Zajímavost z historie: proč taskbar ve Windows 95 neuměl u času zobrazovat sekundy?

Přijdou vám vteřiny důležité? Pokud je potřebuji vidět třeba kvůli nějaké aukci a přihazování, tak si hodiny otevřu (nastavení). Jinak by mě to osobně asi spíše zbytečně rušilo.

Co je to ta "secunda"?

Kazdemu, kdo nekdy programoval pro windows, to jako fake naopak neprijde. ono je totiz rozdil v tom, jestli programujes pro spectrum nebo pro windows.na ZX byl jednouzivatelsky system, navic nepracoval s fonty, takze ... nemusel se o moc starat. fonty byl jeden, v ROM, o fixni velikosti, takze tam nebylo o co zadat. pro konkretní "bitmapovy" obraz fontu se sahlo na prislusne misto v pameti, data se vytahla, a zkopirovala do obrazove pameti.na windows kvuli korektni praci se zdroji (a ono nejenom na windows, ale i na dalsich multi uzivatelskych systemech), musis pri kazdem pouziti zdroje - at je to font, stetec, barva, nebo cokoli jineho podobneho, pri zacatku cinnosti nacist, a po skonceni cinnosti uvolnit.on ten font sice jako takovy v te pameti existuje jen jednou, ale pri zpracovani WM_TIMER (udalost vyvolana podle nastaveneho casovace) musis ziskat handle toho fontu, navic handle brushe (resp. tedy pen-u), a neco malo dalsich veci, text pripravit a vytisknout, a pak vsechny naalokované zdroje zase uvolnit.k tomu jeste pripocti to, ze si nekam musis sahnout pro aktualni nastaveni "formatovani" data a casu (on se totiz muze za behu zmenit), datum zformátovat ... atd atd., nacist jaky font pisma se ma pouzit ... ono toho není moc, ale ono stokrát nic umořilo i vola.

// musis ziskat handle toho fontu, navic handle brushe (resp. tedy pen-u), a neco malo dalsich veci, text pripravit a vytisknout, a pak vsechny naalokované zdroje zase uvolnit.
A teď spíš nastává otázka, kolik ten handle na font, brush a pen v paměti zabere a jestli má smysl ho při každém vykreslování alokovat a dealokovat znovu a znovu.// k tomu jeste pripocti to, ze si nekam musis sahnout pro aktualni nastaveni "formatovani" data a casu (on se totiz muze za behu zmenit), datum zformátovat ...
A proto třeba existuje událost vyvolaná při změně systémových nastavení, aby to nebylo nutné načítat pořád dokola, ale pouze pokud ke změně dojde.

Mate pravdu. Ten clanek je nejaka chujovina. Prekreslit malej boxik (par pismenek) 1x za vteřinu opravdu moc nestoji (ani pameti, ani casu). Pokud ten důvod je ciste technicky, spis si myslim ze tam byla nejaka echt prasarna, kvuli který to disablovali. Anebo proste rozhodnuti od stolu ;)

Spíš je otázka, jestli to v té době uměli

1. spectrum =! x86 stroj s velkým OS, kde je víc HW než jen procesor a paměť.
2. Určitě to nebyla pouze jedna věc, kterou museli nějak omezit. Věřím že se nemohli rozšoupnout skoro nikde, takže vše se řešilo minimalisticky a úsporně. To dnes už nemusí a tak není problém, že hloupý SW na obsluhu wifi dongle zblajzne 200MB RAM... a to se nebavíme o CPU.

http://www.stahuj.centrum.cz/utility_a_ostatni/datum_a... ...

U Windows se dají vteřiny vynutit pomocí programu Takbar Tweaker http://rammichael.com/7-taskbar-tweaker... .

Ale tohle je pro Win7, my se tu bavíme o Win95.

Co je dual celeron?

Měl jsem FIC desku a v ní 2x Intel Celeron* 333A (ořezaná ovšem prakticky stejně výkonná PII), pak jsem upgradoval na 500 MHz, následně přišlo nové PC. Tehdy na hry, simulátory jeden procesor stačil tak, tak, plus 3Dfx karta (PCI). Nebyl HT čili co CPU to jedno jádro, až P4 to změnila.
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Celeron...

Celerony do slotu neměly L2, takže žádná skoro Pentium II, to byl totální šrot. Potom ty do sockety 370 už byly super a Celeron D plně nahradil Pentium 4.

