když před tím na černém trhu koupili marky za 10 Kč, zisk 2000% se hodí. Po "velkospekulantech" šla státní bezpečnost, nekteří skončili za mřížemi, ale většinou peníze udělaly své a STB, SNB, prokurátoři i soudy je nechali na pokoji, to za socialismu nebylo jiné.
Po roce 1989, ještě před tím, než byla zavedena plná směnitelnost koruny, tak byly zavedeny devizové aukce, na kterých podniky prodávaly přebytečné devizy firmám, kterým se nedostávaly. Pamatuji se reportáž, ve které si Vladimír Jirka, majitel Unimarketu, velmi liboval, že nakoupil marky za 60 Kč, jak je to výhodné. A také to výhodné bylo - v prostředí, ve kterém doznívala pokroucenost socialistické ekonomiky. Pro nepamětníky, v okamžiku vyhlášení směnitelnosti (konvertibility) koruny byla marka za 18 Kč.
Takže pravdu mají ti, kteří říkají, že PCčko stálo 40000 Kč jako ti, kdo říkají, že totéž stálo půl miliónu. To už dneska mladí lidé těžko pochopí.
Počítače odpovídající původním PC/XT byly ve velkém dovezeny do ČR z Peru, značka byla Novatec, a byla to klasika - procesor 8088 na frekvenci 4,77 MHz, CGA karta a monitor (CGA = grafika 320x200 ve 4 barvách, nebo 640x400 černobíle). Kompatibilní počítače byly vyráběny i u nás, SAPI-86 z Tesly Strašnice, SAPI-2 už nevím odkud, klon vyráběla i Tesla Kolín, na Slovensku Závody výpočtovej techniky vyráběly PP06 a další. Všechno to byly klony PC/XT, někdy s procesorem 8086, který se vyráběl v Sovětském svazu a byl tedy dostupnější než 8088.
Se softwarem si za socialismu většina firem nelámala havu, ve Slušovicích prostě nahradili všechny copyrighty "(c) Microsoft Corporation" a "(c) Digital Research" textem "(c) JZD AK Slušovice" a vesele je prodávali za velké peníze. Prostě Divoký Východ.
