Největší webová sociální síť na světě Facebook dnes slaví své desáté narozeniny. Znáte jeho historii, současnost a budoucnost? Podívejte na desítku zajímavostí o Facebooku.
Facebook dnes slaví své desáté narozeniny. Za tu dobu se dočkal několika prvenství. Jedná se o největší webovou komunitní službu na světě, její zakladatel a šéf Mark Zuckerberg je podle Forbesu nejbohatším mladíkem, vždyť mu ještě nebylo ani třicet, a zároveň je to jeden z mála současníků, o kterém Hollywood v režii Davida Finchera natočil úspěšný kasovní trhák The Social Network.
My se ale do obsáhlé historické sondy pouštět nebudeme a namísto toho vybereme několik historických i současných zajímavostí – faktů o Facebooku, který není jen sociální sítí jako každá jiná, ale díky své bezprecedentní velikosti se stal také soudobým fenoménem.
1. Am I Hot or Not?
Devatenáctiletý harvardský student Mark Zuckerberg započal svou pouť za Facebookem 28. října 2003, kdy spustil web Facemash, ve kterém mohli ostatní hodnotit atraktivitu studentek z Harvardu. Web neměl dlouhého trvání a Zuckerberg se dostal za krádeže fotografií před kárné řízení univerzity. Tehdy o něm napsal i školní časopis The Crimson. Článek je dodnes k dispozici v jeho webovém archivu.
První drobný sociální počin Marka Zuckerberga byl Facemash z roku 2003
Zuckerberg se při psaní Facemashe inspiroval tehdy velmi populárním webem Hotornot.com (Am I Hot or Not?), který funguje nepřetržitě od roku 2000 a je vlastně jakýmsi modelovým základem pro všechny pozdější weby založené na hodnocení uživatelů podle jejich fotografií.
2. HarvardConnection
Koncem listopadu 2003 byl Mark Zuckerberg přizván k projektu HarvardConnection bratří Winklevossů. HarvardConnection měla být univerzitní sociální síť, ve které budou moci studenti uzavírat přátelství, vytvářet různé vazby a komunikovat. Zuckerberg dostal přístup ke zdrojovému kódu a začal pro bratry pracovat.
Dnes se zdá skoro neuvěřitelné, že se něco takového proměnilo v jednu z nejvytíženějších a nejsofistikovanějších webových aplikací
Jenže ve skutečnosti dělal něco úplně jiného. Společně se svými přáteli začal vyvíjet vlastní web, 11. ledna 2004 zaregistroval doménu thefacebook.com a ještě 14. ledna Winklevossům tvrdil, že pracuje na HarvardConnection. Namísto toho 4. února 2004 spustil zmíněný The Facebook – uzavřenou sociální síť pro studenty Harvardu. Facebook si během prvních několika dnů zřídilo okolo tisícovky studentů a Zuckerberga opět vyzpovídal The Crimson.
3. Soudní tahanice
Facebooku se začalo dařit, brzy opustil brány Harvardu a Zuckerberg jej se svým týmem postupně spouštěl na dalších univerzitách, načež jej otevřel široké veřejnosti. Winklevossovým se to pochopitelně nelíbilo, Facebook zažalovali a po mnoha letech vyjednávání se nakonec v roce 2008 dohodli na odškodném. Získali 20 milionů dolarů v hotovosti a 45 milionů dolarů v tehdejších akciích. Po vstupu Facebooku na veřejnou burzu před necelými dvěma lety je pak mohli dále zhodnotit.
Cameron a Tyler Winklevossovi – američtí olympionici a díky Facebooku bohatí investoři, kteří prý vlastní podstatnou část bitcoinů (Foto: Johnnyroee, GabrielF CC-BY-SA)
4. Bezprecedentní růst
V srpnu 2008 překonal Facebook hranici sto milionů uživatelů. Během následujících dvou let přeskočil v červenci 2010 hranici 500 milionů uživatelů a v říjnu 2012 konečně magickou miliardu. Zatímco jeho růst v západním světě už stagnuje a je fakticky u svého stropu, síť jako celek nadále roste.
Na sklonku minulého roku se mohl Facebook pochlubit 1,23 miliardou aktivních měsíčních uživatelů, přičemž 945 milionů z nich navštěvuje Facebook každý měsíc také z mobilního telefonu. Na rozdíl od ostatních sítí se může Facebook pochlubit také enormní denní návštěvností – v prosinci na něj průměrně zavítalo každý den 757 milionů registrovaných uživatelů. Přes 4 miliony uživatelů pochází z Česka.
Komunita uživatelů Facebooku a jejich vzájemné přátelské vazby
Jen pro srovnání, konkurenční Google+ se loni na podzim pochlubil 300 miliony aktivních měsíčních uživatelů, kteří navštěvují přímo sociální síť jako takovou. Počet těch, kteří ji navštěvují nepřímo třeba jen v rámci vyhledávače, Gmailu a dalších služeb, se na podzim pohyboval okolo 540 milionů duší. Google+ je tedy podle přísnější metodiky až 4× menší komunitou.
5. Průměrný uživatel má 190 kamarádů
Podle obsáhlého výzkumu Facebooku z podzimu 2011 disponuje průměrný uživatel sítě 190 kamarády, přičemž statistický medián se pohybuje okolo stovky. Z grafu níže je patrné detailnější rozdělení. Čtvrtina uživatelů má do 25 přátel, horní typická hranice se pak pohybuje někde okolo 500 až 1 000 přátel. Do této množiny se už vlezou skoro všichni členové sítě.