Kdepak šrot, jak jsi to měl ty? Když jsi dělal testy výkonu, tak PII byla sotva 18 - 20% před Celeronem, ale za jakou cenu! Proto se tehdy u nás prakticky PII nekupovaly, až první PIII znamenaly výrazný nárůst výkonu a opět, první modely byly v astronomických (na tehdejší naše výplaty) cenách.

Špatně příteli, byly dvě varianty:
http://www.cpu-world.com/CPUs/Celeron/Intel-Celero...
http://www.cpu-world.com/CPUs/Celeron/Intel-Celero... Tedy ta první bez L2 - tyhle celery byly podle dobových hodnocení fakt špatné a moc se jich neprodalo. Velmi rychle je totiž nahradilo Mendocino (jak S370, tak Slot 1), ty již L2 mají

Proto časy, kdy byly programy jednoduché a funkční jsou dávno pryč. Dnes se nešetří vůbec a i ten nejjednodušší program na dva řádky v pascalu má dnes 100MB a tisíce řádků zbytečně.

Nevím, podle reakce usuzuji, že si tehdy PC ani neměl, kdyby ano, věděl by jsi, že na W95 ti také jelo plno aplikací po startu, měl jsi tam různé motivy a další vychytávky, které si vzaly mnohem víc, než by ukrojila sekundová "ručička".

věděl bys
popros svou paní profesorku o zopakování látky

Predpokladám, že už pred 20r si mal Pentium s min 24-32MB RAM (podľa mňa si tlačiareň mal už skôr)

Hlavně už v té době Dolph zálohoval na disky. Kompaktní disky byly tehdy ještě dost nedostupné, zálohoval na gramofonové. Zálohovací lis a gramofon s digitální přenoskou má stále ještě ve sklepě.

Takových kódů, které neběží vůbec, by mohlo být možná i více, než těch opravdu funkčních. Ale třeba se takové nefunční kódy lépe prodávají a výnos z jejich placené údržby by pak mohl být i větší, než kdyby fungovaly bez problémů?

A to kancelářské PC má 4 GB RAM z jakého důvodu? Jen a pouze z toho, že dnešní programátoři jsou prasata a nedokáží svoje programy řádně optimalizovat.

Hlavním důvodem je, že se ve Windows nesdílí v paměti knihovny. Podle doporučení Microsoftu si má každý program udělat kopie potřebných DLL do svého adresáře. Microsoft se tak o knihovny nemusí starat (tj. vydávat opravy) a ve vlastím systému i aplikacích dělá totéž. Jenže pak nejde ty knihovny v RAM sdílet a paměťové nároky od vydání WIndows XP se prudce zvyšují (tehdy stačilo 256 až 512 MB RAM, což právě kvůli sdílení knihoven třeba Linuxu dodnes stačí). Více viz DLL Hell (https://cs.wikipedia.org/wiki/DLL_peklo)...

1: Ten váš odkaz nefunguje asi jste myslel toto:
https://cs.wikipedia.org/wiki/DLL_peklo...
2: To, co tady popisujete je zavádějící až nesmyslné a nepravdivé. To samé se dá do značné míry říct i o tom článku na wiki.
To že má aplikace ve svém adresáři DLL ještě neznamená, že nebude možné ji sdílet v ram. Přítomnost DLL v adresáři aplikace není kuli tomu, že by se od DLL Microsoft nechtěl starat (tj. vydávat opravy), což ani v případě DLL od jiných společností / vývojářů z logických důvodů nemůže. Důvodem prostě je vyhnout se nefunkčnosti aplikace když potřebná DLL není v systému přítomna, nebo je ale v jiné verzi. To popisuje: https://en.wikipedia.org/wiki/Dependency_hell...
===============================================================
3: Jen tak pod čarou: Na Linuxu to takto jednoduše nejde. Proto je dost problém spustit binárku z distribuce A na distribuci B či i jen mezi rudnými verzemi distribuce. Proto ale samozřejmě nejen proto vznikají různé distribučně nezávislé balíkovací systémy a nebo třeba Docker.

