Sběrnice SATA - nástupce starší PATA, je tu už 10 let. Co se změnilo od SATA 1.5 Gb/s, přes SATA 3.0 Gb/s až po nejnovější eSATA a SATA 6.0 Gb/s, a jaká bude budoucnost?
V roce 2000 se na drtivém počtu desktopových počítačů vyskytovalo starší rozhraní, respektive sběrnice ATA (později přejmenovaná na PATA – Parallel ATA), pomocí které se k základní desce připojovaly především pevné disky a optické mechaniky s maximální rychlostí 133 MB/s. Tato sběrnice však přestala stačit, a tak byla světu představena nová sběrnice SATA.
SATA 1.5 Gb/s a hlavní výhody
Ke konci roku 2000 byla schválena specifikace nového standardu v podobě Serial ATA revize 1.0, která se pyšnila přenosovou rychlostí až 1,5 Gb/s (150 MB/s + ztráty). SATA používá na rozdíl od PATA pouze dva datové páry pro současně obousměrný přenos (A+, A-, B+, B-), přičemž další tři vodiče jsou zemnící (GND). Elektrotechniky bude možná zajímat i signálové napětí, které se pohybuje kolem 325 až 600 mV. Samostatná napájecí 15pinová část pracuje s napětím +3,3 V, +5 V i +12 V. Stanovena byla i maximální délka kabelu 1 metr.
Maximální rychlost 150 MB/s je sice jen o trochu vyšší než u starší sběrnice PATA, ale SATA mělo ještě další výhody. Kromě značné úspory místa (lepší průtok vzduchu ve skříni, na rozdíl od „kšand“) a zlevnění výroby (pouze 7 vodičů oproti 40/80), se u SATA objevila podpora technologií NCQ a Hot swap.
NCQ (Native Command Queuing) má za úkol zvýšit výkon pevných disků, díky optimálnějšímu řazení dat, respektive hlaviček pevného disku. Rozdíl ve výkonu (NCQ musí podporovat i pevný disk) lze pozorovat především v náročnějších situacích, kdy je vyžadování čtení či zápis od několika procesů současně a ve větším měřítku. S moderní technologií AHCI se o optimální a vylepšený chod NCQ řadičů stará operační systém, respektive ovladač. U moderních SSD se NCQ používá pro lepší rozložení a zpracování dat dle odezvy čipů.
Princip technologie NCQ
Technologie hot swap není nic jiného, než možnost odpojit či připojit daný disk i za běhu, a v případě podpory, i při spuštěném operačním systému. Pevný disk se tak svým způsobem chová stejně jako flash disk.
SATA 3.0 Gb/s – druhá verze a dvojnásobná rychlost
Po několika letech, kdy se první SATA 1.5 Gb/s postupně rozšířilo do pevných disků, optických mechanik a především do základních desek coby integrovaná součást, byla představena zpětně kompatibilní druhá revize s názvem SATA 3.0 Gb/s, která se pyšnila dvojnásobnou rychlostí 300 MB/s. Konektor zůstal samozřejmě stejný, pevné disky obvykle disponovaly možností přepnout pomocí jumperu i do staršího režimu, což většinou vyřešilo problémy na některých starších čipsetech.
Externí SATA - eSATA
V roce 2004 byla navíc představena i externí verze SATA v podobě eSATA. Hlavní rozdíl je především v konstrukci konektoru, který musí vydržet velmi časté připojování a odpojování, podobně jako USB. Standardní SATA porty totiž nejsou konstruovány na velké namáhání, mělo by se jednat maximálně o desítky připojení/odpojení. Maximální délka kabelu byla v případě eSATA zvýšena na 2 metry, rychlost je srovnatelná se SATA 3.0 Gb/s, tedy až 300 MB/s.
SATA 6.0 Gb/s – ve znamení roku 2010
Podle původních plánů z roku 2000 měla být třetí revize sběrnice Serial ATA s označením SATA 6.0 Gb/s uvedena na trh již v roce 2007, nakonec se s ní ve větší míře setkáme až tento rok. Rychlost byla opět zdvojnásobena na 600 MB/s, a na trhu se již objevily nejen první pevné disky („Seagate Barracuda XT: první 2TB disk se SATA 6 Gb/s“), ale také základní desky od společností Asus nebo EVGA.
Šest portů SATA 3.0 Gb/s a dvojice SATA 6.0 Gb/s
Správné značení aneb co je to „SATA II“
Známou chybou je také špatné, takzvané neoficiální pojmenování, které lze vidět po celém internetu i v tištěných prospektech některých firem. Jistě znáte hojně používané, leč špatné označení jako SATA II, SATA2 a podobně. Jediné oficiální a schválené označení je pouze SATA 1.5 Gb/s, SATA 3.0 Gb/s případně SATA 6 Gb/s. Tato záměna byla mimo jiné jedním z důvodů přejmenování původní organizace „SATA II“ na nový název SATA-IO.
Poslední revize SATA?
Sílící nástup SSD sice urychlil uvedení nové revize SATA, SSD jsou však stále rychlejší a již dnes začínají být maximální rychlosti SATA nedostatečně naddimenzované. V budoucnu se tak možná nesetkáme s žádnou další revizí, ale například s připravovaným optickým přenosem dat s názvem Light Peak, za kterým stojí samotný Intel. Ten nabídne již v první verzi několikanásobně vyšší propustnost než nejnovější SATA 6.0 Gb/s a má být představen již tento rok. Jaké přesné rychlosti první verze nabídne, zatím není známo, ale určitě se bude jednat o rychlosti nad 1 GB/s.
Light Peak - optický přenos dat
