Facebook letos utratil obrovské peníze za nákupy dvou společností - WhatsApp a Oculus VR. V minulosti však byl Facebook prodejním artiklem. Kdo se o něj zajímal?
Facebook se v současné době nachází v pozici, kdy se svým kapitálem může skupovat firmy za astronomické částky. Pokud bychom však zabrousili do nedávné historie, ještě několik roků zpátky usilovaly mnohé firmy o koupi Facebooku.
Redaktor Fortune David Kirkpatrick vydal v roce 2010 knihu The Facebook Effect, která odhaluje zákulisní hry v největší sociální síti světa, způsoby financování i další pikantnosti týkající se nejen vzniku Facebooku. Autorovi se podařilo zjistit i několik nabídek, které Zuckerberg v minulosti dostal. A případní kupci se rozhodně nezačali hrnout až se stal Facebook globálním fenoménem, první zájemci přišli pár měsíců po založení. Dnes již víme, že Facebook všechny lákavé nabídky odmítnul, mnohdy však byla dohoda na spadnutí.
Původní podoba Facebooku z roku 2004
1. Neznámý investor nabídnul 10 mil. dolarů
Mark Zuckerberg založil svoji sociální síť v únoru 2004 na doméně thefacebook.com. Přístupná zatím byla jen univerzitním studentům a zpřístupnění veřejnosti ještě několik let trvalo. Čtyři měsíce po založení přišla dvacetiletému Zuckerbergovi první nabídka – neznámý investor z New Yorku nabízel 10 milionů dolarů. Později ale sám Zuckerberg připustil, že nabídku nikdy nebral vážně.
2. Friendster
Friendster je často považován za první moderní sociální síť vůbec. Založena byla už v roce 2003, v současné době se z ní však stala herní platforma pro Asiaty. V rozhovoru v roce 2007 pro VentureBeat uvedl jeden s vysokých manažerů, že měli o Facebook výrazný zájem. Vše však záleželo na investorech, kteří rozhodovali o investovaných částkách. Než však mohla přijít reálná nabídka Zuckerbergovi, obliba Facebooku pomalu začala převyšovat tehdejší sociální sítě a částkami, které by byly nutné k odkoupení Facebooku, Friendster nedisponoval.
Friendster v době, kdy se jednalo o sociální síť
3. Google
Zuckerberg na úplném počátku Facebooku řídil celý projekt společně se svými kolegy z Harvardovy univerzity z pronajatého domu v Palo Alto. V té době se v jejich sídle objevilo několik zástupců Googlu, kteří přišli prozkoumat možnosti spolupráce, případnou investici do Facebooku nebo kompletní koupi. Tehdy se vedení Googlu rozhodlo negativně a do Facebooku nebyl z jejich strany investován ani dolar.
O tři roky později mířily obě firmy k dohodě o zobrazování reklamy z Facebooku. Kromě toho se opět rozhořely diskuze o možné koupi či investici. Finální suma, kterou byl ochotný Google do Facebooku investovat zněla 15 miliard dolarů. K reálné nabídce však nikdy nedošlo.
4. Viacom
Koncern Viacom, který provozuje MTV a v roce 2005 mu patřily i stanice CBS projevil zájem již rok po spuštění projektu. Tehdy ještě TheFacebook obdržel první nabídku na 75 milionů dolarů. Zuckerberg by si jednorázově přišel na 35 milionů. Zádrhelem však byl prezident Sean Parker, který se rozhodl pro další vyjednávání o ceně. Viacom nakonec transakci vzdal bez další nabídky.
Ještě ten rok se sešel Zuckerberg s tehdejším výkonným ředitelem MTV, který mu nabídnul úzkou spolupráci se stanicí a propojení firem. Zuckerberg však neměl zájem.
Poslední nabídka přišla na začátku roku 2006. Tehdy byl Facebook jedním z nejrychleji rostoucích projektů a Zuckerberg jej ocenil na 2 miliardy. Tuto částku sdělil vedení MTV. O několik týdnů později opravdu přišla nabídka ze strany MTV na 1,5 miliardy dolarů. V hotovosti mělo být vyplaceno 800 milionů, zbytek se zpožděním. Vedení Facebooku bylo rozhodnuto pro prodej pod podmínkou, že bude větší část vyplacena ihned. Právě tato Zuckerbergova podmínka, který vystrašila finančního ředitele MTV celou transakci zastavila. Další nabídky ze strany MTV již nepřišly.