2) Pokud jsou stejné DLL v různých adresářích, nelze je sdílet. Lze pak udělat jedině deduplikaci stránek paměti, ale to je výpočetně velmi náročné a dělá se to spíše jen u (plné) virtualizace. Měl jsem na mysli samozřejmě jen DLL Microsoftu. Kromě toho, že nejsou verzované v názvu souboru (a nelze tedy mít na jednom místě dvě verze), vydával Microsoft nekompatibilní "updaty", jak jsem já zažil a jak si přečtete na Wikipedii (byla to též metoda vytěsnění konkurence - třeba AmiPro vs. Word a byla z toho pokuta pro Microsoft).
3a) V Linuxu je to jednodušší, protože máte zdrojáky a není problém si cokoliv přeložit kdekoliv a v prakticky jakékoliv kombinaci knihoven (proto jsou třeba balíčky php 3.3, 3.5, ... php 7 a můžete si vybrat).
3b) To, co mylně vydáváte za Docker, jsou Software Collections. Docker je tenká virtualizace (tj. virtuální stroj bez virtualizovaného dalšího systému). Software Collections umožňují provozovat konfliktní software (třeba Apache+PHP5.5 a k tomu Apache+PHP7 bez zásahu do originálního systému) a taky (téměř absolutní) přenositelnost, tj. neřešit balíčky pro různé verze různých distribucí (tj. nemusíte řešit to, co se ve Windows řeší na úrovni instalátoru).

Názor byl 1× upraven, naposled 29. 03. 2017 21:11

3b: Mylně za Docker nic nevydávám, jen říkám, že mimo jiné řeší ono ,,Dependency hell", stejně jako různé distribučně nezávislé balíkovací systémy. Ono není jen aplikaceSoftware Collections. Dost zajímavý je Flatpak kde aplikace běží v kontejnerech.
3a: Co když ale zdrojáky nemám? A taky existuje něco čemu se říká konflikt závislostí. Navíc já psal o spouštění binárky z distribuce A na distribuci B či i jen mezi rudnými verzemi distribuce.

V Linuxu když nemáte zdrojáky, dostanete binárku (staticky linkovanou nebo nově jako Software Collection). Nebo zdrojáky máte a neřešíte blbosti se závislostmi nebo knihovnami. Je nesmysl, aby vám v kterémkoliv případě nutili Docker. To jedině v případě, že byste tu aplikaci chtěl izolovat od ostatních. Tj. např. mít na tom serveru virtuály pro mnoho zákazníků - ale s Dockerem nebude mít každý zákazník "svůj" celý systém (a uvnitř něho svoje aplikace), nýbrž pojedou na jednom a tom samém systému a přesto se jim bude zdát, že na tom počítači běží jenom ty jejich aplikace a nic dalšího (kompletní izolace jako u virtualizace, ale bez potřeby dalšího virtualizovaného operačního systému).
BTW: Microsoft má kontejnery taky ve W2016 Server, protože už u klasické virtualizace (kdy dostane každý zákazník svůj celý virtuální systém Linux/Widnows) byli nekonkurenční a od té doby, co je Docker/kontejnery na Linuxu, tak byli totálně mimo (podívejte se na účetní výsledky jejich Azure, nikoliv na proklamovaný "růst").Pěkně to motáte dohromady a máte poněkud mylné představy.BTW2: slinkovat staticky jde cokoliv, záleží jen na šikovnosti (dokonce jde staticky slinkovat i dynamickou knihovnu) - to dělal svého času prohlížeč Netscape s komerčními knihovnami OpenMotif (IIRC). A nebo můžete udělat něco jako původní Skype pro Linux, tj. děláte na knihovny dlopen() podle toho, co v systému najdete a "běží to vždycky a kdekoliv a nikdo nic neřeší" - to se dělá v případě, že máte closed-source produkt, ke kterýmu potřebujete open-source externí knihovny, který slinkovat z principu licence nemůžete.

Názor byl 2× upraven, naposled 29. 03. 2017 23:09

Naprosté minimum aplikací třetích stran DLL knihovny duplikuje - naopak, knihovny DLL od MS není v žádném případě doporučeno jakkoli duplikovat a pužívají se ty, které jsou ve struktuře c:\windows.co se týká verzování DLL v názvu souboru - no, to MS nemá (není to názvem souboru), nicméně verzování DLL windowsy dáavají (konečně) od dob Windows Vista (najděte si, co je to sxs).

