Ubuntu 9.04 v redakci: První zkušenosti

V únoru před téměř dvěma lety jsem na Živě.cz sepsal malé seznámení s Ubuntu 7.10 „Gutsy Gibbon“. Šestikapitolový článek jsem tehdy pojmenoval „Vyzkoušeli jsme Ubuntu: V prvním kole si vede dobře“ a slíbil jsem, že se k němu za pár měsíců vrátím a sepíšu pokračování, ve kterém již budu přísnější. Než se tak však stalo, opět mě zlákaly Windows Vista, na sklonku roku se objevily první testovací sestavení Windows 7 a na Linux jsem dočista zapomněl. 

Po dvou letech se Ubuntu honosí titulem „Jaunty Jackalope“, verzí 9.04 a za dveřmi už je „Karmic Koala“ 9.10, která by měla v říjnu přinést zase kupu novinek, kterým bude mimo jiné vévodit integrace s webovým a synchronizačním úložištěm Ubuntu One (alternativa pro populární Dropbox).

Od té doby jsem krátce vyzkoušel nové verze snad všech populárních „kořenových“ distribucí Suse, Fedora a Mandriva, na totální přechod jsem si ale v kanceláři postavené na microsoftích technologiích a v redakci, kde se vyžaduje rychlé zpracovávání textů, grafiky a efektivní práce s administračním systémem Živě.cz, netroufl. Teprve před týdnem jsem opět začal koketovat s myšlenkou vyzkoušet si Fedoru, Pavel Nygrýn z Computeru mě ale nakonec přesvědčil nainstalovat si aktuální Ubuntu 9.04 a světě div se – i po necelých dvou týdnech stále funguji – redakčně i psychicky.

 
Ubuntu 9.04, jednoduchý multiprotokolový komunikátor Pidgin a Google gadgety

Nebudu zde v nadšení tvrdit, že je Linux (a Ubuntu) bezchybný systém. Není – má své chyby, nástrahy a překážky a „padá“ stejně často jako Windows Vista nebo Windows 7. Některé funkce v něm fungují výborně a předčí práci na Windows, jiné jsou naopak stále na počátku, jsou diletantsky naprogramované a systému od Microsoftu se vyrovnají nejdříve za několik let. To je prostě fakt a jakákoliv pozitivní diskriminace v tomto kontextu Linuxu pouze a jedině uškodí.

Typickým příkladem budiž třeba 3G modem uvnitř mého notebooku. Zatímco na Ubuntu jsem jej bez problému rozchodil, na Windows jsem musel doinstalovat ovladače, které ke všemu neúměrně vytěžovaly procesor. Na druhou stranu si ale zase Windows Vista a zvláště nové Sedmičky brilantně rozumí s přenášením notebooku mezi domovem a kanceláří. Zatímco doma mám jiný externí monitor, jinou myš a jinou klávesnici a Windows vše rozpozná a obraz správně roztáhne na obě obrazovky, Ubuntu toto hardwarové profilování bez dodatečného softwaru nezvládne a externí monitor musím prozatím pokaždé ručně nastavovat.

 
Ubuntu má jednodný systém upozorňování na události, třeba odpojení mobilní sítě

Dost ale bylo kritiky. Své zkušenosti s Linuxem jsem původně chtěl napsat jen na redakční blog, věřím ale, že si článek najde i své čtenáře na titulní stránce Živě.cz. Linux jsem sice používal jako výchozí operační systém mnoho let a svého času jsem byl také členem sdružení Czech Linux Users Group, od roku 2005 však již pracuji pouze s Windows a z tohoto pohledu jsem tedy vlastně opět začátečník. Ač se to totiž třeba mnohým nezdá, za ty čtyři roky se toho změnilo skutečně mnoho počínaje podporou nejrůznějšího hardwaru, notebooků, a konče stále kvalitnější webovou dokumentací. Na Googlu dnes najdete řešení na většinu klasických překážek.

První týden jsem se s Ubuntu seznamoval, bylo by tedy nepatřičně prvoplánové nadávat – uživatelé Linuxu by mě v diskuzi právem zadupali do země, že jsem si měl nejdříve přečíst poměrně slušný oficiální návod. V tomto článku tedy zklamu všechny, kteří očekávali, že Linux prostě odmítnu. Ne – dnes budu spíše chválit a na několika obrázcích pracovní plochy se pochlubím, co všechno mi jede. Kritikové Linuxu se však dočkají, seznam mých připomínek je už totiž docela dlouhý a v příštím pokračování se tyto problémy pokusím řešit a rozhodně si je nenechám po sebe. Takže vzhůru do světa tučňáků.

