Vědci vytvořili disk s kapacitou 360 TB a výdrží 13,8 miliard let

Když jsem si chtěl před lety udělat zálohu všech svých fotografií z DSLR, koupil jsem balení DVD a vše vypálil asi na deset kotoučů. Po pěti letech v suchém a tmavém sklepě jsem však některá z nich už nepřečetl, protože jsem pořídil nekvalitní sérii.

Mezitím se naštěstí rozšířily externí disky a NASy, nicméně i jejich životnost není zrovna dechberoucí, a tak jsem nakonec skončil v cloudu a dal důvěru velkým webovým diskům, jejichž provozovatelé data několikanásobně zrcadlí. Jenže ani cloud není bez rizik, což ukázala třeba služba Copy, která na jaře ukončí provoz. Že jsem na ni nahrál 1 TB dat? To je můj problém.

Paradoxně tedy dochází k situaci, kdy se životnost dat snižuje, protože internet sám o sobě je vysoce turbulentní archivační médium. A to nejen pro má soukromá data, ale i pro mnohem cennější sbírky lidského dědictví.

Na scéně se sice objevila hromada služeb, které garantují, že vám za poplatek uchovají data desítky let, nicméně dodrží to jen v případě, že samy nezkrachují.

Na University of Southampton se tedy pokusili vytvořit exotické archivační médium, které vyjma globální přírodní katastrofy nebo jaderného útoku přežije snad opravdu všechno – stejně jako starověké hliněné destičky.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Vědci vypálili data femtosekundovým laserem do skla

Výsledkem je skleněný disk, do kterého femtosekundovým laserem, jehož technologii na vlastní kůži znají třeba ti, kteří podstoupili oční operaci, vypálili v hromadě vrstev binární nanostruktury, které by šlo zpětně přečíst.  Autoři se zjevně inspirovali paměťovými krystaly z planety Krypton.

Čistě teoreticky by šlo na podobný skleněný disk vypálit až 360 TB dat, přičemž použitý materiál je dostatečně stabilní, aby přežil teploty až 1 000°C. Zároveň by měl při správném zacházení vydržet poměrně dlouhou dobu. A tím nemám na mysli desítky nebo stovky let, ale celé miliardy. Při teplotách do 190°C prý vydrží až 13,8 miliard let, což je delší doba než veškerá budoucí existence planety Země, kterou za pár miliard let sežehne žár umírajícího Slunce.

Pokud byste tedy potřebovali zanechat svá selfíčka pro příští živočišné druhy, které za stovky milionů let ovládnou Zemi po Homo sapiens sapiens, zajeďte si do Southamptonu.

Klepněte pro větší obrázek
Technologie ukládání informací do skla není úplně nová

Témata článku: Technologie, Homo Sapiens

46 komentářů

Nejnovější komentáře

  • xlnc 18. 2. 2016 0:11:06
    Psychologicky: Koho to bude zajímat? Proč by mělo? A co vypálit? Bibli,...
  • Roman Vronek 17. 2. 2016 22:12:03
    Rychlost zápisu 12 Kbit/sec (viz...
  • esondra 17. 2. 2016 21:08:47
    Docela rád bych viděl co za 13 miliard let udělá růst entropie s takovým...
Určitě si přečtěte

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

** Dobrý monitor s kvalitním panelem lze pořídit pod tři tisíce korun ** Pod deset tisíc si můžete koupit pracovní 27" monitor nebo nejlevnější použitelné 4K ** Vybrali jsme také ideální model pro vícemonitorovou konfiguraci

27.  11.  2016 | Stanislav Janů | 13

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 76