Uvnitř DLL byla verze i dříve. Absence verze v názvu de fakto vylučuje koexistenci knihoven a jejich (rozumnou) správu (tj. např. udržování starší a novější paralelně, bugfixy, major a minor revize, security fixy). Koncept DLL sice umožňuje sdílení knihovny v paměti, ale původně to k tomu nebylo určeno (což je i prapůvodní příčina všech následných problémů s DLL). Klasickou údržbu knihoven Microsoft nikdy nedělal, protože by to stálo peníze a přineslo by to efekt pouze zákazníkům (a nikoliv Microsoftu - tedy dělají our bussines first).
Od Windows Vista Microsoft výslovně doporučuje, aby aplikace měla vlastní kopie (všech) knihoven, protože není zaručeno, že systémová (nebo jiná) knihovna vydrží - může se kdykoliv změnit (a znefunkčnit aplikaci). Dokonce je systémově vyloučeno, aby aplikace přepsala systémovou knihovnu, což se dříve běžně dělalo (provádí se kvůli tomu přemapování adresářů). Jediné, co máte, je runtime a tím i deklarované API, které používat můžete. To je pro změnu kvůli modelu mikrojádra...

Bohužel, je vidět, že se svými znalostmi windows jsi skončil někde před deseti lety.Nemám na mysli verzi DLL v jejích metadatech (VS_VERSION_INFO). ale mluvím o plnohbodném verzování DLL podle názvu (a , navíc, oproti linuxu, i třeba podle strongnejmu - čili se do resolvování toho, jaká verze DLL se použíije, vstupuje i to, kdo ji podepsal apod) a v současnosti (od cca vist /sedmiček) můžeš mít v systému třeba 100 verzí knihoven, a systém na základě manifestu aplikace použije tu správnou.a opět - to, že ms doporučuje aby měla aplikace systémové dll zkopírované, je nebetyčný blábol - nic takového neexistuje.

Nenapsal jsem, že má mít kopie "systémových" knihoven. Napsal jsem pouze, že se se systémová knihovna může kdykoliv změnit a aplikace, která by ji chtěla změnit, to udělat nemůže (od Windows Vista).
Zbytek už nemá cenu řešit, protože ignorujete, kde se mýlíte a podsouváte mi něco jiného, než píšu.

Linux má na rozdíl od Windows funkční balíčkovací systém. Tedy není nutné jak za počítačového neolitu pokoutně stahovat a kopírovat binárky, ale aplikace se prostě nainstaluje z repozitáře, kde je samozřejmě nalinkována na správné verze knihoven.Samozřejmě pokud chcete, je možné aplikaci slinkovat staticky a pak bude mít všechno v sobě, pouze to nebude adresář z X soubory ale jedna kompaktní binárka.Docker se nepoužívá kvůli verzím knihoven ale kvůli prostředí celkově - verzím aplikací, jejich konfiguraci, testovacím datům atp.

Co když aplikace v repozitáři není?Ne všechny aplikace lze slinkovat staticky a ne vždy máte zdrojový kód.Ale klidně může. Psal jsem ,,nejen" ne?

Jak jsem psal, Vaše znalosti jsou z říše mytologie. Bez urážky. Jste prostě mimo.Dneska v Linuxu, když něco není v repozitáři, tak to buď seženete jako Software Collection nebo (jako kdykoliv dříve) použijete distribuci, která to v repozitáři má. Například v Debianu je prakticky všechno. A když je to v Debianu, bude to i v Ubuntu. A jestli to tam není dost nový/starý, použijete Gentoo a přeložíte si to sám jedním příkazem. A nebo požádáte někoho, kdo tomu rozumí, aby vám balíček udělal. A nebo se to naučíte sám Vaše představy, že v Linuxu to funguje jako ve Windows (tj. že co nejde, tak nejde), jsou mylné. A vaše představa, že v Linux nic nejde a všechno je problém, je absolutně mimo.

takže podle vás... mám kvůli třem programům používat.. tři různé distribuce? Jo, to je (bohužel) typické linuxové řešení .. na všechno mám distribuci, na všechno mám program, bohužel na každou činnost jiný a jinou.Výhoda (a nevýhoda) windows je ta, že je to uniformní prostředí, které je kompatibilní více než desetiletí zpět - dodnes není problém spustit aplikace pro windows 2000. a mimochodem, teda - nechci nějak moc prudit (doufám, že jsem se svými lunuxovými znalostmi moc nezaostal, už to jde nějakou dobu mimo mě), nicméně... peklo se sdílenými knihovnami v linuxu bylo řádově větší, než ve windows... dvacet různých .SO, vedle nich symlinkové peklo, šolichání různých LD_PREOLADů , když to zrovna nesedělo ...no, a (jak už někdo zmínil), totální průser v okamžiku, kdy se člověk dostal jen k binárce. rozchodit něco pro fedoru na třeba debianu (a podobně) .. prakticky nemožné.

