„Omlouvám se. Naše úmysly byly dobré,“ napsal ve svém článku Ethan Zuckerman, když popsal, jak v devadesátých letech vypustil pravděpodobně první vyskakovací okno s reklamou. Tenkrát se živil návrhem a tvorbou webových stránek u společnosti Tripod a řešil problém, jak oddělit sdělení inzerenta od webové stránky. Vymyslel vyskakovací okno s reklamou, čímž odstartoval vlnu, kterou zarazily až nové webové prohlížeče s funkcí blokování vyskakovacích oken.
Vyskakovací okno - naštěstí již vyhuběný mor internetu
Požadavek na oddělení reklamy od samotné webové stránky vznikl v konkrétním případě – když marketingový zástupce jedné z předních automobilek zjistil, že by se jejich reklamní banner zobrazoval na stránce oslavující anální sex. Když okno s reklamou vyskočilo v samostatném okně mimo web, problém byl vyřešen.
Inzerce ve vyskakovacím okně byla účinná, a tak se její využití poněkud zvrhlo. Nápad rychle okoukali ostatní a leckteré weby neváhaly nasadit hned několik vyskakovacích oken najednou. Kdo zažil internet koncem devadesátých let, ten ví, jak to vypadalo. První nabídla funkci pro blokování vyskakovacích oken Opera, z nejrozšířenějších prohlížečů zareagoval jako poslední Internet Explorer v roce 2004.
Ethan Zuckerman aktuálně pracuje v MIT a je uznávaným odborníkem na internetová média. Celý jeho článek o internetové reklamě na webu The Atlantic stojí za přečtení.