O čem jsme psali v „magickém“ roce 2000? Microsoft se stal nejziskovější firmou na světě a mezi Intelem a AMD zuřil souboj o nejrychlejší procesor pro desktopy.
Technologický svět se vyvíjí raketovým tempem a ohlédnutí pár roků zpět vypadá jako cesta do pravěku. O to srandovněji pak budou působit články, které na Živě.cz vycházely přesně před patnácti lety. V době, kdy na počítačích běžely Windows 98 a přístup k internetu doprovázela kulisa vřískajícího modemu.
Podobně jako je tomu dnes i tehdy patřily mezi hlavní témata Windows a hardwarové novinky. Jen v té době nevycházely články o chytrých hodinkách a ultraboocích, ale o tiskárnách, vypalovačkách a procesorech s výkonem, který dnes najdeme v lowendovém smartphonu. Pojďmě si tu dobu připomenout!
Když byl Microsoft na vrcholu
Za poslední roky máme v technologickém světě jen málo jistot. Jednou z nich jsou však rekordně vysoké finanční výsledky Applu. Každé čtvrtletí kroutíme hlavami nad utrženými částkami a počítáme, co vše by si Apple za hotovost, jíž disponuje, mohl koupit.
V roce 2000 se však Apple ještě stále vzpamatovával z krize a na Macworldu byl Steve Jobs jmenován do funkce regulérního ředitele. Neochvějnou jedničkou byl tehdy Microsoft, kterému patřil titul nejziskovější formy světa.
Microsoft utržil za první tři měsíce kvartálního roku 2000 celkem 2,44 miliardy dolarů a zaznamenával značný růst příjmů. Pro ilustraci jednoznačné dominance mezi technologickými firmami dobře poslouží tehdejší čistý zisk Applu za čtvrtletí – 183 milionů dolarů, třináctkrát méně než v případě Microsoftu.
Nejvýznamnějším tématem roku 2000 bylo zpočátku Y2K, ale když přechod z 99 na 00 nenapáchal žádné fatální škody, pozornost se rychle přesměrovala jinam. Třeba na nový operační systém od Microsoftu.
Ačkoliv se Windows 2000 a domácí edice Windows Me dostaly na pulty až v říjnu, již v prvních měsících roku se hromadily spekulace o budoucích funkcích a mimo jiné také o finálním názvu. K Windows 2000, který Microsoft směřoval spíše do firemního prostředí, přibyla domácí edice Windows Millenium Edition. Sám Microsoft ji však v rámci kampaní propagoval spíše jako Windows Me.
V únoru 2000 ještě nikdo netušil, že bude Windows Me propadákem
A ačkoliv do vydání scházelo ještě osm měsíců, už tehdy Evropská komise řešila námitky konkurence, že by ji Microsoft mohl poškozovat svým dominantním postavením. Jak vidno, dlouho před ballot screenem byl monopol Microsoftu trnem v oku konkurence.
No a stejně jako se i teď občas díváme do budoucnosti za připravované Windows 10, i tehdy se spekulovalo o tom, co přijde po Windows 2000. Na začátku roku tak přišly na řadu kódová označení systémů – Whistler a Blackcomb, která byla vybrána podle lyžařského resortu v Kanadě. Zatímco za prvním se ukrýval Windows XP, jako Blackcomb byl označen až Windows 7. Ve spekulacích se tedy někam vytratil Windows Vista s kódovým označením Longhorn. To bylo mimochodem vybráno podle baru, který se nachází ve zmíněném středisku Whistler-Blackcomb.
Závod o 1 GHz
Rok 2000 byl ve znamení závodu Intelu a AMD o první sériově vyráběný procesor, který bude pracovat s frekvencí 1 GHz. Na začátku roku se přiblížilo AMD, když uvedlo Athlon s frekvencí 850 MHz. Cena takového procesoru byla pro OEM partnery nastavena na částku 849 dolarů, což při tehdejším kurzu znamenalo částku kolem 32 tisíc korun.
Experimentálně však už AMD umělo 1,1 GHz, což firma předvedla na prvním měděném procesoru na konferenci ISSCC. Inženýři tehdy asi těžko přemýšleli o tom, že o patnáct let později, v roce 2015, budeme chválit procesory Intel Core M, které pracují s totožnými frekvencemi.
U Intelu tehdy vládly procesory Pentium III. V únoru přišla nová architektura Willamette, která měla potenciál dosáhnout až frekvence 1,5 GHz. Reálně prodávané varianty však dosahovaly hodnot 600 MHz u Celeronů a 900 MHz u Pentií.
Závod o gigahertz nakonec přeci jen vyhrálo AMD, když v červnu přišla druhá generace Athlonů s označením Thunderbird. Ty mohly fungovat na frekvencích od 600 MHz do 1,4 GHz.
Nesmíme však zapomenout, že vedle silné dvojky AMD a Intel byla konkurenceschopnou i společnost VIA. Ta v únoru 2000 přišla s novou řadou procesorů Cyrix III, které byly kompatibilní s paticí PGA370 používanou Intelem pro Pentia III a Celerony. Dnes se VIA specializuje především na čipsety základních desek a také na hybridní procesory pracující s x86 i standardem ARM.
Značení procesorů Cyrix nekorespondovalo s fyzickou frekvencí. Udávalo pouze ekvivalent procesorů Intel. Tento model byl s nižší frekvencí výkonný jako Pentium III na 600 MHz.
Hardwarové zbytky
Na začátku roku 2000 začala první vlna drastického zlevňování operačních pamětí. Podobně jako před dvěma lety se i tehdy ceny propadly až o 20 %. Jen kapacity se pohybovaly v trochu jiných řádech. Za 1 550 Kč tak bylo možné pořídit jeden paměťový modul typu SDRAM s frekvencí 100 MHz a kapacitou 64 MB. Před plošným zlevněním pak stejný paměťový modul stál 1 840 Kč. Za pokles cen si tehdy mohli jejich samotní výrobci. Ti disponovali velkými zásobami, které si vytvořili při zdražování pamětí o rok dříve.
Nakonec se vrhneme do oboru, který se pomalu stal záležitostí pro pamětníky – vypalování. V únoru 2000 se hitem stala přepisovatelná média CD-RW, jejichž prodeje se prakticky nelišily od prodejů DVD-ROM. Tehdejší kouzlo přepisovatelného média shrnul článek výstižnými slovy: „nižší cena, půvab přepisovatelnosti (typicky dnes, když se z Internetu stahuje ve velkém hudba) a standard „cédéčka“. DVD vypalovačky tehdy zvládaly dvojnásobnou rychlost zápisu, což znamenalo rychlost přenosu dat 2,77 MB/s. Zaplnit DVD tedy bylo možné za 28 minut.
Tak vypadal začátek roku 2000. Za čas opět nahlédneme do archivu Živě.cz a rok 2000 si připomeneme. Zpětný pohled nám totiž dává perfektní ukázku, jak rychle se počítače a vše kolem nich stále rychle vyvíjí a mění.