Jste mimo. Úplně. Nikdo, kdo dělá s Linuxem, nepřenáší binárku z distribuce X do Y. A už vůbec nikdo se nebude divit, "že to nefunguje". A obvykle nikdo neprovozuje vícero distribucí, prostě si vybere, co potřebuje. A když si vybere blbě, nedělá z toho tragédii.
(Absolutní) zpětná kompatibilita programů ve Windows je taky mýtus. Možná leda tak Solitaire nebo Miny. Jó vlastně - asi bych si měl zkusit, jestli Miny z W2000 budou chodit ve W10 Měl jsem Angličtinu na 20 CD pro Win XP. To byl poslední systém, na kterém to chodilo (a bylo to velmi primitivní)...

Dochází nám argumenty tak začínáme bez urážky urážet jo?
To je mi vás líto. V mýtech žijete vy. Přečtěte si znova tule diskusi a jestli máte schopnost se trochu zamyslet nad textem zjistíte že vaše odpovědi jsou většinou mimo.

Jojo, typický Linux hater. Roky dělal ve Windows, zvyknul si, že mu systém neustále hází klacky pod nohy a on to musí nějak prasit. Pak zkusí Linux, zkusí na něm prasit jak je zvyklý z Windows, ale na Linuxu takové prasárny nejdou (protože tam je to vyřešeno pořádně), tak ječí, jak je Linux blbý.

Jen naokraj... moje anabaze je. Byla opacna. Zacal jsem na linuxu, byl jsem vcelku velky fanda linuxu a oss .... nicmene po asi trech letech neustaleho boje s necim, co nefungovalo... jsem skoncil u windows, ktere maji sice (jako kazsy jiny software) tunu chyb... ale aspon funguji normalne.

Tak mi dodavatel dodá balíček pro můj systém.Uff.. proč by aplikace nešla slinkovat staticky?Ano, může, stejně jako se může šroubovák použít k zatloukání hřebíku. To ale ještě neznamená, že je tu k tomu. Docker vznikl kvůli úplně jiným potřebám.

Jasne, vyrobce vam doda binarku pro vas sStem...Ach ty pohadky.

Oracle, Java, SAP, Microsoft SQL, NetIQ atd. U všech najdete seznam podporovaných Linux systémů, například RHEL (tj. automaticky i CentOS, Scientific Linux), SUSE. Pokud je to pro desktop (TeamViewer, Visual Studio Code, Skype, Flash, ...) pak tam přibude Ubuntu, Fedora, Debian, OpenSUSE. Pokud je to hardware, tak je ovladač pro desítky až stovky jader (např. SAS řadiče za > 10 kKč), případně je tam napsáno, že od jádra 2.4 (rok 2001) je ovladač nativně a nepotřebujete nic (na rozdíl od Windows). Pokud je ta aplikace závislá na komponentě, pak dostanete její verzi (typicky Apache Tomcat, např. SafeQ) a je to buď váš problém nebo přihodí podporovanou platformu, aby byli ochotni podepsat SLA. A nebo vám dodají řešení na klíč (např. různé Groupwarové systémy s řešením SPAMu a online antivirem, eDirectory), takže jejich systém přijde na extra železo nebo do virtuálu.Je evidentní, že tady o Linuxu většina nic moc neví a zároveň se považujete za odborníky, kteří to můžou hodnotit. A žijí v představě před rokem 2000... (a ani tehdy to nebylo tak, jak si myslíte).

Jen klid, většina diskutujících tu jsou děti které ještě nemají rozum.

ve vší úctě... blábolíte nesmysly.od starého linuxového "parda" bych určitou míru objektivity, a ne pindy jak od puberťáka.

A proč kupovat 2 GB ram za X ceny když 4GB stojí 1,2X?

Protože u starších pamětí platí obrácený poměr (tj. 2x2GB za X a 4GB za 2X). Nebo protože do starší desky můžete do slotu dát max. ty 2 GB.

No to by musela bejt pořádná vykopávka. Nevim jak to bylo u socketu 775, ale u novějších socketů už 4GB na slot musí fungovat. Na 775 jsem měl jenom 2x2 GB.