Dnes o WebKitu mnozí mluví jako o nejlepším vykreslovacím jádru webových prohlížečů. Víme ale vůbec, kdo má zásluhu na jeho rozvoji a kde vzniklo? Bez KDE, Applu a Googlu by to nešlo.
V září roku 2008 svět upřel svůj zrak na tehdy zbrusu nový webový prohlížeč Google Chrome. Od začátku obsahoval vykreslovací jádro WebKit a vlastní JavaScriptový interpret V8. Letos v dubnu ale oznámil, že přechází na nové jádro Blink. Aby se tak mohlo stát, muselo uplynout dlouhých, ale fascinujících patnáct let.
Píše se rok 1998
Internet je stále v plenkách a uživatelé vzhlíží k Windows 98 jako k nejlepšímu operačnímu systému. Ve stejném roce vznikl Google, který začal pomalu skládat puzzle internetu a postupně čeřit jeho stojaté vody.
Chytré hlavy, pohybující se okolo linuxového projektu KDE, se rozhodly, že vybudují vlastní vykreslovací a JavaScriptové jádro jako alternativu k tehdejšímu Internet Exploreru; ač tedy původně jako linuxovou odnož. Nazvali jej příznačně – KHTML a KJS, a začlenili do linuxového webového prohlížeče Konqueror.
Konqueror 4.2 z dubna 2009 (Foto: wikipedia.org)
WebKit na začátku nového tisíciletí
Příběh samotného WebKitu začal až v červnu 2001, ovšem na jiném místě. Útočištěm se mu staly softwarové laboratoře Applu pod taktovkou vývojáře Dona Meltona, který udělal „fork“ původních knihoven – vzal, co bylo, a začal budovat vlastní jádro.
Melton v tom viděl ideální příležitost, jak v tichosti začít vytvářet ještě lepší vykreslovací jádro. Knihovny byly relativně malé a s přehledným zdrojovým kódem čítajícím méně než 140 tisíc řádků (což je vzhledem k projektu opravdu málo). Navíc s dobrou podporou standardů, na kterou původní vývojáři lpěli.
Vznikl tak projekt WebKit s přejmenovanými jádry WebCore and JavaScriptCore. Vývoj JavaScriptCore byl oficiálně oznámen vývojářům KDE v červnu 2002.
Steve Jobs na scéně
Netrvalo dlouho a Steve Jobs v padnoucích džínách a černém roláku oznámil, že součástí webového prohlížeče Safari se stává WebCore. Stalo se tak po půl roce (leden 2003) na půdě konference konference Macworld Expo.
Vztahy přituhují, komunikace není ideální
Skupinky vývojářů pracují samostatně na WebCore i KHTML. Původně zamýšlená spolupráce a výměna zdrojových kódů v průběhu času nedopadá nejlépe. Vývojáři KHTML nemohli všechny změny začlenit do svých zdrojových kódů.
Odůvodňovali to tím, že Apple významnou část přizpůsobil svoji architektuře a navíc zastával jiný způsob psaní kódu. A prý i bez dostatečné dokumentace a se spoustou dodatků. Navíc se mluví i o tom, že Apple vyžadoval po vývojářích KHTML podepsání smluv „o mlčenlivosti“, než by jim ukázal zdrojové kódy a přístup do svých databází chyb.
Vítězí uživatel
V červnu 2005 Apple uvolnil WebKit jako „open source“. Do té doby měly otevřené zdrojové kódy pouze WebCore a JavaScriptCore, takto lidé dostali přístup do verzovacího systému CVS WebKitu a databáze chyb.
V roce 2007 se knihovny dočkaly rozšíření podpory kaskádových stylů o animace, přechody a 2D/3D animace. Téhož roku WebKit začal podporovat média z HTML5.
Červen je asi „prokletý“, ale v pozitivním smyslu (je to již čtvrtá zmínka o červnu). V červnu 2008 lidé stojící za WebKitem oznámili přepsání JavaScriptové knihovny. Nové kódové označení se jmenovalo „SquirrelFish“ a přineslo zvýšení rychlosti běhu JavaScriptového kódu.
Rychlý vývoj zapříčinil, že se Apple rozhodl přinést Safari na Windows. Přestože použil kvalitní jádro WebKitu, žádnou slávu nesklidil. Byl to těžkopádný balast, podobně jako iTunes.
Google Chrome vystrčil růžky
Poprvé na scénu přichází Google Chrome, který mnohým na podzim roku 2008 vyrazil dech.
