SSD v praxi: pomůže k výkonu staršímu notebooku?

Když chcete zvýšit rychlost svého notebooku, nemáte příliš možností. Prvním nápadem zpravidla bývá rozšíření operační paměti, což má ale větší efekt jen pokud rozšiřujete maximálně z jednoho gigabajtu. Ale co dál? Běžně výměnnou komponentou bývá dále pevný disk. A tady už se můžeme vyřádit, protože na trhu je celá řada nových SSD, které mají papírově násobně lepší parametry oproti klasickým pevným diskům, a říká se, že výrazně zrychlí práci se systémem. Nedáme na povídačky a tabulku parametrů, to musíme zkusit v praxi.

Na videu uvidíte, jak vyměnit disk v notebooku za SSD, a jak se změna projeví při běžné práci s Windows 7. Na oba disky jsme nainstalovali čerstvou instalaci Windows 7 (32bit), Microsoft Office a Adobe Photoshopu. Disky se vystřídaly ve stejném notebooku a prověřili jsme je sérií běžných uživatelských úkonů od startu Windows, po kopírování souborů až po jejich otevírání. Jak si vede SSD? Sledujte na videu, nebo si jen v rychlosti přečtěte výsledky pod ním.

Zvětšit video

K testu jsme vybrali zcela nový disk Intel 510 Series s kapacitou 128 GB. A za soupeře neměl žádného plotnového vysloužilce, ale moderní Seagate Momentus 7200.4 s kapacitou 320 GB, tedy disk s rychlostí 7200 ot/min a 16MB vyrovnávací pamětí. Seagate se u toho disku chlubí teoretickým maximem přenosové rychlosti 300 MB/s, SSD Intelu se však pyšní hodnotou 470 MB/s. Důležitější je ale praxe.

A v praxi to zpravidla vypadá tak, že si koupíte SSD, strčíte ho do notebooku či jiného počítače a pracujete. Nezajímají vás teoretická čísla, ale reálná změna v rychlosti. U dnešních nových SSD zpravidla narazíte hned na první překážku k dosažení teoretických maxim – vaše deska nebude podporovat nové rozhraní SATA 3 a propustnost SATA 2 bude disk omezovat. A zcela úmyslně je to i náš případ – novým SSD jsme chtěli zvýšit výkon běžného notebooku s procesorem Core 2 Duo a 2GB RAM, který nám výkonem na práci dostačuje, ale při běžných operacích s dokumenty či multimediálními soubory chceme zvýšit rychlost.

V časopise Computer číslo 4/2011 najdete podrobný test SSD disku Intel 510 Series, veškeré naměřené hodnoty na rozhraní SATA 3 a srovnání s konkurencí. Můžeme prozradit, že v testu si vedl velmi dobře a je to jeden z nejvýhodnějších disků na trhu.

Desítky sekund k dobru

Smyslem této ukázky nebylo přesné určení zrychlení při vybraných operacích, chceme jen ověřit, jak výrazně se přítomnost SSD může projevit v obyčejném notebooku. Ten reprezentoval Dell Latitude D630 s procesorem Core 2 Duo na 2,2 GHz a 2 GB paměti RAM.

Měřili jsme prostě stopkami. Při kratších časech pod tři sekundy jsme měření opakovali několikrát a výsledkem je průměr z naměřených hodnot.

Test 1 – start Windows

• HD: 36 s
• SSD: 21 s
• úspora času: 15 s

Tady je rozdíl celkem výrazný, časová úspora je téměř 40 %.

Test 2 – kopírování na disku (kopírování 1,35GB souboru do jiné složky na stejném disku)

• HD: 37 s (80-40 MB/s)
• SSD: 14 s (130-100 MB/s)
• úspora času: 23 s

Při práci se soubory na disku se dalo očekávat největší zrychlení. SSD skutečně funguje a pokud často třídíte větší soubory, ušetříte spoustu času.