Tom Freston - tehdejší ředitel AOL
5. MySpace
K méně vážným uchazečům patřila konkurenční sociální síť, které byla v roce 2005 mnohem populárnější než Facebook. Tehdejší ředitel Chris DeWolfe se sešel s Zuckerbergem, Parkerem a poradcem Mattem Cohlerem. Podle slov Zuckerberga se však schůzka uskutečnila především proto, že DeWolfa považovali společně s jeho projektem za zajímavého a mohli se od něj ledacos naučit.
Zuckerberg sdělil DeWolfovi cenu Facebooku, za kterou si představoval prodej – 75 milionů dolarů. MySpace nepřistoupilo a nabídka přišla až o rok později. To si již však Zuckerberg řekl desetinásobek – 750 milionů.
Chris DeWolfe - ředite MySpace
6. NewsCorp
V roce 2006 došlo k fúzi MySpace a NewsCorp a vedení v čele s Rossem Levinsohnem se opět vydalo vyjednávat s Zuckerbergem. Tentokrát však jako první nabídku zrušila NewsCorp – Levinsohn se obával, že Facebook již nebude růst.
7. NBC
O rostoucí sociální síť projevila i společnost NBC. V roce 2005 nabídla Zuckerbergovi neznámou částku, na kterou tehdy nepřistoupil.
8. Yahoo
Jedna z nejserióznějších nabídek přišla v létě 2006. Yahoo nabídnulo miliardu dolarů za Facebook. Většina z vedení a především investoři byli jednoznačně pro uzavření transakce. Pouze Zuckerberg a několik dalších členů představenstva bylo proti. Právě se chystalo spuštění velké novinky – veřejné zdi. Zuckerberg přesvědčil vedení a investory, že po uvedení bude mít Facebook větší hodnotu než miliardu. Když však Facebook zveřejnil velmi špatné finanční výsledky za druhé čtvrtletí 2006, Yahoo snížilo nabídku na 850 milionů dolarů. To vedení Facebooku jednohlasně odmítlo.
O několik měsíců později, když se Facebook otevřel kromě univerzitních studentů i veřejnosti, přišla obnovená nabídka Yahoo na jednu miliardu. V té době se registrace zvýšili z 20 000 denně na 50 000. Většina vedení včetně Zuckerberga byla pro prodej. Transakce se však zasekla na COO Facebooku Owenovi Van Nattovi, který byl proti.
Jonathan Miller - člen představenstva AOL
9. AOL
V roce 2006 měla převzít společnost Time Inc. mateřskou společnost AOL - Time Warner. Ještě předtím přesvědčil ředitel AOL Jonathan Miller vedení Time Inc., že by bylo dobré koupit Facebook. Plán zněl jasně – AOL mělo prodat MapQuest a Tegic, Time Inc. se mělo zbavit IPC. Společně pak chtěli nabídnout Zuckerbergovi přes miliardu dolarů. Plán nakonec ukončil Jeff Bewkes, který stál v čele Time Warner.
10. Microsoft
Steve Ballmer se do hry o Facebook zapojil v roce 2007. Ve snaze udržet Facebook co nejdále od Googlu nabídnul Zuckerbergovi 15 miliard, což byla částka, o které uvažoval i Google. Protože však tušil, že se Zuckerberg nebude chtít vzdát Facebooku naráz, přišel s dlouhodobou nabídkou. Microsoft měl vyplatit 15 miliard za část podílu ve společnosti. Každých šest měsíců by potom měl možnost odkoupit dalších pět procent Facebooku. Takto by došlo ke kompletnímu převzetí firmy v průběhu pěti až sedmi let. K této dohodě nakonec nedošlo, i tak ale Microsoft do Facebooku investoval. V říjnu 2007 si koupil 1,6 % podílu ve společnosti za 250 milionů dolarů. Další námluvy již nepokračovaly a zůstalo u oné čtvrtmiliardy. V současné době tedy Microsoft stále drží ve Faceboku podíl 1,6 %.