Mluvilo se o tom, že využívá WebKit, ale nebylo to zcela přesné. Používal pouze část nazvanou WebCore, která se starala o vykreslování. JavaScriptové jádro si Google naprogramoval vlastními silami speciálně pro Google Chrome, nazval jej V8.
Googlu WebCoru věnoval velké úsilí, od konce 2009 byl dle počtu odeslaných úprav (commitů) nejčastějším přispěvovatelem změn ve zdrojovém kódu.
Chromium jako svobodná varianta
Vedle Google Chrome existuje čistě svobodná alternativa Chromium. Google ji uvolnil v září 2008 (takže příští měsíc oslaví pět let). Protože neobsahuje žádný uzavřený zdrojový kód, tak v něm chybí Flashový přehrávač, PDF čtečka, živé náhledy a správa tiskáren a automatická aktualizace GoogleUpdate. A samozřejmě také hlášení chyb a odesílání statistik o používání prohlížeče přímo Googlu.
Modrý logotyp Chromia (Foto: wikipedia.org)
Historie se opakuje, pokračuje éra Blinku
Stejně jako Apple vzal existující jádro a začal vyvíjet vlastní, stejně to udělal Google. V dubnu 2013 oznámil (a nebyl to apríl), že udělal „fork“ WebCoru, nazval jej Blink a bude součástí Chrome 28+.
Rozhodl se tak údajně proto, že jádro obsahovalo zbytečné části, které Google Chrome nepoužívá – například izolovaný prostor (sandbox) či multiprocesní model, který má ale Chrome vlastní.
Opera ruší Presto, přechází na WebKit
Vraťme se ještě do ledna letošního roku. Opera v toho času představila nový webový prohlížeč, který historicky poprvé využíval jiné vykreslovací jádro než Presto. Vývojáři vsadili na WebKit. Imponoval jim kvalitou a tažnou sílou Googlu, která je pro takový projekt více než významná.
Přechod odůvodnili také tím, že se chtějí více prosadit na mobilních platformách a především budovat uživatelský zážitek.
Přerod mírně zkomplikovalo dubnové oznámení Googlu o přechodu na vlastní Blink. Opera ovšem bleskově zareagovala a přešla na něj z WebKitu. Přidala navíc ruku k dílu, takže na vývoji dnešního Blinku se podílí i inženýři z Opery.
Amazon Kindle využívá WebKit
Zatím čistě experimentálně využívá WebKit také elektronická čtečka knih Amazon Kindle 3. Stejně tak Apple iOS (což je logické díky zmínce o Safari) a významně je na něm postavený Android.
Možná jste ale nevěděli, že jej využívá také BlackBerry od desáté verze a mobilní operační systém Tizen, což je sice zajímavá, ale velmi okrajová záležitost (alspoň zatím).
Hewlett-Packard využil WebKit pro běh svých aplikací webOS, stejně tak něj vsadilo herní prostřední Steam, PlayStation 3 či Adobe Creative Suite CS5. Adobeho jej navíc využívá pro vykreslování HTML a spouštění JavaScriptu v knihovnách AIR.
WebKit nadále raketově roste
Abychom pochopili význam a vliv WebKitu, je vhodné se podívat na jeho zastoupení na trhu. Jsou to skutečně úchvatná čísla a skoro až neuvěřitelné, co se Googlu podařilo dokázat.
Internet Explorer má jádro Trident, Firefox Gecko, Safari Webkit a Gogole Chrome s Operou používají Blink (starší verze Opery zatím Presto). Přestože se v Česku stále drží na vrcholu Trident, ostatní mu dýchají na záda. Alespoň tak hovoří statistika Gemiusu, které měří nejvýznamnější české weby včetně Živě.cz.
Od roku 2007 Trident prakticky neustále klesá – v lednu 2007 dosahoval 73,92 %, postupně spadl na 32,10 %. Slibně to nevypadá ani pro Gecko, které si svůj vrchol užilo v březnu 2010 (36,20 %) a od té doby prakticky ztrácí, až na současných 29,13 %. A WebKit? Prakticky z nuly na 26,82 %. Je to evidentní úspěch Googlu.
2007 až 2009 byly začátky Google Chromu (Foto: www.rankings.cz)
Konec 2010 až třetí čtvtletí 2013 (Foto: www.rankings.cz)
Celosvětový žebříček prakticky kopíruje ten český, ale rozdíly jsou mnohem markantnější. WebKit roste a suverénně vede (51,71 %), naopak klesají Trident (24,53 %) a Gecko (20,09 %). A doposud utápějící se Opera s pár procenty začala v posledním roce ztrácet (nyní 1,1 %).
Světový žebříček hovoří ještě ostřejším jazykem (Foto: statcounter.com)