Test 3 – otevření PSD (současné otevření dvou různých souborů typu PSD o velikosti 5,3 MB v Photoshopu CS4)

• HD: 16 s
• SSD: 5 s
• úspora času: 11 s

Otevírání souborů je další perfektní disciplína pro SSD. Photoshop ještě nebyl zaveden v paměti, tak si start několik vteřin vyžádal, ovšem samotné otevření souborů je prakticky okamžité.

Test 4 – otevření DOC (otevření rozsáhlého, 1 MB velkého dokumentu v doposud nespuštěném programu Word)

• HD: 10 s
• SSD: 2,4 s
• úspora času: 7,6 s

Také při otevírání diplomky s desítkami stránek a hromadou tabulek SSD překvapilo. Megabajtový dokument otevřel do té doby nespuštěný Word za 2,4 s oproti původním deseti.

Test 5 – komprimace (sbalení 190 MB různých dat do souboru ZIP ve Windows 7)

• HD: 24 s
• SSD: 20 s
• úspora času: 4 s

V této disciplíně je to pochopitelně především o výkonu procesoru, ovšem SSD také trochu pomůže.

Test 6 – usínání a probouzení (přepnutí do režimu spánku při spuštěných čtyřech programech a následné probuzení)

• HD: 4,04 s / 5,06 s
• SSD: 2,66 s / 3,01 s
• průměrná úspora času: 1,7 s

U tohoto testu bylo měření nejkomplikovanější, protože šlo o krátké časy, subjektivně ovšem byly výsledky docela výrazné. Při měření byly otevřeny PSD soubory, dokument ve Wordu, Excel a video ve Windows Media Playeru.

Test 7 – nahrávání z USB disku (kopírování 1,35GB souboru z externího disku připojeného přes USB 2.0 na pevný disk)

• HD: 48 s
• SSD: 48 s
• úspora času: 0 s

Záměrně zvolený nesmyslný test demonstruje, že vždy musíte pamatovat na propustnost rozhraní.

Test 8 – spouštění videa (spuštění 1,35GB videa ve formátu avi (DivX) v doposud nespuštěném Windows Media Playeru)

• HD: 6 s
• SSD: 2,5 s
• úspora času: 3,5 s

Test 9 – výdrž notebooku  (výdrž provozu notebooku na baterii při sledování filmu)

• HD: 2 hod, 5 min
• SSD: 2 hod, 12 min

Nejméně přesný test, který jsme provedli jen jednou a časový rozdíl není příliš přesvědčivý. Video v notebooku hrálo s jasným displejem a nahlas, a tak se nižší spotřeba SSD nijak výrazně neprojevila. Při snaze o energeticky úspornou práci se soubory očekáváme daleko výraznější výsledek ve prospěch SSD, což potvrzují i subjektivní dojmy.

Test 10 – načítání levelu ve hře (načtení závodu ve hře Trackmania Nations)

• HDD: 5,6 s
• SD: 4,2 s
• úspora času: 1,4 s

V tomto případě není úspora nijak výrazná, ale dle zkušeností „pařících“ kolegů se SSD v náročnějších hrách velmi pozitivně projevuje právě zejména při načítání velkých objemů dat z disku.

Čas jsou peníze

Nasazením SSD ušetříte sekundy při dílčích operacích, ovšem v celkovém součtu ušetříte několik minut čekání každý den. Především je to ale o lepším pocitu z rychlejší odezvy počítače. K výhodám dále patří zcela tichý chod a úspora energie.

Jsou tu ale dvě výrazná, navzájem související negativa – SSD je stále dost drahá záležitost a cenově dostupnější modely mají daleko menší kapacitu. Zatímco zmiňovaný Seagate Momentus 7200.4 s kapacitou 320 GB pořídíte za necelých dvanáct set korun, SSD Intel 510 Series s kapacitou 120 GB vyjde o více než pět tisíc dráž. Chcete-li 320 GB, budete potřebovat více než 20 tisíc korun!

Za luxus a rychlost si zkrátka musíte nemálo připlatit. Ovšem pokud vám SSD nebude sloužit jako úložiště velkých archivů, vystačíte si s menší kapacitou a ta už za zvážení stojí. Výsledky našich měření berte s rezervou a pamatujte, že se mohou výrazně lišit notebook od notebooku, počítač od počítače.