Přečtěte si: Dnes nečekejte recenzi ani představení Ubuntu. Pokud si chcete přečíst ucelený přehled distribuce, navštivte mou recenzi Vyzkoušeli jsme Ubuntu, případně článek o aktuálním Ubuntu 9.04 od našich kolegů z magazínu LinuxEXPRES.

Web: Google Chrome 4.0

Běžný domácí nebo redakční počítač je dnes především oknem do internetu. Pokud v operačním systému nenajdete svůj oblíbený webový prohlížeč, jeho použitelnost klesá na polovinu. Já používám Chrome, takže to mám krapet těžší. Google jej pro Linux zatím oficiálně nenabízí, 32-bitovou „unstable“ verzi jsem si tedy musel vyhledat neoficiálně ve vyhledávači (DEB balíček Chrome 4.0).

Chrome 4 pro Linux má zatím více chyb,
patří ale k těm nejrychlejším programům

A pak je tu samozřejmě ještě komunitní Chromium pro libovolnou distribuci. Pokud se bude linuxový Chrome spouštět s adekvátními parametry, rozjede se podpora grafických témat, doplňků a také Adobe Flash Player.

Pošta: Evolution 

Outlook je v současné době nejlepší groupwarový poštovní klient a jediný, který skutečně plnohodnotně pracuje s Microsoft Exchange, který používáme i u nás. Na Exchange se sice dá připojit i z webového prohlížeče pomocí Outlook Web Access (právě díky této aplikaci a Internet Exploreru 5 vděčíme Microsoftu za technologii AJAX), z dlouhodobého hlediska to je ale nepoužitelné. Na Linuxu žádný pořádný Outlook není – roli groupware klientu tu hraje Evolution. Sice nepracuje přímo s nativním protokolem Microsoftu ale pomocí webového OWA, takže některé funkce nejsou dostupné a chybí také přijímání pošty technologií Push (zpráva vám dorazí okamžitě, nikoliv až při periodické kontrole schránky), pro běžnou práci ale poslouží na jedničku, správně synchronizuje všechny osobní složky, osobní kontakty, kalendář, úkoly a také deník. Horší je to s globálním adresářem a složkami.

Evolution vypadá skoro jako Outlook a s Exchange serverem komunikuje přes OWA

Video: Totem, MPlayer a nesvobodné kodeky

Počítač dnes ale není jen kancelářská práce. Linux si poradí s přehráváním všech multimédií, jen mu v tom ale musíte pomoci. Základní přehrávač Totem sice není žádné terno, pokud ale do Ubuntu doinstalujete balík s nesvobodnými kodeky, přehraje prakticky všechno. Zároveň nabízí doplněk pro Firefox, takže si bez problému spustíte ČT 24 v televizní kvalitě. Totem si poradí i s titulkami, takže si s ním běžný člověk zcela vystačí a to včetně přehrávání HD filmů v MKV, MPEG-4 a dalších formátech. Jen 720p MPEG-2 video z domácí kamery trošku zlobilo, Totem tedy bez problému zastoupil alternativní MPlayer.

 
MKV film v přehrávači Totem a 720p video z domácí kamery v MPlayeru
 

 
ČT24 přenos pomocí doplňku Totem pro Firefox a stejný internetový proud v samostatném Totemu

3G, Wi-FI, Bluetooth

Můj notebook je vybavený 3G modemem, který Ubuntu správně rozpoznalo a nainstalovalo odpovídající ovladače. Bez problému ihned po instalaci fungovala také Wi-Fi síť a Bluetooth. Používám telefon s Windows Mobile, což je pro Ubuntu zatím problém. Po instalaci jednoduché aplikace se sice SD karta telefonu přihlásí jako USB disk, na paměť telefonu se ale nedostanu. Zde ale vypomůže zcela funkční sdílení souborů přes Bluetooth a namapování správných složek. Pomocí Bluetooth můžete na Ubuntu ve výchozím stavu odesílat soubory do zařízení, k procházení souborů v mobilu je ale třeba doinstalovat balíček Bluetooth File Sharing – proč není nainstalovaný okamžitě?

Přehled všech datových připojení: ethernet, dostupné Wi-Fi a mobilní sítě
 

 
Klasické vyhledávání zařízení pomocí Bluetooth a přístup k SD kartě na WIndows Mobile telefonu pomocí Bluetooth

Když program neodpovídá...