6. 4,74 kroků mezi dvěma uživateli
Maďarský spisovatel Frigyes Karinthy v roce 1929 publikoval povídku, ve které jako první nastínil hypotézu šesti stupňů odloučení, podle které nás v dostatečně propojené společnosti od libovolného člověka na Zemi odděluje jen pět po sobě jdoucích přátel. Osoba A tedy zná osobu B, která zná osobu C, která zná osobu D, která zná osobu E, která zná osobu F a ta zná osobu G, kterou může být naprosto kdokoliv. Myšlenku v 60. letech v praxi vyzkoušel psycholog Stanley Milgram, když vybral 296 dobrovolníků, kteří měli skrze své známé předat zprávu další náhodně vybrané osobě odkudsi z Bostonu. Jaké bylo Milgramovo překvapení, když zjistil, že k tomu dobrovolníci potřebovali pouhých šest kroků.
Většina párů na Facebooku je propojená čtyřmi až pěti skoky
Analytici Facebooku v roce 2011 spočítali všechny vzájemné vazby mezi uživateli sociální sítě a zjistili, že průměrná vzdálenost mezi dvěma náhodnými uživateli Facebooku je pouze 4,74 kroků. Pokud jste tedy průměrný uživatel Facebooku, k jinému průměrnému uživateli se dostanete skrze posloupnost pěti přátelství.
Pokud vám to připadá jen velmi těžko uvěřitelné, vězte, že 99,6 % párů na Facebooku lze propojit šesti kroky a 92 % pak pěti kroky. Od roku 2011 se přitom Facebook opět o něco více nafouknul a přibylo také přátelských vazeb, čili dnes může být počet kroků ještě nižší.
7. Najdi chybu a zbohatneš
Facebook si je vědom, že sám vzešel z počítače introvertního hackera, ostatním tedy nabízí možnost „snadného“ výdělku v programu Bounty. Pokud kdokoliv na Facebooku objeví a zdokumentuje dle pravidel doposud neznámé bezpečnostní riziko, dostane odměnu ve výši nejméně 500 dolarů.
Hackeři s dobrými úmysly mohou útočit na testovací účty na Facebooku a zdokumentovat tak chyby, za které dostanou odměnu
Do Facebooku se může zkoušet prolamovat každý z vás, podle pravidel ale musí až na výjimečné případy použít testovací účty, které si může vytvořit na této stránce. Pokud se však budete prolamovat do skutečného účtu, zjistíte chybu a namísto kontaktování Facebooku zranitelnost zveřejníte třeba na svém blogu, aniž by mohli programátoři zavčas zareagovat, sociální síť všechny dopředu varuje, že na vás pošle své právníky.
8. Facebook politický
Sociální síť Marka Zuckerberga se v průběhu let proměnila ze sítě studentů na fenomén a svým způsobem i veřejnou službu, kterou v předvolební kampani roku 2008 umně využil americký prezident Barack Obama. Facebook se stal také jedním z hlavních komunikačních kanálů povstání arabského jara a v roce 2011 jej Island dokonce použil jako připomínkovací nástroj veřejnosti při tvorbě nové ústavy.
9. IPO
Facebook po dlouhých přípravách vstoupil 18. května 2012 na veřejnou burzu Nasdaq. Výchozí cena za akcii byla stanovena na 38 dolarů a první prodejci z řad zaměstnanců a investorů své akcie okamžitě pohádkové zhodnotili. Jenže tímto skončilo a brzy došli zájemci. Cena akcií se propadla a hranici 38 dolarů překonala až po více než roce loni v srpnu. Od té doby však Facebook na burze neohroženě roste a jeho tržní hodnota se tak neustále zvyšuje. Dnes se cena za akcii pohybuje okolo 62 dolarů.
Vývoj ceny akcií Facebooku. Výchozí hodnotu akcie překonaly až po roce letos v létě (Zdroj: Google Finance)
10. Facebook umírá?
Nakonec se nabízí otázka, jak bude vypadat další desetiletka Facebooku. Mark Zuckerberg na jaře oslaví své třicátiny, takže život má ještě před sebou a v kapse hotovost na všechny své technologické sny – ať už realizované uvnitř Facebooku za korporátní peníze, nebo klidně i mimo něj.
Princetonská univerzita nedávno aplikovala na Facebook a jeho růst jeden z epidemiologických modelů šíření infekční nemoci. Lidé jsou prý už pomalu imunní a Facebook brzy čeká pád. Podle studie (PDF) by měl do roku 2017 ztratit 80 % uživatelské základny.
Úpadek zájmu o Facebook v Googlu a modelace podle Princetonu při předpokladu, že mezi úpadkem ve vyhledávači a faktickým úpadkem zájmu uživatelů na sociální sítí bude zřejmá korelace.
Odpověď Facebooku na sebe nenechala dlouho čekat. Jeho analytici si rádi hrají, použili tedy obdobný model na samotný Princeton, počet jeho studentů a publikační činnost, načež vyšlo najevo, že by měla velmi brzy zkrachovat i prestižní americká univerzita. S podobnými soudy to tedy asi nebude tak horké a i když růst Facebooku zpomaluje, zatím se nezdá, že by byl na obzoru nějaký silnější konkurent, který by jej měl rozdrtit – ať už to bude jiná sociální síť, nebo nějaký úplně nový fenomén.
Dále by vás mohlo zajímat:
