Ložiska ventilátorů se po nějaké době opotřebují. U některých ventilátorů později, a u některých bohužel dříve.
Jak je to s životností produktu a to, nakolik se na něm projeví únava materiálu po dlouhodobém zatěžování, to je něco, co se nedá v rozumném časovém horizontu a za rozumných podmínek otestovat. Při testování tak stěží poznáte, co udělá myš po roce klikání, jak se bude chovat klávesnice po dvou milionech úhozů, a nezjistíte, co udělá ventilátor po roce rotování.
Loni koncem února jsem pořizoval Radeon X1950 od Club3D s lepším chlazením. Výrobce osadil místo referenčního chladiče Accelero X2 od společnosti Arctic Cooling.
Ve 2D režimu není téměř slyšet. Ventilátor je pro snížení přenosu vibrací uchycený na gumové membráně. A funguje to… aspoň nějaký čas.
Ale netrvalo to ani rok, a z počítače se začaly linout prapodivné zvuky, které se podobaly seeku opravdu hlučného disku. První, co mě po úvaze „tohle disk nebude“ napadlo, byl ventilátor na chladiči grafické karty. Nejrychlejší způsob, jak to ověřit, je vrazit do otáčejícího se ventilátoru na chviličku prst. Mírné přibrzdění následované úplným zastavením ventilátoru potvrdilo, že za rachtání může ventilátor na Acceleru. Pravda, nechoval jsem se k němu příliš hezky – počítač mi v poslední době běží čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu a není zakrytovaný (což znamená o něco větší dávku prachu), na druhou stranu je grafika za tu dobu téměř permanentně nezatížená a tak se ventilátor nemusí moc točit, protože na hraní jsem si za ten rok udělal chvilku jen přes vánoce a při testování herních klávesnic a myší.
Zkrátka a dobře, čekal bych, že vydrží chvilku déle. Co s tím dál? Reklamačka s nejistou dobou trvání a nejistým výsledkem – přece jen to funguje, jen to trošku rachtá, což se dá ještě svést na běžné opotřebení. Navíc se mi to může po měsíci vrátit ve stejném stavu, jen s troškou vazelíny navíc.
Vyhodit to a koupit pořádný pasiv a lepší větrák? Tři 120mm Noctuy běží ve stejné skříni stejně dlouho a podobné problémy nemají, a Accelero S1 není zase tak drahé a vypadá docela sympaticky. Ale je to trochu drahá sranda s ohledem na to, že jsem za Accelero X2 před necelým rokem připlácel pár stovek, a Radeon X1950 Pro, na který by mělo přijít, je za zenitem…
Zvolil jsem tedy třetí možnost – pokusit o klasický způsob resuscitace vrčících ventilátorů – opatrně rozebrat a namazat. Sice to už nikdy nebude jako za mlada, ale na nějaký čas se ventilátor zase zklidní.
I když to díky „ouškům“ vypadá, že horní polovina krytu chladiče půjde sundat jejich povolením, nejdou plastové skořepiny krytu chladiče bůhvíproč „rozlousknout“, pokud je chladič upevněný. Horní kryt je totiž dvěma šrouby připevněný zespoda ke kovové základně. Pokud tedy chcete zjistit, kolik se v něm usadilo prachu a dokonale se jej zbavit, znamená to shodit chladič a kryt odšroubovat.
Totéž platí o přístupu k osce ventilátoru. Bez odmontování chladiče se na ni nedostanete. Plastový kroužek, který rotor v ložisku zajišťuje, je utopený docela hluboko, a tak jeho páčení trvalo asi nejdéle ze všech ventilátorů, co jsem kdy rozebíral. Navíc jsem měl obavy, že páčení nevydrží a praskne – už se mi to taky stalo. Naštěstí přežil.
Dosud používanou vazelínu s grafitem jsem při nejlepší vůli doma narychlo nenašel, tak jsem tedy cinkl bratrovi, jestli nemají v práci nějaké odolnější mazivo dobře snášející vysoké otáčky a teploty (jasně, dá se to zaplácnout i olejem na šicí stroje či obyčejnou vazelínou a nezapeče se to). Přinesl mi ždibec zajímavě lesknoucí se hmoty v barvě bronzu s kousky mědi a teflonem. Pak už zbývalo jen důkladně otřít osku a vytřít vnitřek kluzného ložiska, nacpat mezi osku a ložisko trošku vazelíny, a všechno zase poskládat.
S opětovnou montáží chladiče se pojil nepříjemný pocit, který jsem zažíval u Athlonů XP. Ano, ten, který provází osazování chladiče na „hambaté“ jádro, v tomto případě grafického procesoru. RV570 měl kolem jádra ještě pro jistotu rámeček bránící osazování nakřivo, ale kovový heatspreader na jádru je kovový heatspreader. Zlověstné křupnutí se naštěstí nekonalo, a vše zase chodí.
Jasně. Ventilátor není nejspíš dimenzovaný na provoz nonstop. Také to může být záležitost konkrétního kusu. Nějakých 350 korun s daní, za které dnes celý chladič pořídíte, je vedle čtyř stovek za jednodušší zařízení v podobě 120mm větráku Noctua také směšná částka. I tak ale nejsem o kvalitách ventilátorů, které používá Arctic Cooling, na rozdíl od jejich pasivů s vynikajícím poměrem výkon/cena, přesvědčen.
Jste majiteli Accelera X2? Jak jej zatěžujete a jaké máte zkušenosti s dlouhodobějším provozem? A co další ventilátory od AC? A čím mažete „jeté“ ventilátory vy?
Blog redaktorů | proč blogujeme | sledovat blog prostřednictvím RSS
Tento článek spadá pod blog redaktorů a není součástí běžného vydání webu Živě.cz. Může obsahovat osobní názory autora, nepodložené informace nebo zprávy zcela mimo obor webu Živě.cz. Blog redaktorů vám umožní poznat lidi, kteří tvoří vaše oblíbené časopisy.