Programy se „sekají“ všude a kdo tvrdí, že jeho systém je dokonalý, pravděpodobně ještě žádný jiný v životě nevyzkoušel. Na Linuxu mi vždy chyběl nějaký spolehlivý správce úloh, který by při problému získal dostatečnou prioritu k tomu, abyste pomocí něj mohli zabít rozbitý proces. Windows Vista a Sedmičky takového správce procesů mají, Linux nikoliv. Sice se můžete přepnout do terminálu, začátečníkovi ale moc nepomůže a především, kdykoliv se mi „seknul“ Linux, dotklo se to i všech vstupních zařízení. A když vám nefunguje klávesnice, stěží se přepnete do terminálu. Slíbil jsem ale, že si kritiku nechám až na příště, musím tedy na druhou stranu pochválit barevné označení oken, které po určitý čas neodpovídají. V takovém případě ztmavnou, a pokud se v určitém intervalu znovu neprobudí, sami nabídnou své ukončení. Toto je poměrně slušný pokrok, grafický desktop je tím pádem mnohem stabilnější a okenní aplikace izolovanější.

Přehrávač Totem je zaneprázdněný a ztmavnul

Grafika, akcelerace a sázka do loterie

Linux je funkční operační systém, musíte mu ale nabídnout správný hardware. Možná jsem měl tedy jen štěstí – mít jinou hardwarovou konfiguraci, možná bych si nyní zoufal a sepisoval drastickou kritiku bez slitování. Hardware a ovladače jsou stále velkou výzvou pro Linux. Ten sice podporuje více a více zařízení, ještě to ale není perfektní – s novým neotestovaným hardwarem je tedy každá instalace dobrodružství a nejistá sázka do loterie.

 
Bez komentáře: Nastavení akcelerace a monitoru pomocí oficiálního nástroje výrobce...
A pomocí výchozí aplikace Ubuntu

Stejně tak je tomu s nejrůznějšími ovládacími programy. Ubuntu mi po instalaci naštěstí nabídlo instalaci nesvobodného ovladače grafické karty přímo od výrobce. Jelikož mám mobilní GeForce 9500 od Nvidie, naštěstí v tom nebyl jediný problém. Nesvobodou jsem nepohrdl, právě naopak, oficiální program pro nastavení akcelerace a externího monitoru – resp. rozšířeného desktopu je totiž o několik generací před „čímsi“, co má v Ubuntu sloužit jako výchozí aplikace pro nastavení obrazovky. Mezi programy dodanými výrobci a komunitou je občas skutečně propastný rozdíl.

Samba, síť, tiskárna

Skoro v každé linuxové distribuci jsem měl problém se svým domácím NAS úložištěm od D-Linku a Sambou. Stejný problém bohužel nastal i v případě Ubuntu 9.04, které mě odmítlo připojit na disk pod uživatelským účtem. Když jsem ale autentizaci zrušil, už vše fungovalo bez problému. S touto zkušeností jsem se hrozil toho, až přijdu druhý den do práce a nebudu se moci připojit na síťovou tiskárnu a sdílené firemní úložiště. Zde již ale síť a autentizace fungovala bez problému, a když mi Ubuntu automaticky našlo všechny síťové tiskárny ve firmě a bez problému je nainstalovalo, v duchu jsem podruhé zatleskal. 

   
Domácí síť: Přístup na síťový NAS disk pomocí Samby

Zoner Photo Studio

Při přípravě článků a bleskovek potřebujeme velmi rychle pracovat s grafikou, ořezy, filtry a schránkou. Na toto se výtečně hodí český Zoner Photo Studio a ten mi v Linuxu chybí skoro nejvíce. GIMP je sice schopný editor, není ale ergonomický. Pokud máte volné odpoledne, připravíte v něm stejnou grafiku jako ve Photoshopu, pokud ale chcete během několika sekund připravit miniaturu do perexu článku, zpravidla nespouštíte zbytečně komplikovaný Photoshop. To samé platí o GIMPu. Je schopný, ale na úpravu „desetisekundové“ grafiky velmi neohrabaný. Bohužel jsem zatím nenašel odpovídající alternativu na Linuxu. Grafika se zde totiž skutečně stále točí jen okolo GIMPu, kterého najdete v každé distribuci, tím to ale končí. Možná se ale blýská na lepší časy, když jsem totiž ve Winu spustil nové Zoner Photo Studio 12, které dokonale ladilo k mému černému tématu, nepoznal jsem, že vlastně pracují s Windows programem. ZPS je ale stále ve fází testování a v nové verzi je ve Winu velmi nestabilní. Je to škoda, Wine totiž používají i některé další oblíbené programy včetně Google Picasy 3, Zoner by tedy po drobných úpravách a po integraci s Winem mohl směle prohlásit, že je jeho správce a editor fotografií k dispozici hned na několika operačních systémech. Možná jednou.

 
Toto Linux nemá: Zoner Photo Studio 12 na Ubuntu pomocí Wine a Google Picasa 3 pro Linux, která také používá integrovaný Wine

Moonlight

Novell již nějaký pátek vyvíjí především linuxovou implementaci Microsoft .NET Frameworku – Mono – a před rokem začal pracovat také na přepisu Silverlightu. Technologie se jmenuje Moonlight a za pár týdnů by se měla objevit verze 2.0, která si již bude rozumět s kódem Silverlightu 2.0 a funkcí Deep Zoom, kterou používá třeba služba Photosynth. S tou by měla pracovat již dostupná betaverze, mě se ji ale rozchodit nepodařilo. A problém budete mít na internetu i s běžným Silverlightem. Je to totiž dynamicky se vyvíjející technologie a Moonlight jednoduše nestíhá. Na podzim tedy sice bude k dispozici alternativa pro Silverlight 2.0, ten už ale vystřídala jeho třetí generace a za dveřmi je čtyřka. Zvláště microsoftí interaktivní weby tedy budou ještě nějaký pátek na Linuxu tak trochu tabu.

Photosynth pomocí Moonlightu (vykreslila se pouze silverlightová ovládací lišta)
Zná někdo řešení?

Ubuntu One

Na Windows jsem používal synchronizační a archivační disk Live Mesh od Microsoftu. Speciální program mi na pozadí běhu systému kontroloval obsah vybraných složek a všechny změny ukládal na webové úložiště. Jelikož již z podstaty své profese neustále něco testuji a přeinstalovávám systém, Mesh se mi staral o archivaci pracovních dokumentů a důležitých konfiguračních souborů. Nicméně Mesh je k dispozici pouze pro Windows a Mac OS X. Na Linuxu lze využít jeho jednodušších alternativ, kterým vévodí Dropbox a služba Ubuntu One.

 
Ubuntu One v praxi: Na desktopu a na webu

Ubuntu One v bezplatném režimu nabízí webové úložiště s 2GB kapacitou a stromovou architekturou. To znamená, že se archivuje a synchronizuje veškerý obsah základní složky. Co bude obsahovat už záleží pouze na vás. One funguje výborně, zcela se integruje do systému a umožňuje také nastavení priority vytížení linky, takže vám při synchronizaci nezpomalí internetové video aj. V současné době je sice ještě stále ve fázi betaverze, za měsíc již ale bude integrální součástí nové verze Ubuntu.

Musím si dovolit malé rýpnutí. Kdyby podobný integrační krok provedl Microsoft a integroval by Mesh do Windows, jistě by se dříve či později ozval konkurenční výrobce a stěžoval si třeba u tradiční Evropské komise.

Virtualizace – krabička poslední záchrany

Počítače jsou stále výkonnější a nové procesory jsou již připravené pro virtualizaci. Ta se mi nyní velmi hodí, mohu totiž kdykoliv „přepnout“ do Windows a provést úkony, které mi Ubuntu nenabídne – třeba přehrání silverlightové aplikace jako v této bleskovce, která obsahuje obrázek z virtualizovaných Windows 7.

 
Virtualizovaná Windows 7 v smaostatném okně a  v bezešvém režimu Unity jako samostatné okno Internet Exploreru

Linux sice nabízí již docela schopný VirtualBox od Sunu, který jsem před pár měsíci hájil v redakčním Černobíle, VMware Workstation je ale přeci jen výkonnější a to i ve své linuxové verzi. Za kvalitu se ale celkem logicky platí eury. Virtualizované Sedmičky na Linuxu fungují poměrně svižně a v bezešvém Unity módu můžete dokonce rozvlnit okénko s Internet Explorerem efekty Compizu, což může být pro leckterého fanouška Linuxu zadostiučinění – nebo naopak urážka na cti. Virtualizace v každém případě pomůže přecházejícím uživatelům v migraci, budou díky ní stále méně častěji používat „dual boot“ a jednou jim na počítači zbude třeba skutečně jen to Ubuntu.

Po deseti dnech „linuxování“ tedy mohu říci, že mě Ubuntu opět mile překvapilo a že si „v prvním kole opět vede dobře“. Příští týden ale sympatie uživatelů Linuxu možná ztratím, každá mince má totiž vedle rubu i svůj líc – dokonce i Linux. Nechte se překvapit.

Příště: Kde udělali inženýři z komunity chybu